Richard Švanda – správce národní kulturní památky Pevnost Dobrošov


Mirek Brát a archiv Richarda Švandy
09.12.2015 07:54 | Mirek Brát

Pevnost Dobrošov ve východních Čechách měla být páteří obrany severní hranice Československa v závěru 30. let 20. století. Na Evropu tehdy padl stín nacizmu a fašizmu. Demokratické Československo se rozhodlo reagovat na rozpínavost a agresivní mocenské plány ze strany hitlerovského Německa. Pevnost Dobrošov je tak nejen zajímavou ukázkou pevnostního stavitelství, ale i svědectvím o snaze našich předků bránit demokratické Československo.

Od roku 1968 je v pevnosti expozice československého opevnění. Současným správcem národní kulturní památky pevnost Dobrošov je Richard Švanda (29), rodák z Benešova u Prahy.

Mirek Brát a archiv Richarda Švandy

foto: Mirek Brát a archiv Richarda Švandy

Komu vlastně patří národní kulturní památka pevnost Dobrošov?

Od roku 1995 je pevnost Dobrošov národní kulturní památkou. Od roku 2015 je pevnost Dobrošov ve vlastnictví Královéhradeckého kraje. Původně ale byla v majetku Armády ČR. Když došlo k majetkovému vypořádání mezi Armádou ČR a Královéhradeckým krajem, očekává se, že se podaří na další renovaci pevnosti a revitalizaci pevnostního areálu získat i prostředky ze zdrojů Evropské unie. V ideálním případě se uvažuje, že by byla pevnost do tří let komplexně revitalizována. Znamená to, že by zde vznikl nový návštěvnický areál, zrenovovalo by se podzemí. Pevnost by se tak uvedla nejen do stavu, v jakém byla v roce 1938, ale plánuje se i částečné dosažení vzhledu, jaký by získala, pokud by byla dokončena v letech 1940–1941.

Mirek Brát a archiv Richarda Švandy

foto: Mirek Brát a archiv Richarda Švandy

Zkusme se nyní podívat na pevnost řečí čísel a faktů. Přemístit za tak krátkou dobu to obrovské množství zeminy, vyhloubit podzemní chodby, to musel být, i vzhledem k úrovni tehdejších stavebních technologií, titánský úkol…

Staveniště pevnosti bylo na výměře dvaceti hektarů. Plánovala se zde stavba sedmi železobetonových bunkrů s podzemními chodbami v délce dva a půl kilometru. Mělo se jednat o dva pěchotní sruby, dva dělostřelecké sruby, dělostřeleckou otočnou věž, minometnou otočnou věž a vchodový objekt. Stavební firma najala na výstavbu 1 000 dělníků, kteří se střídali po osmi hodinách. Pracovalo se tedy na tři směny. Práce byla rozplánovaná na dva roky, ale pracovalo se nakonec jen jediný rok. A za ten jeden rok dělníci přemístili 50 000 kubických metrů materiálu a jen v podzemí položili 5 000 kubíků železobetonu. Na Dobrošově bylo samozřejmě použito železobetonu mnohem větší množství, protože do toho nepočítáme povrchové železobetonové bunkry. Tím největším povrchovým bunkrem je zde dělostřelecký srub Zelený, což je třetí největší bunkr v České republice. Tento bunkr má v sobě uloženo na 5 500 kubíků železobetonu.

Mirek Brát a archiv Richarda Švandy

foto: Mirek Brát a archiv Richarda Švandy

Co se s pevností Dobrošov dělo po okupaci Československa německou armádou?

V období okupace pevnost sloužila v roce 1943 například jako polygon pro testování německých zbraní. Němečtí propagandisté zde již v roce 1940 točili film o dobývání francouzské Maginotovy linie. Smutný osud potkal lehké objekty opevnění, které němečtí ženisté likvidovali odpálením trhaviny.

Mirek Brát a archiv Richarda Švandy

foto: Mirek Brát a archiv Richarda Švandy

Jaká životní cesta vás přivedla ke správcování národní kulturní památky pevnost Dobrošov? Předpokládám, že základy lásky k bunkrologii se formují již v dětství.

Přesně tak. Když vyrůstáte v prostředí, kde je takových bunkrů československého předválečného opevnění hodně na relativně malém prostoru, tak se asi nevyhnete tomu, abyste už jako kluk ty bunkry nepoznal a nesnažil se je prozkoumat. Navíc jsme měli souseda, čilého turistu, který nás často bral na vycházky v okolí Dobrošova. Bunkry mě začaly zajímat asi už ve věku devíti let. Od patnácti let jsem začal v pevnosti Dobrošov pracovat jako průvodce.

Mirek Brát a archiv Richarda Švandy

foto: Mirek Brát a archiv Richarda Švandy

Můžete popsat běžný den v pevnosti Dobrošov v návštěvnické sezóně?

Již před otevřením pevnosti zde většinou čeká 30–40 návštěvníků a těší se na prohlídku. Je tedy důležité všechno otevřít, odemknout, připravit průvodce. Proběhne prodej vstupenek a první návštěvníci mohou jít na prohlídku pevnosti. Návštěvnická sezóna na Dobrošově trvá od 1. dubna do 30. října. Ročně navštíví Dobrošov nějakých 25 000 návštěvníků. Skupiny chodí na prohlídku v půlhodinových či hodinových intervalech. Nikdy neposíláme návštěvníky do pevnosti samotné, vždy se jedná o prohlídky s průvodcem. Po prohlídkách se musíme opravdu pečlivě přesvědčit, že nějaký zbloudilý turista nezůstal v podzemí.

Mirek Brát a archiv Richarda Švandy

foto: Mirek Brát a archiv Richarda Švandy

Jak dlouhá je prohlídková trasa a jsou ještě nějaké rezervy? Mám tím na mysli zatím nepřístupné prostory apod.

V současné době je oficiální prohlídková trasa v podzemí dlouhá 750 metrů. Spojuje dva povrchové bunkry – Zelený a Můstek. Ještě máme asi 150 metrů podzemních chodeb zpřístupněných pod srubem Jeřáb. Tam se ale dostanou návštěvníci jen o letních prázdninách nebo v konkrétních dnech během roku. Ale samozřejmě je stále možnost někam ty prohlídkové okruhy v podzemí protáhnout, protože, jak jsem již řekl, na Dobrošově bylo vybudováno dva a půl kilometrů podzemních chodeb a sálů. Do budoucna tak počítáme, že se prohlídková trasa prodlouží ještě o nějakých 350 metrů.

Dobrošov láká nejen turisty z tuzemska, ale i ze zahraničí. Vedete si přesnou statistiku, ze kterých zemí lidé do pevnosti Dobrošov přijíždějí?

Přesná statistika, co se týká národnostního složení návštěvníků, se nevede. Ale to spektrum návštěvníků je opravdu velmi pestré. Měli jsme zde návštěvníky i z afrických zemí, nechyběli samozřejmě ani japonští turisté. Převaha zahraničních návštěvníků k nám na Dobrošov však přijíždí z Polska, Nizozemí či Německa.

Mirek Brát a archiv Richarda Švandy

foto: Mirek Brát a archiv Richarda Švandy

o turistech z Německa. Jsou při kontaktu s expozicemi pevnosti nějak ovlivněni celým historickým kontextem, kdy opevnění na Dobrošově měla bránit Československo před německou Třetí říší?

Pravda je, že mladá generace německých turistů podobné otázky už příliš neřeší. Je to pro ně klasická prohlídka historické stavby. A starší němečtí turisté? U nich jsem mohl pozorovat poněkud jiné pocity. Možná jsou trochu rozpačitější a při prohlídce se poněkud podobají již zmíněným japonským turistům – nedávají svoje emoce příliš najevo. Ale je vidět, že za tou mlčenlivou maskou nějaké pocity plynou. Samozřejmě že celý pevnostní systém byl budován na obranu před tehdejším Německem ovládaným nacisty, čehož si němečtí turisté jsou vědomi.

Mirek Brát a archiv Richarda Švandy

foto: Mirek Brát a archiv Richarda Švandy

Pro prohlídku Dobrošova v letním období je velmi typický drastický rozdíl mezi teplotou v podzemních chodbách a teplotou na povrchu. Nezpůsobuje to návštěvníkům problémy?

Všechny návštěvníky na ten velký rozdíl teplot upozorňujeme s tím, aby vzali v potaz svůj zdravotní stav. Jednou u nás opravdu došlo k tragické události, neboť nám zde během prohlídky zemřel návštěvník. Byl to starší pán, který podcenil svůj zdravotní stav a při vycházení z pevnosti dostal zástavu srdce. Rozdíl teplot v podzemí pevnosti a na povrchu měl pro něho fatální následky.

Dobrošovské podzemí je známé i jako zimoviště netopýrů. Jaké je soužití s těmito létajícími savci?

Zatím je soužití s netopýry docela bezproblémové. Myslím si ale, že problém s netopýry nastane možná při plánované renovaci pevnosti. Máme zde nyní okolo šesti set netopýrů deseti různých druhů. Každý rok je pravidelně sčítáme, jejich počet se navyšuje a zřejmě se jim v pevnosti líbí.

Mirek Brát a archiv Richarda Švandy

foto: Mirek Brát a archiv Richarda Švandy

Rozsáhlý dobrošovský pevnostní systém lákal vždy nejen jako specifické výletní místo, ale neušel ani pozornosti filmařů jako atraktivní filmová lokace, mám pravdu?

V roce 1979 se v prostorách pevnosti natáčel maďarský film Pevnost. Dobrošovské povrchové bunkry se objevily i ve scénách filmu režiséra Otakara Vávry Dny zrady z roku 1973. A konečně bych neměl zapomenout na film Člověk proti zkáze z roku 1989, kde hlavní roli spisovatele Karla Čapka ztvárnil herec Josef Abrhám. Právě před dělostřeleckým srubem Zelený se prochází Karel Čapek a hovoří s Herbertem Georgem Wellsem o znepokojivé politické situaci v Evropě. Nyní už není ze strany filmařů takový zájem, jaký Dobrošov zaznamenával například ještě v devadesátých letech minulého století. Dál sem přijíždějí filmové štáby. Nejedná se však o natáčení hraných snímků, ale dokumentárních pořadů.

Mirek Brát a archiv Richarda Švandy

foto: Mirek Brát a archiv Richarda Švandy

Dobrošov, to není jen předválečná pevnost, ale i stejnojmenná obec ležící nedaleko. Jak obyvatelé Dobrošova koexistují s aktivitami v pevnostním areálu?

Každá událost v pevnosti je obyvateli Dobrošova vnímána jinak. Pokud jsou to akce, které se odbývají během dne, nemají s tím většinou žádný problém. Odlišnou reakci však vzbuzují hudební akce v areálu. Měli jsme tady například i koncert rockové kapely do půl třetí ráno, tam už problém s reakcemi od zdejších starousedlíků opravdu byl.

Mirek Brát a archiv Richarda Švandy

foto: Mirek Brát a archiv Richarda Švandy

Jakým směrem by se měla vyvíjet prezentace národní kulturní památky pevnost Dobrošov v dalším období?

Pokud se podíváme na trendy prezentace Dobrošova v minulosti, tak se celá věc odbývala v kontextu myšlenky, že by celá pevnost měla zůstat v tom stavu, v jakém ji opustili dělníci v roce 1938. V současné době však na samotných návštěvnících pevnosti vidíme, že klasická prohlídka s odborným výkladem již pro ně není příliš atraktivní. Snažíme se o více interaktivní prohlídky. Návštěvníci se mohou vydat na prohlídku v plné polní, děti si na hlavu mohou nasadit prvorepublikovou armádní přilbu. Návštěvníci mohou v pevnosti zažít poplach, projet se na povrchu dobovým nákladním vozidlem apod. Dnešní doba už nepřeje statickým expozicím s cedulkami hlásajícími: Nedotýkat se! Naopak, lidé se chtějí věcí dotýkat, vyzkoušet si manipulaci s nimi. Chtějí se aktivně zapojit do dění v rámci prohlídkového okruhu. Nejen vědět, o čem to tehdy bylo, ale poznat na vlastní kůži, jaké to tehdy bylo.

Mirek Brát a archiv Richarda Švandy

foto: Mirek Brát a archiv Richarda Švandy

V blízkém i vzdálenějším okolí Dobrošova jsou další objekty československého předválečného opevnění. Jaký je jejich osud?

Pevnosti v okolí ještě stále patří Ministerstvu obrany ČR. Ale ministerstvo s nimi nemá žádné plány a armáda obecně se ráda a celkem ochotně prvorepublikových pevností zbavuje. Zbaví se tak i povinnosti tyto stavby udržovat. O některé objekty mají zájem konkrétní kluby vojenské historie apod. Co se týká nějaké bližší spolupráce s těmito spolky vojenské historie, je to zatím taková nemastná, neslaná kooperace. Tendence ke spolupráci a společné prezentaci všech objektů československého předválečného opevnění se objevily již v minulosti, ale prakticky se to zatím moc nedaří. Věřím ale, že se to v dalších letech zlepší.

Mirek Brát a archiv Richarda Švandy

foto: Mirek Brát a archiv Richarda Švandy

Jednu otázku má na rtech jistě řada návštěvníků, kteří do dobrošovského areálu zavítají. Ta otázka zní: Mělo se Československo v roce 1938 vojensky bránit? Jaká je vaše soukromá odpověď na tuto složitou otázku?

Někteří kolegové z branže mě asi nebudou mít rádi, ale já zastávám myšlenku, že to bylo dobře, jak to dopadlo v roce 1938. Vycházím z toho, co o pevnostech vím, a také beru v potaz celkový kontext oné nelehké a pro tehdejší Československo velmi složité doby.

Děkuji za rozhovor

 

Text: Mirek Brát

Foto: Mirek Brát a archiv Richarda Švandy

Korektura textu: Vladana Hallová

Produkce: Mirek Brát

Publisher: Profesní magazín Best of www.ibestof.cz

Mirek Brát a archiv Richarda Švandy
Mirek Brát a archiv Richarda Švandy
Mirek Brát a archiv Richarda Švandy
Mirek Brát a archiv Richarda Švandy
Mirek Brát a archiv Richarda Švandy
Mirek Brát a archiv Richarda Švandy
Mirek Brát a archiv Richarda Švandy
Mirek Brát a archiv Richarda Švandy
Mirek Brát a archiv Richarda Švandy
Mirek Brát a archiv Richarda Švandy
Mirek Brát a archiv Richarda Švandy
Mirek Brát a archiv Richarda Švandy
Mirek Brát a archiv Richarda Švandy
Mirek Brát a archiv Richarda Švandy
Mirek Brát a archiv Richarda Švandy
Mirek Brát a archiv Richarda Švandy
Mirek Brát a archiv Richarda Švandy
Mirek Brát a archiv Richarda Švandy
Mirek Brát a archiv Richarda Švandy
Mirek Brát a archiv Richarda Švandy
Mirek Brát a archiv Richarda Švandy

Přidej komentář





Komentáře



Kategorie
Příbuzné články
Msgr. Miloslav Vlk – kardinál
Msgr. Miloslav Vlk – kardinál

20.03.2017 | Věřím, že po přečtení rozhovoru, který jsme spolu s panem kardinálem vedli, budete se mnou zajedno. ...


Ing. Radim Studený, plukovník v. v. – velitel Hradní stráže v letech 2007–2015
 Ing. Radim Studený, plukovník v. v. – velitel Hradní stráže v letech 2007–2015

13.02.2017 | Osm let stál v čele Hradní stráže, elitní jednotky našich ozbrojených sil. Podařilo se mu zajistit ...


JUDr. Tomáš Kratochvíl – starosta městské části Brno-Bystrc
JUDr. Tomáš Kratochvíl – starosta městské části Brno-Bystrc

05.01.2017 | Stojí v čele jedné z největších brněnských městských částí – Brno-Bystrc. Před svou ...


Doc. Ing. Václav Jirovský, CSc. – vedoucí Ústavu bezpečnostních technologií a inženýrství ČVUT
Doc. Ing. Václav Jirovský, CSc. – vedoucí Ústavu bezpečnostních technologií a inženýrství ČVUT

23.11.2016 | Kybernetický prostor a jeho ochrana. Kybernetická kriminalita. Masivní rozvoj informačních technologií, ...


prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc. - rektor ČVUT
prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc. - rektor ČVUT

18.04.2016 | Studentem Stavební fakulty Českého vysokého učení technického se stal po absolvování Střední ...











Komentáře na Facebooku