MUDr. Hana Kosová, Ph.D., IFEPAG – gynekolog, dětský gynekolog


MUDr. Hana Kosová PhD., IFEPAG, foto: Robert Vano
MUDr. Hana Kosová PhD., IFEPAG, foto: Robert Vano
30.11.2012 13:27 | Hana Robinson

Původně s dětmi vůbec pracovat nechtěla. „Je vždy těžké vidět utrápené, zoufalé a bezmocné rodiče,“ říká. Přesto se již léta specializuje mimo jiné právě na dětskou gynekologii. Na svět přivedla přes tisíc novorozenců, pomohla mnoha párům k vysněnému potomkovi a mnoha dívenkám usnadnila cestu k dospělosti. „Přírodní maminky“ jí dávají zabrat a domácí porody by rozhodně zakázala. Publikuje, přednáší na tuzemských i mezinárodních kongresech, vychovává dva chlapce a pracuje v několika ordinacích. Mezi nimi je i Klinika JL v Praze, kde se setkáváme.

MUDr. Hana Kosová PhD., IFEPAG, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

Když jste si podávala přihlášku na lékařskou fakultu, byla už tehdy gynekologie oborem, ve kterém jste chtěla pracovat?

Vůbec ne. Původně jsem si přála být kardioložkou nebo neurochirurgem. Zdálo se mi to jako něco vznešeného. Ve čtvrtém ročníku jsem se zase zamilovala do interny. Tenkrát jsem stážovala na jedné klinice, kde jsem měla na starosti diabetičky. Moc mě to bavilo. Jednou cestou domů jsem je potkala, jak se ládují zákusky a od toho momentu pro mě interna skončila.

 

Co vás tedy vedlo k oboru gynekologie a porodnictví?

Po této zkušenosti jsem na základě svého prospěchu, který mi zajistil také prospěchové stipendium, dostala nabídku navštěvovat gynekologicko-porodnický kroužek. Tady jsem se naučila vše. Zkusila jsem si roli sestřičky, pomocného personálu i samotného porodníka. Den, kdy jsem „porodila“ první dítě byl dnem, kdy mi došlo, že mi je tento obor souzený. A to si představte, že jsem si dlouho předtím nepřála s dětmi jakkoli pracovat. Je vždy těžké vidět utrápené, zoufalé a bezmocné rodiče.

 

A přesto jste se stala specialistkou v dětské gynekologii.

To jsou právě ty paradoxy života.

 

Figurují v dětské gynekologii také muži?

Ano. Mám kolegu, který je velmi oblíbený u dospívajících dívek. Mám ale zkušenost, že malé holčičky se cítí lépe se ženou gynekoložkou.

 

Jak se gynekologie vyvinula od dob vašich studií?

Velmi, pochopitelně. Neustále se musíme vzdělávat, sledovat trendy a nové studie. Co platilo před pěti lety už dávno není pravda. Občas si připadám jako v nějakém vědeckofantastickém filmu. To, o čem jsme si mysleli, že není možné, dnes umíme. Například ultrazvuková technika. Vývojové vady srdce dnes umíme diagnostikovat již ve dvanáctém týdnu těhotenství. Dříve jsme si to neuměli ani představit.

 

Dětská gynekologie jde tedy také dopředu?

Právě naopak. Dětská gynekologie v České republice umírá. Ministerstvo zdravotnictví před třemi lety tento specializační obor zrušilo. Každý dospělý gynekolog prý umí s dětmi pracovat, ačkoli se denně v praxi setkáváme s tím, že to není pravda. Holčička není zmenšená dospělá žena, má jiné hormonální hladiny. Nemoci u dětí také často probíhají na podkladě odlišné patofyziologie zcela jinak než u dospělých.

MUDr. Hana Kosová PhD., IFEPAG, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

Co je nejčastějším důvodem první návštěvy na gynekologii a v kolika letech byste prohlídku doporučila?

Nejčastější jsou různé záněty a poruchy menstruačního cyklu. Stále bojujeme s různými fámami ohledně nepravidelnosti menstruace. Například že není nic divného na tom, když první menstruace jsou nepravidelné. Není to pravda, měly by být pravidelně alespoň jednou měsíčně, pokud tomu tak není, je potřeba začít včas s léčbou. Poslední dobou se snažíme očkovat dívenky proti HPV viru, a tak by se dalo říci, že se k nám do ordinace dostávají poměrně včas. Hranicí je dle mého názoru patnáct let. Také ale bojujeme s maminkami, které se nás bojí, mají pocit, že dceři vyšetření uškodí, že bude bolestivé. Není to ale pravda. Máme opravdu krásné a příjemné prostředí a zcela neinvazivní metody, které dítěti nijak neublíží.

 

Myslíte, že maminky jsou možná málo informované?

Snažím se publikovat v různých časopisech a s maminkami hovořit. Asi je to ale stále málo. Pokaždé rodičům přesně popíšeme, co budeme dceři dělat, jak to budeme dělat a proč. Vysvětlíme vše dopodrobna.

 

Říkáte rodičům. To chodí na gynekologii s dcerami také tatínkové?

Samozřejmě. Tatínkové chodí, pokud jde o malé dítě, asi tak do osmi let, kdy přichází jakási „první puberta“ a děvčátka se začnou před tatínkem stydět. Ale samozřejmě i se staršími děvčaty, pokud se třeba jedná o rozvedeného tatínka.

 

Kdo vám dává v ordinaci více „zabrat“, tatínkové nebo maminky?

V poslední době registrujeme jistý boom „přírodních maminek“, které odmítají pro dcery antikoncepci, očkování, hormony či jakékoli vyšetření. Pokud jejich dcera v patnácti letech nemenstruuje, tak proč ji nutit, říkají. Vůbec si při tom neuvědomují, že ženské pohlavní hormony nejsou důležité pouze pro gynekologickou oblast, ale mají obrovskou souvislost například s vývojem kostí a jejich zavápňováním. Čím později dívka začíná menstruovat, tím kratší dobu má na to, aby nastřádala zásoby vápníku. To se totiž děje jen přibližně do dvacátého šestého roku života.

 

Když mluvíme o přírodních maminkách, jaký máte názor na domácí porody, dnes hojně rozšířené?

Víte, rodit doma v dnešní době, kdy máme k dispozici nejmodernější metody a přístroje pro případ komplikace, se mi zdá značně nezodpovědné. Odrodila jsem spoustu dětí a vím, že se může z krásného porodu stát ve vteřině tragická záležitost. Dnes navíc mohou být i tatínci přítomni na porodním sále a to je obrovsky přínosná věc.

 

Dokáží dnešní maminky dostatečně připravit své dcery na menstruaci a pohlavní život?

Dozvěděla jsem se, že dnes je dokonce prý nemoderní hovořit s maminkou o menstruaci. Nejlepší rádce je internet, jak ohledně menstruace, tak ohledně sexu, antikoncepce… A ke třináctým narozeninám je oblíbeným dárkem vibrátor.

 

Dávný mýtus o tloustnutí při braní antikoncepce tedy dívkám vyvracíte vy a ne maminky?

Ano, to tedy opravdu mýtus je. To už studie dávno vyvrátily. I když je pravda, že kombinovaná antikoncepce může lehce zvyšovat chuť k jídlu.

 

Jaký je dnes trend v antikoncepci?

Mladé dívky rády používají různé antikoncepční náplasti a zaváděcí kroužky. Pro mnohé je to pohodlnější než klasické pilulky. Přece jen ne každý den si na lék vzpomeneme. Já každou novou antikoncepci na sobě vyzkouším, abych poté pacientkám mohla opravdu poradit, co mohou od dané antikoncepce očekávat. V tomto mám jistou výhodu oproti mužům – gynekologům.

 

Velkým strašákem dnešní doby je sterilita. Jak s ní bojujete?

Pokud je problém na straně ženy, například porucha menstruačního cyklu, to umíme hezky upravit. Pokud jsou neprůchodné vejcovody, tam už jiné metody než „ze zkumavky“ nejsou možné. Ovšem dle statistik téměř neuvěřitelných padesát procent párů, které se snaží mít děti, spolu zkrátka nemohou otěhotnět i přesto, že jsou oba zcela zdraví. Říkáme tomu idiopatická sterilita. To je dnes obrovský problém.

MUDr. Hana Kosová PhD., IFEPAG, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

Existuje nějaká šance či naděje pro takový pár?

Stává se, že pár nemůže léta otěhotnět, pak se rozejdou, zvolí jiné partnery a s těmi otěhotní. Některé páry jsou bohužel nekompatibilní, není jim zkrátka souzeno mít spolu děti.

 

Páry z různých důvodů do rodičovství nespěchají. Vidíte v tom problém?

Vůbec ne. Doba se opravdu změnila. Průměrný věk prvního těhotenství je dnes mezi třicátým a pětatřicátým rokem ženy. Do čtyřiceti let je zcela normální mít první dítě.

 

To mi docela vyrážíte dech. Mám za to, že panuje všeobecná panika ohledně pozdního mateřství.

Pokud by mi do ordinace přišla žena, které je čtyřicet osm let, má různé gynekologické problémy a přála by si otěhotnět, považovala bych to za rizikové těhotenství a asi je ani nedoporučila. Do čtyřiceti let se ale o rizikovém těhotenství dnes vůbec nedá hovořit.

 

Hádám, že v ordinaci občas slýcháte: „Chci holčičku (nebo naopak chlapečka), co proto můžu udělat?“ Bylo by asi hezké, kdyby se tomu dalo nějak napomoci.

Asi ano. Sama mám dva kluky a moc bych si holčičku přála. Věřte, že jsem zkoušela naprosto všechno. Hlavně různé bylinky, se kterými experimentuji již od gymnázia. Nic nezabralo. (smích)

 

Zdá se vám, že se věk prvního pohlavního styku snižuje?

Obecně studie prokazují, že první styk dívky prožívají kolem sedmnáctého roku. Mám ale pocit, že se ten věk snižuje, jak říkáte. Chodí ke mně patnáctileté dívky, které mají přítele a chtějí antikoncepci.
V tomto věku ale ne úplně ráda antikoncepci nasazuji, zvláště pokud ještě nemají pravidelný menstruační cyklus, který chci léčit. Zároveň je ale chci chránit před nechtěným těhotenstvím. Věčné dilema dětského gynekologa.

MUDr. Hana Kosová PhD., IFEPAG, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

 

Vaše práce vám přináší mnoho dilemat. Další je třeba otázka, zda rychle se vyvíjející medicína nemá také své stinné stránky? Dnes se díky moderním přístrojům zachraňují děti slabé, nedonošené, nemocné.

To je nesmírně těžká etická otázka. Hranice se stále snižuje, dnes se zachraňují děti od čtyř set gramů již třeba ve dvacátém pátém týdnu. Často jsou to mladé ženy, prvorodičky, které si vůbec nedovedou představit péči o postižené dítě. Za každou cenu chtějí ale miminko zachránit. Myslí si, že moderní medicína je všezachraňující. Proti přírodě ale nic nenaděláme.

 

Přesto je neuvěřitelné, co dnešní medicína umí. Dříve lidé toužili znát pohlaví potomka…

Do čtrnáctého týdne již umíme zjistit, zda miminko bude či nebude v pořádku. Do této doby žena necítí pohyby, nemá ještě vybudované takové pouto. Jako lékařka samozřejmě nemůžu někomu doporučit interrupci, nebo naopak ponechání postiženého miminka. Často u mě páry hledají pomoc s rozhodnutím. Můžu nanejvýš vyjádřit svůj názor, ale nikdy nemůžu říct, co by měli dělat. To je na nich.

 

Klinika JL je vaše poměrně nové pracoviště. Jak se vám zde pracuje?

Pacienti nesmírně ocení nové a pěkné prostředí. Když jsem dostala nabídku práce na této klinice od pana docenta, řekl mi: „ Řekněte si jaké přístroje budete chtít a já vám je seženu.“ Něco zcela úžasného – sen každého gynekologa. V ordinaci máme nejmodernější přístroje, samozřejmě ultrazvuk nebo také mikroskop, který není v gynekologických ordinacích běžný. Sice trošku bojujeme s prostorem, ale jinak jsme tu velmi spokojení.

 

Jednou vám již změnila pohled na internu zkušenost s neukázněnými pacientkami. Je možnost, že by vám něco změnilo názor na profesi gynekologa?

Práce gynekologa a porodníka je nádherná. Nikdy bych neměnila. Jen bych si sama přála k těm dvěma klukům ještě holčičku.

 

Děkuji za rozhovor.

 

Text: Hana Robinson

Foto: Robert Vano www.robertvano.cz

Foceno v hotelu ARIA v Praze www.ariahotel.net

Vytvořeno ve spolupráci s Klinikou JL www.eyecentrum.cz

Klinika JL - V Hůrkách 1296/10
158 00 Praha 5-Nové Butovice

MUDr. Ján Lešták, CSc., FEBO, MBA 
majitel a jednatel společnosti 
e-mail: lestak@eyecentrum.cz

Backstage: http://www.ibestof.cz/zajimavosti/backstage-10-2012.html

Korektura textu: Květa Strnadová

Publisher: magazín Best of www.ibestof.cz

 

 

MUDr. Hana Kosová Ph.D., IFEPAG

Již během studia na 2.LF UK se od 4. ročníku účastnila výzkumu výskytu trombofilních mutací v populaci, navštěvovala gynekologicko-porodnický kroužek a připravovala se na budoucí povolání gynekologa - porodníka. Po absolvování 2. lékařské fakulty v roce 2000 nastoupila na gynekologicko-porodnickou kliniku UK 2. LF a FN v Motole, jako sekundární lékař, ale současně započala kombinované postgraduální studium biomedicíny v oboru Experimentální chirurgie. Již v roce 2003 se stala úspěšnou spoluřešitelkou grantu IGA MZČR č. NH/7663-3: Primární amenorhea a primární sterilita ve vztahu k expresi gonadotropinových receptorů ovária. V roce 2003 úspěšně složila 1. atestační zkoušku v oboru gynekologie-porodnictví. Od roku 2003 současně pracovala jako sekundární lékař Kliniky gynekologie dětí a dospívajících. V roce 2004 složila úspěšně mezinárodní zkoušku z oboru gynekologie dětí a dospívajících IFEPAG (International Fellowship of Adolescent and Pediatric Gynaecology) v Athénách. V roce 2005 složila atestační zkoušku se získáním specializované způsobilosti v oboru gynekologie dětí a dospívajících a v roce 2006 atestaci se získáním specializované způsobilosti v oboru gynekologie a porodnictví. V roce 2006 úspěšně ukončila postgraduální studium a obhájila disertační práci na téma Antiovariální protilátky a jejich vliv na poruchy menstruačního cyklu u dospívajících dívek a fertilitu. Po celou dobu pracovala jako odborný asistent, účastnila se výuky mediků. Od roku 2004 se stala vysokoškolským učitelem a poté lektorem IPVZ , kde pracuje dosud. MUDr. Hana Kosová v současné době pracuje na ambulanci gynekologie dětí a dospívajících Gynekologicko-porodnické kliniky UK 2.LF a FN v Motole, účastní se výuky mediků i lékařů, od září 2011 začala pracovat v nově otevřené gynekologické ambulanci Kliniky JL. Po celou dobu MUDr. Hana Kosová publikuje, přednáší na tuzemských i mezinárodních kongresech, především v oboru gynekologie dětí a dospívajících.

MUDr. Hana Kosová PhD., IFEPAG, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano
MUDr. Hana Kosová PhD., IFEPAG, foto: Robert Vano
MUDr. Hana Kosová PhD., IFEPAG, foto: Robert Vano
MUDr. Hana Kosová PhD., IFEPAG, foto: Robert Vano
MUDr. Hana Kosová PhD., IFEPAG, foto: Robert Vano

Partneři

ARIA Hotel Praha
Klinika Jana Leštáka


Komentáře



Kategorie
Příbuzné články
Prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc. – kardiochirurg, přednosta Kardiocentra IKEM
Prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc. – kardiochirurg, přednosta Kardiocentra IKEM

31.01.2019 | „Život je krásná pestrobarevná vitráž a je jen na nás, kolik těch sklíček pestrosti necháme ...


RNDr. Josef Šmarda – imunolog
RNDr. Josef Šmarda – imunolog

26.11.2018 | Vědec a vizionář, který svůj profesní život zasvětil imunologii. Je zakladatelem aplikované ...


Martina Dvořáková – výživová poradkyně KetoDiet, specialistka na redukční diety
Martina Dvořáková – výživová poradkyně KetoDiet, specialistka na redukční diety

23.10.2018 | Zdravé stravování ovlivňuje celý lidský život. Své o tom ví Martina Dvořáková, rodačka z Pardubic, ...


Prof. MUDr. Jan Mareš, Ph.D. – neurolog
Prof. MUDr. Jan Mareš, Ph.D. – neurolog

14.04.2018 | Profesor Mareš působí jako lékař, zástupce přednosty Neurologické kliniky Fakultní nemocnice ...


MUDr. Dušan Záruba - primář Ústavu estetické medicíny v Praze
MUDr. Dušan Záruba - primář Ústavu estetické medicíny v Praze

31.01.2018 | Plastické operace jsou globálním masovým fenoménem. Lidé se za ně přestávají stydět, celebrity ...