Petr Nikolaev se těší z Ceny za nejlepší režii, kterou získal na Novoměstském festivalu

Petr Nikolaev se ředí k režisérům, kteří by své komedia napočítali n aprstech jendé ruky. Přesto s filmem Vybíjená, spíše hořkou komedií, slaví úspěch a získal z aněj na festivalu filmových a televizních komedií Cenu za nejlepší režii. 

Novoměstský hrnec smíchu mu již jednou přinesl ovace za jeho práci a to za film Báječná léta pod psa, se kterým se stal hlavním vítězem festivalu v roce 1997 získal Zlatý prim.

Pane režisére, na festivalu filmových a hudebních komedií Novoměstský hrnec smíchu se objevil váš snímek Vybíjená, který úplně klasickou komedií není. Jak byste ho definoval?

Rád dělám divácký filmy a film vybíjená myslím diváckým filmem je, i když není to úplně komedie. Dává spíš prostor k zamyšlení a je tam i několik tvrdých momentů ze života. Divák podle mého názoru netouží jen po smíchu, ale celkově po emocích a ty tam jsou.

Dostat Cenu za nejlepší režii na festivalu komedií je krásný úspěch. Jak jej vnímáte?

Mám z toho velkou radost! Nejde o prvoplánovou komedii, ale má hlubší tóny. Dali jsme si na tom záležet a těší mě, že to bylo oceněno. Je to kolektivní ohodnocení štábu, který byl skvělý, stejně jako předloha Michala Viewegha.

Komedie nejsou vaším obvyklým žánrem. Máte v plánu, aby se to změnilo?

Nejsem úplně komediální režisér, i když mám humor moc rád. Z filmů, které jsem dělal, a byly asi nejblíž komedii, jsou Báječná léta pod psa. S tímto filmem jsme na festivalu Novoměstský hrnec smíchu vyhráli hlavní cenu.

Patronkou festivalu byla Jiřina Bohdalová. S ní jste měl také možnost spolupracovat. Jak na to vzpomínáte?

Spolupráce s ní byla velmi intenzivní a nadchla mě svojí otevřeností a schopností se zpochybnit a jít do rizika. Od té dob na ni nedám dopustit.

Jaké komedie vyhledáváte jako divák?

Jednoznačně Amélii z Montmarteru. Kdysi dávno jsem chodil kupovat cigarety do stejné kavárny, kde se film natáčel, aniž bych věděl, že se tam kdy bude něco točit. Film si pouštím, když je mi zle, chci zlepšit náladu. Mám ho rád.

Autor: Michaela Lejsková

Foto: Novoměstský hrnec smíchu

Komentáře