Adéla Navrátilová – vizážistka


Adéla Navrátilová
20.08.2017 16:25 | Lenka Žáčková

Pracovat podle instinktů si nemůže dovolit každý. Vizážistka Adéla Navrátilová to vlastně ani jinak neumí. Na každou svoji klientku se prostě nacítí. Svou práci pak odvede tak, aby ji klientka neměla potřebu navštívit za měsíc či za dva, ale třeba ani za půl roku, protože vlasy bude mít v takové kvalitě, že nebudou potřebovat žádný zásah ani úpravu účesu. Dokáže totiž vnímat, co se s vlasy bude dít, pokud povyrostou a účes se bude lehce měnit. Takovou kadeřnici by určitě chtěla navštívit každá žena.

Adéla Navrátilová

foto: Tino Kratochvil

 

Adélo, vy působíte velice sebevědomě, ale je z vás cítit i pokora. Domnívám se tedy, že vaše začátky asi nebyly tradiční.

Začala jsem vlastně trochu netradičně. Nemám kadeřnickou školu a nebyla jsem nikdy proškolená. Vůbec jsem netušila, jaké jsou mantinely, co se může a co ne. Takto nezatížená jsem se po absolvování gymnázia naplno vrhla do oboru metodou pokus-omyl. Pracovala jsem intuitivně a mohu konstatovat, že jsem měla štěstí, že ani v naprostých začátcích jsem nic vyloženě nepokazila. Může to znít nadneseně, ale mohu odpovědně říct, že mi byl dán dar pracovat s vlasy tak, že se mi vždy podaří vytvořit něco výjimečného. Jdu přes tenkou hranici až do šedivých barev, což může být kupříkladu zelená či modrá, a nějak mi to jde samo. Dokážu jít až za hranici toho, co se u nás připouští, protože vnímám, že žádný odstín není vlastně problém. Tento „holčičkovský“ svět mě lákal od malička. Už jako velmi malá jsem dělala modelku. Když jsem povyrostla a byla jsem trošku oplácaná, seděla jsem modelem. Už v tomto věku jsem vůbec nechápala, jak to kadeřnice mohou dělat tak blbě a začala jsem všechny okolo sebe upravovat, a to mi bylo pouhých 14 let. Učila jsem se stříhat na bratrovi nůžkami na nehty. (smích) Vždy jsem byla udivená, jak se dá s vlasy pracovat. Fascinovalo mě to.

 

Co vás na vaší práci láká, vzrušuje, co vás táhne za hranici oborových pravidel?

Jaké byly vaše praktické začátky?

Na úplném začátku jsem nakupovala v drogeriích a byla jsem opravdu velmi dobrý znalec běžně dostupných značek a barev. Různě jsem přelévala šampony z obyčejných lahviček do těch lepších. Neměla jsem na barvy a fungovala jsem tak, že jsem po každé klientce šla koupit to, co jsem potřebovala pro další. Neměla jsem auto ani peníze a vše jsem si vozila v kufru na kolečkách. Přesto jsem se tvářila, že nic není problém, klientky jsem uklidňovala, že vše zvládneme, a přitom jsem se klepala. Na každou zakázku jsem se snažila co nejlépe připravit, sice pěkně pracovaly nervy, ale vždy jsem to ustála. Byla jsem velice sebevědomá, ale ne arogantní. Snažila jsem se vždy vše dobře vybalancovat. Byla jsem fascinována tím, že mi to šlo. Své klienty jsem chápala snad ve všem. Dokázala jsem s nimi mluvit, uměla jsem nastavit takový ten servis okolo, který je bavil. Oni se cítili dobře a i je to bavilo. Zakládala jsem si vždy na tom, že účes musí klientům slušet, musí být takový, aby ho uměli upravovat. Když jsem začínala, napsala jsem si na papír, že chci, aby moji klienti byli moji přátelé, ale je to zároveň i zhouba.

Adéla Navrátilová

foto: Tino Kratochvil

 

Jsou to opravdu netradiční začátky. Které předměty vás bavily na gymnáziu? Byla to chemie, když se bavíme o tom míchání barev? Jaká jste byla studentka?

Samozřejmě mě bavily také biologie a fyzika. Milovala jsem učitelky, ale školu jsem nenáviděla. Volba byla taková, protože jsem se rozhodla, že půjdu tam, kam to mám blízko. Gymnázium, které jsem v Tišnově navštěvovala, má svoji prestiž, Chodil tam i můj bratr a navíc jsem nechtěla nikam dojíždět. Byla jsem trojkařka, ale bez učení. Do hodin jsem se nepřipravovala, nevedla jsem si sešity a ani jsem neměla chuť se učit. Chodila jsem za školu, spolužáci mě kryli, ale nebyla jsem takový ten flákač, já chodila na brigády, abych si vydělala korunky. Měla jsem problém podřizovat se autoritám, poslouchat, že nehty mi nezaručí budoucnost, i když jsem je mívala nalakované jen jednou za čas. Když mě někdo pokáral, bylo mi to strašně líto, ale stejně jsem byla vzdorovitá. Gymnázium pro mě bylo neuvěřitelným trestem a ihned po jeho ukončení jsem se začala vlasům věnovat profesionálně.

 

Kde nyní působíte?

Působím v Brně. Dříve jsem více jezdila po republice jako osobní vizážistka, ale dnes jsem více kadeřnice. Vlasy jsou moje vášeň. Zaměřuji se na neextrémní proměny – stahování černé barvy, které se řada kadeřníků brání.

 

Máte pocit, že kadeřnice je podceňovaná profese, takové to povolání, na které se mladí lidé dají jen z nouze?

Hrozně dlouho jsem bojovala s tím, jak se chovají jednotlivé kadeřnické kasty. Příliš neuznávám učňovské školství. Sotva studenti nastoupí, musí podepsat, že se vzdávají svých vlasů, vše si musí zkoušet na sobě a ničí si vlasy. A vyučují tam kadeřnice, které učily snad už před padesáti lety. U nás je výuka v tomto oboru strašně zaostalá…

Adéla Navrátilová

foto: Tino Kratochvil

Takže vy jste vlastně ráda, že jste neprošla klasickým procesem vzdělávání kadeřnic. Vidíte to jako dobré řemeslo, které má bohužel u nás špatné základy?

V dnešní době chtějí být lidé krásní, doba tomu strašně nahrává. Je to krásná práce, ale zároveň to považuju za velkou zátěž, co se týká sociálních vazeb. Je to strašně energeticky vyčerpávající. Já třeba tvořím proměnu osm hodin a z toho času si sednu na pouhých 45 minut.

 

Popište, jak pracujete s klientkami.

Nejdříve si s nimi povídám a pokusím se je blíže poznat, prohlédnu si, jak jsou oblečené, soustředím se i na to, jak se chovají. Zajímám se též o to, jakou mají práci. Ptám se i na vzdálenou historii, jak pečovaly o vlasy, jaké účesy nosily, proč je měnily. Klientky mi pak popisují, co s vlasy dělají, jak se o ně starají. Pokaždé chci vědět, proč za mnou jdou, proč mění kadeřníka, a chci, aby mi zadaly nějaký pocit. Já se na něj naladím a naaplikuji jim ho na vlasy. Strašně moc mi záleží na tom, abych vždy odvedla dobrou práci, abych jim udělala dobré vlasy.

 

Co je ve vašem pojetí trend?

Trend je nástroj na vytahování peněz z kapes klientů. Mnohdy to není ani nositelné a já se s nimi neztotožňuji. Často brečím, když vidím na stránkách časopisu slečnu, která má vystříhané čtverce v ofině. Co s tím potom bude dělat? Jak to bude upravovat? Když se mě někdo zeptá, co je teď moderní, tak mu prostě jen odpovím: „To, co ti sluší.“ Neuznávám ani sezonní a trendové barvy. Nejsem produktová kadeřnice. Vlasy musí být vždy top, musí slušet a po úpravě nesmí být za měsíc hrozné, nenositelné. To jsou tři zásady, které zastávám. Nikdy nepokládám otázku: „Jak to chcete?“, ale chci vědět, co se klientce líbí. Poté to s ní proberu a zkusím jí poradit. Dokážu si tipnout, co by té které ženě slušelo. Nejhorší je, když je účes nudný. Snažím se klientky přiblížit k takovým změnám, aby se cítily stále nově.

Adéla Navrátilová

foto: Tino Kratochvil

Co je pro vás kvalitní výrobek?

Naštěstí mě žádná značka nevychovala, což považuji za velké privilegium. Já nemusím testovat na klientkách nové přípravky a podřizovat se množstevním odběrům. Nejsem produktová kadeřnice a na tom si zakládám. Nevnucuji svým klientkám šampon, kondicionér, sérum, fluidum, na konečky nějaký olej, sprej proti UV, tužidlo na udržení správného tvaru, ani jim nenabízím nadbytečné zábaly a masky na doma. Pracuji paradoxně tak, aby mě klientka nepotřebovala a hlavně, aby nepotřebovala celou řadu produktů. Samozřejmě že něco potřebuje, ale to jsou dva, tři přípravky. Já rozhodně nepotřebuji napravovat a zakrývat svoji neschopnost produkty, protože pracuji tak, jak jsem řekla – aby mě klientka nepotřebovala.

 

Jaké vztahy si vytváříte s klientkami, když jsou pro vás energeticky vyčerpávající?

Já své klienty miluju, ale když jsem vyčerpaná, tak je nenávidím a oni to vědí. (smích) Zakládám si na tom, že s nimi mám dobré vztahy. Dělám pouze na doporučení a díky tomu mi chodí energeticky velice podobné ženy a za posledních pár let mi nepřišla žádná žena, se kterou bych si nerozuměla. Mohu říct, že se navazují inteligentní ženy na podobné úrovni, se stejnými životními principy. Občas jsem požádána, abych se postarala o někoho konkrétně, či abych vzala nějakou velkou zakázku, ale někdy se napálím, ale jindy se zase zasměju, ale jsou i ty, se kterými úplně nesouzním. Svoji práci považuji za velice vyčerpávající, někdy dělám i patnáct hodin denně, jednotlivé úkony jsou velice zdlouhavé.

 

Jaké jsou tedy ty vztahy?

Mohu říci, že moji klienti jsou moji přátelé. Ač to bude znít namyšleně, myslím si, že jsem člověk, se kterým se dá pohovořit o všem, dá se z toho něco kvalitního odnést a ani to neumím odfláknout. Celé řadě lidí jsem pomohla vyřešit jejich životní situace. Jestli mám nějaký zděděný talent, tak je to po mamince dar slova a umění se dobře zeptat. Je live koučka. Pokud byste se zeptali mých klientů, co jim dává návštěva u mne, tak jistě zmíní i tu psychologickou stránku.

 

Pracujete i s muži?

Zásadně nedělám s muži. Jediný muž, o kterého jsem se kdy starala, byl můj bratr.

Adéla Navrátilová

foto: Tino Kratochvil

Jaký máte systém v objednávkách? Zaznamenala jsem, že je také trochu netradiční.

Pracuji bez reklam a na tom si zakládám. Z nedosažitelnosti jsem udělala svoji přednost. Neustále prohazuji lidi, měním jejich návštěvy, abych vyhověla i těm, kteří potřebují mé služby akutně. Každému, komu měním termín, dám slevu jako dík, že vyhověl mé prosbě. Já vlastně nikdy v týdnu nedělám ty lidi, které jsem si objednala, neustále je prohazuji podle naléhání těch, kteří mi potřebují.

 

Ke komu chodíte vy?

Sama k sobě.

 

Jste sama se sebou spokojená?

Bývám i spokojenější, ale globálně si myslím, že mám dobrý základ.

 

Jak vidíte svoji budoucnost?

Pomalu a jistě opouštím líčení a snažím se soustředit pouze na vlasy, abych byla ještě o 200 procent lepší. Můj cíl není mít kadeřnictví, můj cíl není mít zaměstnance a ani doživotně dělat vlasy každý den, ale chtěla bych školit, jak se máme chovat ke klientům. Každý si rád připlatí za to, když po několik hodin bude absolutní prioritou, že bude mít udělané vlasy tak, aby mě za měsíc nepotřeboval. Chtěla bych se stát motivačním řečníkem. Sama jsem prožila několik věcí, které nebyly jednoduché, myslím, že mám co předat. Jsem pyšná na to, kam až jsem se dostala. Řada lidí si myslí, že jsem namyšlená.  Opravdu nejsem, jsem na sebe hrdá.

 

Děkuji za rozhovor.

 

Text: Lenka Žáčková

Foto: Tino Kratochvil

Vytvořeno ve spolupráci:

BVV www.bvv.cz

LE Hotels Group www.le-hotels.cz

Korektura textu: Vladana Hallová

Produkce: Dita Brančíková

Publisher: Profesní magazín Best of www.ibestof.cz

Adéla Navrátilová
Adéla Navrátilová
Adéla Navrátilová
Adéla Navrátilová
Adéla Navrátilová

Přidej komentář





Komentáře



Kategorie
Příbuzné články
Eliška Bučková - modelka
Eliška Bučková - modelka

15.09.2016 | Procházela se po přehlídkových molech i prknech, která znamenají svět. Teď modelka a muzikálová ...


Nikol Ponerová a Jakub Poner - módní tvůrci
Nikol Ponerová a Jakub Poner - módní tvůrci

22.06.2016 | Sourozenecké duo, které stojí za současnou módní značkou Poner, vzniklo z iniciativy mladší ...


Kamila Vodochodská – textilní a oděvní specialistka, návrhářka a fashion koučka
Kamila Vodochodská – textilní a oděvní specialistka, návrhářka a fashion koučka

12.08.2015 | Srší energií, nápady, a přestože jsou dny, kdy je na nohou dvacet hodin denně, svou práci považuje ...


Klára Nademlýnská - módní návrhářka
Klára Nademlýnská - módní návrhářka

20.04.2015 | Někteří lidé doposud tápou, jaké je jejich povolání snů. Klára Nademlýnská měla však od ...


Alena Wilson - módní návrhářka
Alena Wilson - módní návrhářka

22.12.2014 | Návrhářka Alena Wilson původně vystudovala obor ekonomie a zahraniční obchod, který následně ...











Komentáře na Facebooku