MUDr. Petr Lepší - kardiolog


MUDr. Petr Lepší, foto: Robert Vano
MUDr. Petr Lepší, foto: Robert Vano
31.07.2012 17:38 | Michaela Svobodová

 

 

 

"Lidé podceňují civilizační choroby, mezi něž se počítá hypertenze, cukrovka, vysoké hladiny krevních tuků. Ony totiž nebolí a ve většině případů nepůsobí větší potíže." MUDr. Petr Lepší

 

 

 

 

Zkusil si, jaké to je pracovat v nejmodernějším zdravotnickém zařízení i v zapadlé nemocnici. Významný kardiolog MUDr. Petr Lepší se pracovního nasazení nikdy nebál. Naopak. Život bral jako velkou výzvu a tohoto kréda se drží i dnes. Svým založením optimista se pozastavuje nad tím, jak pro něj je s přibývajícími léty důležitý osobní přístup i čas na pacienta. V rozhovoru upozorňuje na stále opomíjenou skutečnost: že prevence je v kardiologii nenahraditelná.MUDr. Petr Lepší, foto: Robert Vano

Foto: Robert Vano

 

Kardiologie je považována za velmi náročný obor. Jakým měřítkem to hodnotíte z pohledu lékaře a na základě porovnání lékařských specializací vy?

Kardiologie jistě patří k těm těžším a náročnějším oborům, protože řeší často akutní stavy ohrožující závažným způsobem zdraví nebo dokonce i život pacienta. Je třeba si uvědomit, že onemocnění srdce a cév jsou nejčastějšími příčinami úmrtí v průmyslově vyspělých zemích.

 

Kdo vás v tomto oboru nejvíce ovlivnil?

Osobností české kardiologie, se kterými jsem se měl možnost seznámit, byla celá řada. Určitě k těm významným patřil primář kardiologie Nemocnice Na Homolce, profesor Niederle, na jehož pracovišti jsem pracoval 8 let. Zmínit bych chtěl také profesora Pidermanna z hradecké lékařské fakulty pro jeho dnes již málo vídaný široký rozhled v rozsáhlém oboru vnitřního lékařství a zejména v kardiologii.

 

Bylo vždy jasné, že půjdete tímto směrem, nebo jste uvažoval i o jiném oboru?

Pro interní lékařství jsem se rozhodl již během studia na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Ke kardiologii jsem se dostal po nástupu na interní oddělení Ústřední vojenské nemocnice v Praze v roce 1986, kde v té době působili prof. Dufek, dr. Kotík, dr. Jeřábek a dr. Velan. Tam vznikal můj vztah ke kardiologii a padlo rozhodnutí se tomuto medicínskému oboru dále věnovat.

 

Pracoval jste čtyři roky jako praktický lékař ve Staré Boleslavi, co vás vedlo ke změně? Předtím jste působil na klinice.

Mé působení ve funkci praktika bylo podmíněno službou v armádě, kde byla vyžadována několikaletá praxe obvodního lékaře před tím, než bylo možné požádat o přeřazení na sekundářské místo na interním oddělení vojenské nemocnice, o které jsem vždy usiloval.

 

Máte za sebou skvělou praxi. Pracoval jste v Ústřední vojenské nemocnici, pak jste se přemístil do Chrudimi a za několik let jste se vrátil opět do Prahy, tentokrát do Nemocnice Na Homolce. Chtěl jste si vyzkoušet i práci na menším pracovišti?

Za některými změnami stály osobní důvody, nikoli profesní. Práci v nemocnici jsem v té době preferoval, a tak jsem uvítal nabídku primáře kardiologie Nemocnice Na Homolce vrátit se k nemocničnímu lůžku. Toto pracoviště navíc kolem roku 1995 procházelo mohutným rozvojem a nastoupilo sem mnoho mladých a dnes již slavných a uznávaných kardiologů.MUDr. Petr Lepší, foto: Robert Vano

Foto: Robert Vano

 

Jaká byla práce v malé nemocnici v porovnání s velkými centry?

Jistě složitější. Musíte se při rozhodování spokojit s omezeným spektrem diagnostických a léčebných metod, více se spoléhat na vlastní úsudek a intuici.

 

Kardiologie zažívala ohromný boom. Zejména v přístrojovém vybavení došlo k nebývalému rozmachu. Jaký vynález byl dle vás pro práci kardiologů stěžejní?

Je jich více. Rozhodně k nim patří pokroky v technice katetrizace věnčitých tepen – zavedení balónkové angioplastiky a koronárních stentů, možnost nitrosrdečního mapování a řešení poruch srdečního rytmu pomocí aplikace radiofrekvenčního proudu, velký skok zaznamenaly zobrazovací metody – CT, magnetická rezonance, izotopové metody, echokardiografie. Nesmíme ale zapomenout na to, že řada úspěchů moderní kardiologie je umožněna vývojem nových převratných kardiovaskulárních léčiv.

Jde o nové léky na snižování hladin krevních tuků, pro léčení hypertenze, nové a bezpečnější protisrážlivé léky. Také kardiochirurgie dosáhla mnoha významných úspěchů. Dnes je možné operovat bypass bez použití mimotělního oběhu z malého řezu na hrudníku, provést výměnu srdeční chlopně nebo uzavřít defekt v nitrosrdeční přepážce bez nutnosti operace s otevřením hrudníku. A bylo by možné uvést další.

 

O kardiologii se dnes hodně mluví i v souvislosti s tím, že se velmi snižuje věk lidí, které postihuje infarkt. Jaké k tomu podle vás vedou nejčastěji příčiny?

Neřekl bych, že se obecně snižuje věk vzniku prvního infarktu myokardu, alespoň v naší republice. Pokud k tomu dojde, je to nejčastěji důsledkem nesprávné životosprávy, zejména špatné výživy, kouření, malé fyzické aktivity, zanedbání léčby vysokého krevního tlaku, cukrovky nebo poruch tukového metabolismu. Roli může hrát také sociální status a stres vyplývající například ze ztráty zaměstnání, finančních těžkostí a neuspokojivého rodinného zázemí.

 

Jak to vypadá podle statistiky skutečně?

Výskyt infarktu myokardu klesl od devadesátých let zhruba o necelých 20 procent. Významným způsobem se však za posledních 15 let snížila úmrtnost na infarkt myokardu během hospitalizace a to o více než polovinu u mužů i žen právě v důsledku již zmíněného rozmachu intervenční kardiologie na dnešních 15 procent. Ještě před rokem 1990 činila úmrtnost 20 až 25 procent a před vznikem prvních koronárních jednotek byla šance na přežití ještě menší.

MUDr. Petr Lepší, foto: Robert Vano

Foto: Robert Vano

 

Doporučujete mladým lidem nějakou konkrétní prevenci?

Myslím, že stačí zachovávat pravidla racionální životosprávy – udržovat si normální váhu, jíst vyváženou stravu s dostatečným podílem ovoce a zeleniny, nekouřit a konzumovat alkohol střídmě. Důležité je také nepodceňovat pravidelné preventivní lékařské prohlídky, zvláště pokud se v rodině vyskytují cévní a srdeční onemocnění v mladším věku pod 55 let. Ještě bych chtěl zdůraznit význam pohybu. Sportovat bychom měli 4–5x týdně po dobu 40 minut. Přednost mají vytrvalostní aktivity, například běh, rychlá chůze, jízda na kole, plavání a podobně. Podle posledních zpráv by měly mít rovnocenný význam i další sporty – míčové hry nebo posilování. Na typu sportování zřejmě tolik nezáleží, jde o to vybrat si sport, který nás baví a u kterého vytrváme.

Hodně se liší názory na to, jaký vliv mají na srdce menší dávky alkoholu – třeba sklenička červeného vína. Co si myslíte vy?

V malém množství má obecně alkohol protektivní efekt a to nejen červené víno. Za bezpečnou a prospěšnou dávku alkoholu se považují 4 dl přírodního vína nebo 2 skleničky destilátu po 5 cl nebo 2 velká piva denně. To platí pro muže, u žen se doporučuje zhruba poloviční množství. Úplná abstinence nebo nadměrný konzum etanolu přináší vyšší riziko.

 

Velkou roli hraje cholesterol. Nemáte pocit, že ho řada lékařů stále podceňuje?

Situace se dle mého názoru změnila během posledních 5 let. Léky na snižování cholesterolu, nejčastěji statiny, jsou podávány u naprosté většiny nemocných po prodělané cévní příhodě a velmi často preventivně u osob bez známek cévního postižení, ale ve vysokém riziku pro přítomnost řady rizikových faktorů aterosklerózy. Škodlivost zvýšené hladiny tukových látek v krvi, zejména cholesterolu, totiž vešla do obecného povědomí. Mnoho mladých a zdravých osob chce znát svoji aktuální hodnotu a svůj rizikový kardiovaskulární profil, který je vedle výšky krevního tlaku, kuřáctví, věku a pohlaví hladinou cholesterolu významně ovlivněn. A pokud se toto individuální riziko – a jde určit docela přesně – posouvá do nebezpečného pásma, sami se dožadují u svého lékaře lékové intervence.

 

Prozraďte nám, z pohledu lékaře, jak to skutečně je s reklamními kampaněmi na margaríny, které údajně prospívají našemu srdci? Jsou skutečně zdravější než klasické máslo?

Máslo obsahuje velké množství nasycených mastných kyselin, podobně jako vepřové či hovězí maso, sádlo apod. Ty podporují kornatění tepen a vznik nitrocévních krevních sraženin. Proto se doporučuje máslo ve stravě výrazně omezit. Naproti tomu rostlinné tuky obsahují nenasycené mastné kyseliny, které mají ochranný efekt. Sem se řadí mastné kyseliny obsažené v olivovém oleji – ten tvoří základ středomořské kuchyně, řepkovém, slunečnicovém a sójovém oleji. Podobně vysoký obsah těchto látek je v rybím tuku – proto doporučení třech rybích jídel týdně. Ztužené rostlinné tuky, lidově margaríny, svým pacientům doporučuji k náhradě másla jako pomazánky na pečivo. Ne však všechny. Musí se jednat o kvalitní produkty s nulovým, nebo stopovým množstvím negativně působících takzvaných transkyselin do 1,5 %, eventuálně obohacené o ochranné nenasycené mastné kyseliny. Je třeba se vyhnout výrobkům s podílem transkyselin v desítkách procent. Konkrétní údaje o „margarinech“ je možné najít na webových stránkách Společnosti pro výživu. K této otázce bych chtěl ještě doplnit, že zmiňované transkyseliny můžeme skrytě konzumovat ve formě sušenek, oplatek, polev a dalších cukrovinek nebo produktů provozoven rychlého občerstvení.

MUDr. Petr Lepší, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

Na snížení vysokého tlaku se dlouhá léta předepisují prášky. Je možné snížit tlak i jiným způsobem?

Samozřejmě. U mírnější formy hypertenze začínáme s režimovými opatřeními. Ta spočívají ve snížení váhy, úpravě diety, zejména omezení solení, a ve změně životního stylu – to znamená více odpočívat, brát si dovolenou alespoň 14 dní vcelku, omezit práci přesčas, aktivně využívat volný čas, lépe a rovnoměrně si organizovat svoji práci. Pro mnohé to představuje značný problém a preferují medikamenty. Mám před sebou příklad významného manažera jedné velké pražské stavební firmy, který dokázal i přes mou úvodní skepsi vlastním cílevědomým úsilím normalizovat do půl roku hodnotu svého krevního tlaku, hmotnost, hodnotu krevního cukru i cholesterolu. Takových příkladů však není mnoho, spíše jde o výjimku.

                                  

Ubíráte se v tomto ohledu i cestou alternativní medicíny? Například se tvrdí, že rozmarýn pomáhá zvýšit nízký tlak, nebo naopak levandule prospívá tlaku vysokému.

S alternativní medicínou zkušenosti nemám a sám alternativní způsoby léčení v praxi nepoužívám. Na druhou stranu své pacienty od využívání těchto metod neodrazuji, pokud není zřejmé, že by to mohlo vést ke zdravotnímu poškození. V léčbě jsem povinen se řídit postupy „lege artis“ a ty vycházejí z nejnovějších poznatku vědy a rozsáhlých mezinárodních studií a jsou zakotveny v doporučených léčebných postupech publikovaných Českou kardiologickou společností.

 

Jakou roli hrají u infarktu geny?

Jde o složitou problematiku. Jistě důležitou roli hrají, ale je jich zřejmě celá řada. Ovlivňují proces kornatění tepen přes metabolické odchylky, úroveň krevního tlaku, tělesnou konstituci, způsob života a další faktory, které nakonec vedou k cévní katastrofě jakou představuje srdeční nebo mozková příhoda.

MUDr. Petr Lepší, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

Je možnost, že tuto oblast dokážeme v budoucnu nějak ovlivnit?

Pevně v to věřím, ale jsme teprve na začátku.

 

Hodně jste se ve své kariéře věnoval angiologii, tedy cévám a jejich chorobám. To je velmi interdisciplinární obor. Dalo by se říci, že to je vaše hlavní oblast zájmu?

Angiologii jsem se věnoval během práce ve vojenské nemocnici a v Nemocnici Na Homolce, kde byla návaznost na výborné pracoviště cévní chirurgie. V současnosti se této problematice věnuji spíše okrajově, vše se nedá stihnout.

 

Kdy se angiologie oddělila od kardiologie? Jsou to obory velmi příbuzné…

Ano, jsou. Také angiologická problematika byla součástí atestační zkoušky z kardiologie. Asi před deseti lety se profilovala angiologie jako samostatný obor. Nemoci periferních cév zasahují i do dalších oborů – například diabetologie nebo neurologie, vnitřního lékařství, revmatologie, dermatologie a dalších. Stále platí, že člověk je starý tak, jak „staré“ jsou jeho cévy.

 

Mezi nejčastější nemoci cév patří tromboembolické nemoci. Co je jejich příčinou?

Jde o žilní uzávěr nejčastěji hlubokých žil dolních končetin nebo pánve na podkladě tvorby krevní sraženiny. Ta může vzniknout poměrně rychle během několika hodin a její části se za určitých okolností uvolňují a putují krevním řečištěm přes srdce do plicních tepen a jako takzvané emboly mohou způsobit jejich ucpání v různém rozsahu. Dochází pak ke vzniku obávané plicní embolie.

 

Často se hovoří o tzv. „syndromu turistické třídy“, tedy o žilních trombózách, které vznikají z dlouhého sezení. Je to opravdu častý problém? Nebo spíše mediální bublina?

Nejde o mediální bublinu, není to žádná vzácnost. Příčinou vzniku je nejčastěji souhra nepříznivých okolností – vynucená poloha vsedě s pokrčenými koleny, omezení chůze, snížená hydratace organismu při nedostatečném příjmu tekutin v horku, přítomnost křečových žil dolních končetin, užívání hormonální antikoncepce a genetická predispozice. V prevenci lze doporučit hodně pít, pravidelně procvičovat dolní končetiny ohýbáním v kotnících směrem nahoru a dolu. Tím se k zlepšení krevního oběhu zapojí svalová pumpa lýtka. Lidé by se také měli vyvarovat pití většího množství alkoholu, který odvodňuje. U zvláště ohrožených osob doporučuji preventivně užívat některé protisrážlivé léky po předchozí konzultaci s lékařem.

MUDr. Petr Lepší, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

V jakých ohledech jsou ke svému zdraví lidé nejčastěji nejméně šetrní a ohleduplní?

Podceňují civilizační choroby, mezi něž se počítá hypertenze, cukrovka, vysoké hladiny krevních tuků. Ony totiž nebolí a ve většině případů nepůsobí větší potíže. Bagatelizují je s odvoláním na to, že vyšší krevní tlak má mnoho lidí, lehce vyšší hladina cukru v krvi nic neznamená a že normální hodnotu cholesterolu nemá téměř nikdo. Ale plíživý vývoj tepenné sklerózy je již nastartován a důsledky ve formě cévní příhody mohou nastat nečekaně brzy. Nezbývá než připomenout, že zhruba 60 procent z nás všech zemře z kardiovaskulárních příčin. Pokud se podařilo prodloužit průměrnou délku života za posledních 20 let o 6–7 let, je to z velké části zásluhou pokroků v léčbě cévních chorob. Odhaduje se, že tento podíl tvoří z uvedených šesti let 4 roky.

 

Již dva roky pracujete na Klinice Jána Leštáka jako kardiolog. Klinika je zaměřena na oční potíže, proč jste si vybral zrovna toto pracoviště?

Po padesátce jsem již pociťoval únavu z práce u lůžka při vzrůstajícím tempu a intenzitě práce, z nočních služeb. Také mi vadilo určité odosobnění práce a prohlubující se velmi úzká specializovanost lékařů v kardiocentru. V mém věku mi připadá smysluplnější věnovat se práci v terénu jako ambulantní specialista. Do Kliniky JL mě zavedla možnost realizovat se v pěkném prostředí pracoviště s dobrým přístrojovým zázemím a příjemným motivovaným personálem. Mám více času věnovat se svým pacientům, které dlouhodobě sleduji, prožívám větší uspokojení z diagnostických a léčebných úspěchů vyplývajících z napohled rutinní a málo efektní práce. Složitý drahý sofistikovaný zákrok ve specializovaném centru vyžaduje následnou systematickou a svědomitou péči. Zde hraje dobrá práce ambulantního kardiologa velmi důležitou roli. Cílevědomou a neúnavnou snahu Jána Leštáka vybudovat moderní ambulantní centrum uprostřed velkého pražského sídliště jsem se sympatiemi a obdivem sledoval prakticky od počátku a držel mu palce. Teď mám příležitost s ním spolupracovat a těším se na realizaci jeho dalších ambiciózních plánů.

 

S jakou největší mediální dezinformací či bublinou jste se setkal?

Dezinformací a mediálních bublin je kolem nás spousta. V poslední době se například hodně psalo o ledvinné denervaci jako o metodě, která je schopna řešit problém vysokého krevního tlaku. Přitom jde o sice nadějnou, ale zatím experimentální metodu, která je vhodná jen pro určité nemocné a její zavedení rozhodně neznamená konec lékům na hypertenzi.

 

Vnímáte z pohledu lékaře, že je široká veřejnost dostatečně a kvalitně informována o tom, jak se starat o své zdraví, či případně jak poskytnout první pomoc?

Situace se rozhodně zlepšuje. V dnešní době pokročilých informačních technologií jsou pacienti daleko lépe poučeni o svých nemocech. Kdo chce informaci získat, snadno ji najde. Jde spíše o to, jak s ní naloží. Setkávám se často s přeceňováním možností moderní medicíny a dojmem, že důsledky nezodpovědného přístupu k vlastnímu zdraví mohou lékaři již nyní, nebo v brzké budoucnosti, úspěšně léčit a vyléčit. Prevence je velmi důležitá a takových pořadů jako televizní „Jste to, co jíte“ by mělo být více. Sám se snažím v rámci svých časových možností nemocné poučit a předat jim i tištěnou podrobnější informaci. Tiskovin však ubývá v důsledku všeobecného šetření. Řešením bude zřejmě cílené odkazování nemocných na osvědčené webové stránky.MUDr. Petr Lepší, foto: Robert Vano

Foto: Robert Vano

 

Máte přes sebou ještě nějaké nesplněné mety, které byste v životě ještě rád stihl?

Velké cíle si nestanovuji. Rád bych, kdyby se mi podařilo rozšířit spektrum služeb na mém stávajícím pracoviště o další neinvazivní vyšetřovací metody, například ambulantní sledování poruch srdečního rytmu, a podařilo se více využít naše pracoviště magnetické resonance pro srdeční diagnostiku.

Jak odpočíváte, když máte čas?

Rád cestuji. Nemusím cestovat za exotikou, stačí mi Evropa, zejména ta jižní. S cestováním souvisí i další záliba – fotografování a cyklistika. Také rád pracuji na chatě blízko Prahy a to i přes svou menší manuální zručnost.

 

Jakým způsobem si udržujete životní rovnováhu a dostatek vlastní energie?

Jsem laděním optimista, mám rád zábavu a společnost. Životního elánu mi zbývá ještě dost. A proč by měl chybět? Mám dobré rodinné zázemí, výbornou manželku a děti, zdravá a šikovná vnoučata, řadu dobrých přátel, v práci jsem spokojený a nemám zatím větší zdravotní těžkosti. A navíc si myslím, že přes temné zprávy a prognózy všude kolem nás žijeme v poměrně šťastné době.

 

Děkuji za rozhovor.

 

Text: Michaela Svobodová

Make up: Estée Lauder www.estéelauder.cz

Foto: Robert Vano www.robertvano.cz

Foceno v restauraci Campanulla www.campanulla.cz

Vytvořeno ve spolupráci s Klinikou JL www.eyecentrum.cz

Klinika JL - V Hůrkách 1296/10
158 00 Praha 5- Nové Butovice

MUDr. Ján Lešták, CSc., FEBO, MBA
majitel a jednatel společnosti
e-mail: lestak@eyecentrum.cz

Backstage: http://www.ibestof.cz/zajimavosti/backstage-7-2012-4.html

Produkce: Michaela Lejsková

Publisher: magazín Best of www.ibestof.cz

MUDr. Petr Lepší, foto: Robert Vano
MUDr. Petr Lepší, foto: Robert Vano
MUDr. Petr Lepší, foto: Robert Vano
MUDr. Petr Lepší, foto: Robert Vano
MUDr. Petr Lepší, foto: Robert Vano
MUDr. Petr Lepší, foto: Robert Vano


Tagy: chirurg, doktor, kardiolog, medicína

Partneři

Klinika Jana Leštáka
 Campanulla - restaurace a kavárna
Estée Lauder


Komentáře



Kategorie
Příbuzné články
Lucie van Koten – PR manažerka, bloggerka
Lucie van Koten – PR manažerka, bloggerka

05.11.2018 | V jednadvaceti letech se vdala za holandského vědce a odstěhovala se s ním do Itálie. Hodně cestovala, ...


Martina Hrubá – majitelka agentury SITL a Senior PR manager Trumpeter ČR
Martina Hrubá – majitelka agentury SITL a Senior PR manager Trumpeter ČR

19.07.2018 | Mohla být letuškou, možná i veterinářkou, ale práce v reklamním průmyslu ji zcela naplnila. ...


Jana Mrákotová – manažerka PR pro Prima FTV
Jana Mrákotová – manažerka PR pro Prima FTV

27.06.2018 | Sebevědomá žena, která už deset let působí v televizi Prima. Aktuálně se přesouvá z lifestylového ...


Johan Mádr a Ondřej Havel - moderátoři
Johan Mádr a Ondřej Havel - moderátoři

11.01.2018 | Moderátorská dvojice Johan Mádr a Ondřej Havel toho má za sebou i přes svůj věk poměrně hodně. ...


Petr Lipový – konzultant v oblasti vína, zakladatel online magazínu vineval
Petr Lipový – konzultant v oblasti vína, zakladatel online magazínu vineval

11.06.2017 | Víno je živý organizmus a stále se vyvíjí. Po otevření se potřebuje nadechnout, aby mohlo projevit ...