Pavel Vacek - ředitel prodeje VINAŘSTVÍ LEDNICE ANNOVINO a.s.

24.05.2016 12:27 | Michaela Lejsková

Dalo by se říci, že profesní cesta vedla Pavla Vacka od vína k vínu, až zakotvil ve společnosti ANNOVINO LEDNICE, která nejen že přináší na trh skvělá vína a inovace v tomto oboru, ale zasloužila se také o to, že si vinné produkty můžeme vychutnat v prostorách Valtického Podzemí. Vystudoval Střední zemědělskou školu, následně nástavbové studium sociálně právní, teorii řízení v obchodě a oběhových procesech. Obchodního ducha nezapře, protože jej spojuje se zájmem o lidi a produkt, který zastupuje.

Čím je specifický obchod s vínem?

Především svou obsáhlostí. Rozhodně není možné, aby se jeden člověk věnoval všem aspektům. Zrovna jako sommelier. I ten se většinou specializuje na určitou vinařskou zemi a u takových vinařských velmocí jako je Francie, se zaměří například na určitou oblast jako Bordeaux nebo Alsasko atd. Spotřeba vína v České republice pořád roste, ale zatím nedosahuje hodnot např. sousedního Rakouska. Ale i když vypijeme méně vína na osobu než třeba v již zmíněném Rakousku, celková spotřeba vína je mnohem vyšší, než je domácí produkce. Proto se velká část vína k nám dováží.

Zastupujete víno z Lednice. Jak byste jej popsal, čím je výjimečné?

Když se řekne Lednice a víno, tak to je v dnešní době mezi znalci i milovníky dobrého vína již velký pojem. Naše společnost VINAŘSTVÍ LEDNICE ANNOVINO stála u zrodu navrácení slavné tradice vinařství do Lednice. Navazujeme tak na odkaz rodu Lichtenštejnů, kteří položili základ dnešního areálu, který je zapsán do seznamu dědictví UNESCO včetně vinohradů. Mimochodem je to největší takto zapsaná kulturní krajina v celé Evropě. O výjimečnost vyhlášených lednických tratí se velkou měrou zasloužil i prof. Vilém Kraus, nestor českého a moravského vinařství, který novodobě zakládal vinohrady na těch nejlepších polohách v Lednici a osobně vybíral nejvhodnější odrůdy do tamních tratí. To vše za spolupráce lednické vinařské vysoké školy. Naše vinařství od začátku úzce spolupracuje s Mendelovou univerzitou v Brně a její lednickou zahradnicko-vinařskou fakultou, zpracováváme naprostou většinu hroznů z univerzitních vinohradů. Ve Valticích máme vlastní vinohrady, především v dnešní lokalitě Jižní svahy, což jsou bývalé knížecí lichtenštejnské vinohrady a v okolí význačné kulturní památky Kolonáda na Reistně.

Na které víno jste nejvíce pyšní?

Zkuste ochutnat naše vyhlášené rulandy šedé, kterým se u nás mimořádně daří, od jakostek až po přívlastková a slámová vína. Snad v každém doušku naleznete nejen typické moravské víno, ale je okořeněné i Lednicko-valtickým areálem s typickou jemnou mineralitou a svěží kyselinkou. Dokonce jsme rok 2016 vyhlásili jako rok Rulandy šedé.

Lednická vína se mimo jiné prodávají v takzvaných Domech vína. Jak vznikly a jak fungují?

Domy vína jsou vlastně naše firemní vinotéky, jsou to specializované prodejny vína s více jak tisícovkou položek převážně moravských vín. Všechna vína jsou nakupována až po pečlivém výběru našich sommelierů. Například Dům vína v Jablonci nad Nisou je největší specializovaný obchod s vínem v Libereckém kraji s vlastním „moravským“ sklípkem přibližně pro 20 osob. I na dalších Domech vína v Liberci a Mladé Boleslavi jsou ochotní sommelieři připravení pomoci s výběrem vína. Sortiment pravidelně obměňujeme a s novými víny se mohou naši zákazníci seznámit při četných degustacích.

Musí být obchodník současně sommelier?

Pokud je obchodník současně i sommelierem, je to nesporná výhoda, ale úplně nezbytné to není; zejména v obchodních společnostech, které prodávají víno dalším distributorům a ne koncovému spotřebiteli. V každém případě se musí perfektně orientovat v obchodě s vínem a nabízenými produkty. Pokud je obchodník současně i zaměstnancem vinařství, měl by v tomto ohledu zastupovat nejen zkušené konzumenty, ale i laickou veřejnost a spolu s marketingem přinášet podněty a potřeby koncových uživatelů do výroby.

Co patří do obchodní etiky ve vašem oboru?

Je to jako v jiných oborech, vyplácí se být čestný a vidět v protistraně někoho, s kým budu udržovat dlouhodobý obchodní vztah prospěšný pro obě strany. Vím, že to vypadá jako tisíckrát opakované klišé, ale v dlouhodobém horizontu se to vyplatí.  Mám s tím bohaté osobní zkušenosti, a i když jsem zastupoval v průběhu let několik vinařských společností, mnohdy jsem od našich obchodních partnerů slyšel: „I když dnes zastupujete jinou společnost, rádi budeme pokračovat s vámi ve spolupráci, protože na čem jsme se dohodli, vždy platilo.“

Dokážete za ty roky odhadnout vývoj obchodního jednání, nebo vás ještě dokáže protistrana překvapit?

Člověk se celý život učí, stále znovu a znovu ho vždy něco nového překvapí. Zní to jako otřepaná fráze, ale je to pravda. A přesně tak je tomu i při obchodním jednání. Je pravdou, že mě častěji překvapí něco nového při jednání s obchodním partnerem, se kterým jednám poprvé, nebo je to jedno z našich prvních setkání, ale musím přiznat, že mne někdy překvapí i dlouhodobý obchodní partner. Ale je to skutečně jen výjimečně.

Platí pravidlo, že když si někdo vína oblíbí, už u nich zůstane, nebo je našinec v tomto směru „rozmarný“?

Velmi stručně řečeno, vína jsou láska a vášeň na celý život. Někdo se v nich najde v poměrně mladém věku, někomu to trvá, a někdo jim přijde na chuť až na sklonku života. Ale co mají všichni společné, je to, že když vínu propadnou (myslím tím tu zdravou závislost), je to už na celý život.

Když máte možnost sledovat konečného spotřebitele, v čem ještě pozorujete rezervy, co se týká výběru vín?

U nás je hluboce zakořeněný takzvaný „německý“ model, to znamená, že drtivá většina vín místních producentů jsou nabízena jako jednodruhová, jinak řečeno jako odrůdová vína jedné odrůdy. V praxi to znamená, že v obchodě vidíme Frankovku, Svatovavřinecké, Pálavu, Veltlínské zelené atd. Naproti tomu „francouzský“ model je modelem, kdy vína jsou v drtivé většině nabízena jako cuvée. To znamená cíleně namíchané směsi dvou i více odrůd. Pro spotřebitele je to příjemnější, protože sklepmistr má více možností sladit celou kupáž a rozdílnost mezi ročníky tak může být mnohem nižší, než je tomu u odrůdových vín. A vinařství se výrazně lépe prezentuje jako značka, jako např. Châteauneuf-du-Pape. Frankovku, Pálavu a další odrůdy mají desítky vinařů v ČR, ale Châteauneuf-du-Pape je jen jedno. Ale dnes se i u domácích producentů ve stále větší míře objevují cuvée. A trochu jinou kapitolou jsou takzvané klarety. To jsou bílá vína vyrobená z modrých hroznů, ze kterých se běžně dělají červená vína.  Zde vidím velký potenciál a dokazují to i prodejní čísla naší společnosti. Každoročně roste obliba klaretů a i cuvée z klaretů.

Jak byste usnadnil volbu zákazníkovi, který není znalý, stojí před regálem v obchodním domě a rád by přinesl domů láhev dobrého vína?

Zaměřil bych se na výběr vín ve specializovaných obchodech, nebo alespoň tam, kde mají o vínech povědomí a osobní zkušenost s nabízenými víny. Zjistí vaše potřeby a preference a dokážou vám doporučit víno. Pokud bych měl vybírat z domácí produkce, hledal bych mezi středními a malými vinaři. Dále bych si měl zúžit základní výběr a to zda bílé, růžové, červené, nebo nějakou specialitu např. klaret, oranžové atd. Pokud budu hledat červená vína, určitě bych se zaměřil na velkopavlovickou podoblast. Nakonec bych se soustředil na osobní preference a chutě. Vína dle odrůdy a obsahu zbytkového cukru.

Nakolik podle vás ovlivňuje spotřebitele etiketa?

Perfektně zvládnutá etiketa je jedna z nejklíčovějších věcí v marketingu. Uvědomme si, že na základě etikety se rozhodují všichni potenciální zákazníci, pokud již výrobek osobně neznají, nebo nejdou s konkrétním doporučením. Pro tyto zákazníky je to jeden z nejdůležitějších atributů výrobku, spolurozhoduje o úspěchu výrobku.

Co nejlépe funguje a z marketingového hlediska ovlivní prodeje?

Co nejlépe funguje? Ale to je velmi jednoduché. Je to celkem obyčejné slovo – reklama. A to jak ta placená, tak i ta neplacená, která se šíří ústním podáním, na sociálních sítích a dalšími prostředky v komunikaci. Není nic lepšího, levnějšího a efektivnějšího než „výroba“ spokojených konzumentů. Naším cílem je vytvořit co možná největší množinu našich spokojených zákazníků a nabídnout jim vína z Vinařství Lednice, nebo jim zajistit zážitek v podobě návštěvy Valtického Podzemí. To získalo již 5x titul „TOP Vinařský cíl v ČR“.

Co přesně znamená titul „TOP Vinařský cíl“ a jaké má toto vítězství význam pro vinařství?

Titul „TOP Vinařský cíl“, který naše vinařství a námi provozované Valtické Podzemí obdrželo za roky 2012, 2013, 2015 a 2014 v kategorii Vinné sklepy, nás nesmírně těší a zároveň zavazuje. Je to totiž prestižní soutěž, v níž hlasuje veřejnost prostřednictvím mailu, a je zajištěno, že každý má pouze jeden hlas. Tato soutěž se tedy nedá nijak ovlivnit. Znamená to, že si nás a naše Valtické Podzemí nejvíce v daném roce oblíbili milovníci vína a vinařské turistiky. Je to ocenění a na druhé straně také výzva jak dál, co všechno nového a zajímavého připravit pro naše návštěvníky. (Mimochodem, Valtické Podzemí je zároveň nejnavštěvovanější vinařskou turistickou destinací na Moravě.) V roce 2016 dochází například k otevření dalších zrekonstruovaných částí Valtického Podzemí, včetně prodejních prostor a podzemního vinařského informačního centra s naučnou stezkou všemi 13 hlavními sklepy Valtického Podzemí.

Která další ocenění můžete zmínit a o která případně usilujete?

Dalším význačným oceněním celého vinařství je soutěž Vinařství roku 2012, kde jsme opět za přispění hlasování veřejnosti získali prestižní cenu VINDEMIA PUBLICA 2012. Ve stejném roce jsme se také stali nejoblíbenějším vinařstvím podle webového portálu agentury CzechTourism – Kudy z nudy. Samozřejmě nejcennějším lidským oceněním jsou spokojení zákazníci a návštěvníci našich provozoven, kromě zmíněného Valtického Podzemí také našich Domů Vína ANNOVINO LEDNICE, které máme v Jablonci nad Nisou, Liberci a v Mladé Boleslavi, a každý milovník dobrého vína, který si nás oblíbil a pravidelně se k nám vrací.

A co soutěže?

Tím, jak jsme vyrostli z malého vinařství, bychom chtěli být stále uznávanější nejen u nás, ale i ve světě, kde se kvalitní moravské víno stává fenoménem. My máme navíc punc produktu Lednického zámku a LVA (Lednicko-valtického areálu), tedy území pod patronací UNESCA. Takže bychom chtěli být stále úspěšnější na zahraničních soutěžích. Kromě Slovenska a Rakouska se nám to podařilo například s naší Müllerkou a Vlašákem v San Franciscu a s naším panenským benjamínkem, slámovým vínem Hibernal, v náročné soutěži v Izraeli, kde jsme získali dokonce velkou zlatou medaili a cenu Best of the Nation, tedy nejlépe hodnocené víno z České republiky

Co patří k vašim obchodním způsobům a zásadám?

Už jsem to naznačil v jedné z předešlých odpovědí. Jde o to být čestný a držet slovo. Já vím, že se to do slovníku 21. století bohužel moc nehodí, ale věřte mi, že se to nakonec vyplatí. A protistrana ve vás potom uvidí člověka, kterému věří, a v mnoha případech vám pomůže, nebo čestné jednání oplatí.

Děkuji za rozhovor.

 

Text: Michaela Lejsková

Foto: Robert Vano www.robertvano.cz

Backstage: http://www.ibestof.cz/zajimavosti/backstage-3-2016.html

Vytvořeno ve spolupráci:

ANNOVINO LEDNICE – Valtické Podzemí www.valtickepodzemi.cz

Designhotel Elephant Prague www.hotel-elephant.cz 

Grandior Hotel Prague www.hotel-grandior.cz 

Le Hotels Group www.le-hotels.cz

Korektura textu: Vladana Hallová

Produkce: Michaela Lejsková

Publisher: Profesní magazín Best of www.ibestof.cz

 

Komentáře