Prof. Michal V. Marek – ředitel Centra výzkumu globální změny, AV ČR v Brně


Prof. Michal V. Marek
Prof. Michal V. Marek
21.03.2012 18:38 | Soňa Matochová

 

 

 

 

„Lidstvo nese zodpovědnost za tuto planetu a musí být hospodářem s dostatečnou úrovní předvídavosti.“ Prof. Michal V. Marek 

 

 

 

 

Ředitel Centra výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe), prof. RNDr. Ing. Michal V. Marek, DrSc. vystudoval Lesnickou fakultu na Vysoké škole zemědělské v Brně a biofyziku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2001 byl jmenován profesorem pro obor ekologie lesa a je považován za průkopníka moderních ekofyziologických metod používaných při terénních výzkumech lesních ekosystémů. Má velkou osobní zásluhu na tom, že se v 90. letech Česká republika zapojila do mezinárodních výzkumných programů spojených s problematikou dopadů globální změny klimatu

 

Sám říká, že již od dětství má spontánní vztah k přírodě, který dnes nazývá vztahem „emočním“. Na počátku všeho byla láska k přírodě, dnes se věnuje profesor Marek vysoce odborným metodám jejího výzkumu. Jak bychom se měli dívat na globální změny? Jakým způsobem by měl laik přistupovat k ochraně přírody? Jak se dívá jako erudovaný odborník na populární diskuzi na téma „globální oteplování“, či jaký je jeho názor na postoj prezidenta ke změnám klimatu? Ptala jsem se na to, co laickou veřejnost zajímá v oblasti ekologie nejvíce – a dostala srozumitelné odpovědi, z nichž je možné mezi řádky vyčíst jednoduché sdělení o úloze pokory a zodpovědnosti, a to nejen vůči přírodě…

Prof. Michal V. Marek

 

Vystudoval jste Lesnickou fakultu na Vysoké škole zemědělské v Brně a biofyziku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Co vás přivedlo k zájmu o přírodní vědy?

Určitě prostředí, ve kterém jsem vyrůstal, tedy malá vesnička a u ní les. Takže odmala jsem se pohyboval v lese a zajímal se například o ornitologii. Takže mé „nasměrování“ bylo dáno opravdu spontánním vztahem k přírodě, k lesu.

 

Od konce 80. let, kdy začínala vaše profesní kariéra na Akademii věd ČR, došlo v oblasti výzkumu přírodních věd k velkému vývoji. Jaké změny vnímáte jako nejpodstatnější?

Především změny společenské, které umožnily naše opravdové napojení na světovou vědu, otevřít možnosti komunikace a pobytu na různých pracovištích. To otevřelo prostor pro skutečně výrazné nastartování naší badatelské aktivity, její začlenění do evropské a světové vědy, naše zařazení do „klubu“ špičkových pracovišť v oboru.

ilustrační obrázek

 

Jak si dnes Česká republika stojí na mezinárodním poli vědeckých výzkumů spojených s problematikou globálních změn?

Myslím si, že velmi slušně. Tradici klimatologického výzkumu, výzkumu fyziky atmosféry a společenských dopadů globálních změn a konečně i dvacet let trvající rozvoj oboru analýzy ekosystémů z pohledu toků energie a látek, považuji za atributy, které naše postavení v mezinárodním měřítku výrazně upevňují

 

Centrum výzkumu globální změny AV ČR, CzechGlobe, které již od roku 1998 vedete, se mimo jiné zabývá moderními ekofyziologickými metodami používanými při výzkumech lesních ekosystémů. Co si mohu jako laik představit pod pojmem „ekofyziologické metody“?

Pro upřesnění: CzechGlobe byl ustaven k 1. 12. 2010 a předcházela mu naše činnost v Ústavu systémové biologie a ekologie AV ČR. Metody ekofyziologického výzkumu lesních a i jiných ekosystémů rozvíjíme po dobu posledních dvaceti let. Jedná se o přímé sledování fyziologických procesů rostlin v podmínkách reálných ekosystémů. Pomocí ekofyziologických metod měříme v reálných podmínkách (například lesního porostu) průběh vybraných životních procesů rostlin, jako je třeba fotosyntéza.

 

Jaké další moderní vědecké metody jsou v rámci tohoto vědeckého pracoviště Akademie věd České republiky využívány?

Jde například o aplikaci metabolomiky, kdy výskyt některých metabolitů je přímým indikátorem působení některého z faktorů vnějšího prostředí, jako je kupříkladu teplota či zvýšená koncentrace CO2 v ovzduší. Dále je to moderní obor, aplikace dálkového průzkumu Země, tzv. procesové zobrazování, kdy sledování odražené sluneční radiace od vegetačního pokryvu přináší zásadní informace o prostorové a časové distribuci vybraného fyziologického děje, například chlorofylová mapa lesního porostu.

 

Co vás v rámci vědeckých cílů ve vašem oboru v současné době nejvíce láká?

Asi propojení ekofyziologických měření vybraných procesů, měření výměny toků energie a látek mezi ekosystémy a atmosférou s metodami procesového zobrazování na bázi leteckého snímkování. To si myslím, že bude průlomový postup. Od jednotlivého listu, rostliny, porostu až po celek ekosystému, krajiny.

ilustrační obrázek

 

Nosíte v hlavě nějaké inovativní myšlenky, které doposud nebylo možné realizovat, ale rád byste se na ně zaměřil?

Velmi mne zajímá možnost využití procesového zobrazování v kombinaci s měřeními toků CO2 do lesního prorostu za účelem sledování prostorové distribuce příjmu CO2, tedy míst, kde právě probíhá fotosyntetická asimilace uhlíku. Navíc by to celé mělo být možné sledovat i v časovém měřítku. To je lákavá cesta, znát dynamiku příjmu uhlíku na úrovni lesního porostu.

 

S jakými největšími problémy se potýkáte v rámci každodenní práce na jednotlivých výzkumných projektech?

Současná věda je opravdu drahá, finanční náročnost výzkumu roste a navíc základní badatelský výzkum byl, je a bude značně závislý na veřejných zdrojích. To znamená, že musíme tyto finanční zdroje využívat dle předem nastavených pravidel. Tato pravidla nás někdy doslova „drtí“, administrativní zátěž roste. Jsem asi schopen pochopit, že spotřebovávám-li veřejné finanční zdroje, tak musím plně respektovat pravidla. Co mne však velmi mrzí, je skutečnost, že mnohdy tato pravidla vyžadují takové procedury, které nelze realizovat bez dalších finančních nákladů (např. organizování veřejných zakázek). Takže často i dost značná část finančních prostředků vůbec není spotřebována ve výzkumu ale „padne za oběť“ těmto dodatečným nákladům.

Prof. Michal V. Marek

 

Ve spolupráci s vysokými školami se také podílíte na vzdělávání mladých vědeckých pracovníků. Jakým způsobem se u studenta rozezná vědecký talent?

Rozhodně to není jednoduché. Pro mne osobně platí heslo „zapaluj a hoř“, tj. mít možnost mladého člověka skutečně pro věc zapálit a pak jej vyslat do světa vědy. Já sám se, bohužel, pohybuji v extrémních polohách. Buď mám tendenci mladému talentu doslova vše přinést na zlatém podnosu, nebo jej naopak nechám naprosto osamoceného. Ale ta druhá varianta je asi přece jen účinnější: „Ukaž, co v tobě je. Já jsem tu pro tebe, ale záleží jen na tobě, co si ode mne vezmeš.“

 

Stále se vedou diskuze zpochybňující existenci globálního oteplování. Do jaké míry jsou globální oteplování a změny klimatu realitou?

Určitě diskusi o jakémkoliv problému, globální oteplování nevyjímaje, považuji za základní metodu vědeckého poznání. To je dobře. Co mi ale velmi vadí, je to, že jistému objektivnímu problému, který má tu či onu příčinu, se dostává politického oznámkování. To považuji za hloupé, a do jisté míry mne to i uráží. Jsem přesvědčen, že ekologie i klimatologie, jsou vědecké disciplíny, které kráčejí vpřed i objektivními omyly a kroky stranou, ale kráčejí vpřed. Tak je to u celého procesu poznávání.

 

Jak se díváte na postoj české společnosti ke změnám klimatu?

Problém české společnosti je v tom, že právě ta politická nálepka začíná mít navrch. Já osobně se nepovažuji ani za „klima-alarmistu“ a ani za „klima-skeptika“. Snažím se daný problém pochopit, poznat jeho příčiny či vývoj. Signály o dynamice vývoje klimatu tu byly a jsou. Je nasnadě otázka, zdali se lidstvo svými aktivitami a existencí na planetě Zemi skutečně už nestalo globálním faktorem schopným způsobovat změny, a to dokonce i rychlé změny. Oscilace klimatu tu jsou, změny teplot také. Je ale nutné nasadit ty nejmodernější metody a postupy, abychom byli schopni dát uspokojivé odpovědi, ať už to bude znamenat cesty ke zmírňování dopadů, či jasně říct, že zmírňování nejde a že je třeba připravit adaptační postupy.

 

Existují pádné důvody, proč se v souvislosti se změnami klimatu obávat o osud naší planety?

Nechci vytvářet paniku, ale změny klimatu sehrávaly zásadní roli i v historii Země, a rovněž historie lidstva je silně ovlivňována klimatickými změnami – například výskyty sucha, nebo hladomory. Proto bych v žádném případě problematiku globální změny klimatu nepodceňoval. Opět zdůrazňuji, pro mne je tento fenomén objektivním problémem, který chci vědecky poznat a řešit. Lidstvo nese zodpovědnost za tuto planetu, musí být hospodářem s dostatečnou úrovní předvídavosti. Ta je postavena na znalostech

ilustrační obrázek

 

Jak se jako vědecký odborník stavíte k názorům prezidenta Václava Klause a části veřejnosti týkající se zbytečných obav z globálního oteplování planety?

Především mne to naplňuje smutkem. Mé působení v oblasti výzkumu a vědy mne přivedlo i k jisté pokoře a respektu k odlišným názorům, ale nikdy ne k zpochybňování té či oné činnosti a názorů druhých. Vždyť i ekonomie jako vědecká disciplína by mohla být na tapetě, že nedovedla odhadnout či dokonce zabránit současným problémům. Ale abych odpověděl přímo: Václav Klaus se pohybuje na velmi, velmi tenkém ledě odbornosti, bohužel značná část jeho názorů je velmi plytká a při seriózní, zdůrazňuji seriózní diskusi, by byla odmítnuta. Smutné je to, že si neuvědomuje svoji roli, a tak občas ve světě slouží jako figurka. Navíc je tu také fenomén „papouškování“, což je problém jedné vládní strany, která se tak stala hlasatelem nezodpovědnosti, což je zvláště kuriózní u pravicové strany. Takže určitě respektuji právo na názor, nerespektuji politické známkování a zpochybňování metodologie oboru.

 

Jakým způsobem jsou závěry zpochybňující existenci globálního oteplování hodnoceny v cizině vědci, se kterými se setkáváte?

Pan prezident se ohání mezinárodní podporou a účastí na konferencích. To je úsměvné. Globální změna je prostě vědecký problém, kterému se věnuje řada odborníků, je vydávána spousta vědeckých, oponovaných prací. Zajisté, že jsou i seriózní práce, které přinášejí poznatky opačné. To je přirozené a k vědě to patří. V tomto bodě musím s plnou vážností konstatovat, že prezident není odborník, stačí se podívat do databáze vědeckých prací, co pod jménem Václava Klause naleznete… Musím konstatovat, že zde ve vědě pan prezident rozhodně premiant není. Takže v tomto bodě jsou názory páně prezidenta v naprosté většině odmítány. Mrzí mne, že se tímto osoba prezidenta i jistým způsobem zesměšňuje.

ilustrační obrázek

 

Jak se díváte na činnost nejrůznějších ekologických hnutí, která bývají ve svých aktivitách mnohdy velmi radikální?

Opět zdůrazňuji, že je přirozeností lidské společnosti se názorově vymezovat. Já osobně tato hnutí vítám, protože vytvářejí určitý společenský názor. Určitě bych polemizoval, zda některé akce spíše věci neškodí, ale je to otázka životního postoje. Mladí lidé řešení problémů dovedou dotáhnout do jasné akce, „jdou do toho“… Ale určitě tato hnutí do společnosti patří.

 

Kde vidíte vy sám rovnováhu mezi ekologií a ekonomickými zájmy, které bývají většinou protichůdné?

Já nevím, zda jsou protichůdné. Já si myslím, že snad platí jedna základní premisa: podnikám tak, aby má činnost byla udržitelná, tedy abych byl „hospodářem“. Někdo prý kdysi prohlásil, že nedocenitelný je kapitál lidské tvořivosti, vědění. Takže já si opravdu myslím, že průnik zájmů ekonomických a environmentálních se stává a stane naprostou samozřejmostí. Opravdu v to věřím, protože i z toho potom bude ekonomický profit. Chce to zajisté čas a hlavně i dostatečnou zásobu znalostí. Věřím, že i naše činnost k tomu přispívá.

 

Je možné již nyní odhadovat, jaké globální změny čekají na generace našich potomků? Čím se v těchto odhadech řídíte?

Jedna věc je jistá, a to nárůst koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Především oxid uhličitý je zásadní složkou uhlíkového cyklu planety, je to kruciální cyklus, spojující anorganický a organický svět (fotosyntetická asimilace uhlíku, základ potravinového řetězce biosféry). Zatím stále nedovedeme odhadnout důsledky tohoto nárůstu, a to nejen v rovině možného zesilujícího se skleníkového efektu. My stále ještě nevíme, jak se biosféra s tímto nárůstem vyrovná. Bude více biomasy? Dojde ke změně vegetační pásmovitosti? Bude to mít důsledky pro zemědělskou výrobu? Já osobně se obávám toho, že budoucí generace budou mít vážné starosti se zásobením se vodou. Změny ve vodním režimu krajiny a pozměněná distribuce srážek ve vegetační sezoně. To může vést i k podpoře kalamit škůdců a podobně.

 

Ekologové zdůrazňují nutnost vědomí osobní odpovědnosti každého jednotlivce za osud naší planety. Domníváte se, že takový přístup může skutečně pomoci změnit vývoj planety Země k lepšímu?

Já v to opravdu věřím. Úroveň naší zodpovědnosti je odrazem úrovně civilizace. Zodpovědnost lidstva je skutečně obrovská a já věřím ve tvořivý potenciál lidí.

ilustrační obrázek

 

Co nejjednoduššího může každý z nás udělat pro pozitivní ekologickou budoucnost naší planety?

Přemýšlet, chovat se opravdu jako hospodář. Myslet na zadní kolečka. Být se vědom, že environmentální zodpovědnost je „cool“.

 

Co považujete za největší prohřešek, jakého se lidé dopouštějí v rámci svého neekologického chování?

Nadprůměrná spotřeba a produkce odpadů, hýření s potravinami apod.

 

Jakým způsobem je možné podle vás nejlépe vychovat z naší společnosti společnost ekologickou a odpovědně smýšlející?

Mé zkušenosti mi říkají, že se lidé chovají tak či onak i na základě znalostí. Chovají se i podle toho jak problém znají, jak jsou informovaní, osobně problémem zaujatí. Porozumění problému, jeho příčinám a důsledkům, to je velmi důležité. Proto věřím v sílu vzdělaní, informovanosti a moderního PR. Pan Tigrid kdysi řekl, že stav společnosti se změní, když zbohatlíci budou vystřídáni lidmi „zámožnými“, tedy lidmi zodpovědnými a vzdělanými. Prostě environmentální etika bude nedílnou součástí etiky společenské.

ilustrační obrázek

 

Jaká doporučení máte pro veřejnost, aby byla ve svém každodenním životě ohleduplná k životnímu prostředí? V jakých oblastech je tento ohled nejčastěji podceňován?

Věřím, že drobná každodenní činnost je to pravé. Jsem pozitivně naladěn zkušenostmi s ochotou naší společnosti třeba třídit odpad. Doporučení? Prosím, chovejme se „rozumně“. Bohužel stále si myslíme, že přece to, co děláme, je tak nepatrné, že se v podstatě nic neděje. Ale to je obrovská chyba!! Vždyť nás je planetě už sedm miliard!!!

 

Chováte se ekologicky i ve svém každodenním životě?

Opravdu se snažím. Začnu trochu zvesela. S pomocí několika přáteli jsem založil „hnutí druhého dne“, to znamená, že i když jsme čistotní, tak se sprchujeme každé dva dny, abychom šetřili vodu. V mé rodině nejíme nic z tuňáka, protože je zásadně ohrožen vyhynutím. Je to sice směšné, ale když nás bude více, mnoho…

 

Jaký máte vztah k přírodě?

Víte že až emoční? Čím déle, se zabývám svou profesí, tím více ve mně narůstá pokora.

 

Děkuji za rozhovor.


 

Text: Soňa Matochová

Foto: archiv

Publisher: magazín Best of www.ibestof.cz

ilustrační obrázek
ilustrační obrázek
ilustrační obrázek
ilustrační obrázek
ilustrační obrázek
ilustrační obrázek
Prof. Michal V. Marek a Michaela Lejsková
Prof. Michal V. Marek

Přidej komentář





Komentáře

RK 12.06.2012 09:29:43
CzechGlobe je nějakým volebně-propagačním projektem Marka?
Šárka Hartychová 29.12.2017 22:03:56
Vážený pane profesore, velmi mne potěšilo Vaše vystoupení v pořadu Fokus Václava Moravce a přeju Vám a Ústavu globální změny AV ČR hodně úspěšných projektů, ale i štěstí, zdraví v roce 2018. Šárka Hartychová, profesně zaměstnanec MŽP, u operačního programu Životní prostředí


Kategorie
Příbuzné články
Ing. Marcel Bělík – ředitel Hvězdárny v Úpici
Ing. Marcel Bělík – ředitel Hvězdárny v Úpici

09.11.2016 | Pohled na hvězdnou oblohu člověka fascinoval již od nepaměti. Vesmír se stal výzvou pro vědce ...


MUDr. Michael Syka - farmakovigilanční manažer
MUDr. Michael Syka - farmakovigilanční manažer

02.11.2015 | Farmakovigilančního manažera pacienti v lékařské ordinaci či zdravotnickém zařízení běžně ...


prof. MUDr. Josef Syka, DrSc., dr. h. c. - neurovědec
prof. MUDr. Josef Syka, DrSc., dr. h. c. - neurovědec

25.01.2015 | Josef Syka se narodil v Praze v roce 1940. Jeho život je nerozlučně spojen s Akademií věd České ...


Miroslav Doležal - fyziognomik
Miroslav Doležal - fyziognomik

02.01.2015 | Jsou obory, ve kterých je dobré se orientovat už proto, že nám přehled o nich může přinést ...


Monika Divišová - poradkyně pro výživu
Monika Divišová - poradkyně pro výživu

11.12.2014 | Monika Divišová je poradkyně pro výživu, wellness koučka a spoluzakladatelka centra Wellnessia. ...











Komentáře na Facebooku