Mgr. Barbora Novotná - zakladatelka a ředitelka soukromé ZŠ a MŠ


03.04.2021 10:30 | René Kekely

Před několika lety založila ve středočeském Králově Dvoře soukromou Mateřskou a Základní školu B-English. Spolu se svým týmem ji velmi úspěšně vede. Vloni, když začala koronavirová pandemie, se svět změnil i pro vzdělávací instituce. Jak složitá je současná doba? Co Barboře Novotné nejvíce vadí na vládních opatřeních? Dočkala se odpovědi na svůj otevřený dopis ministru školství? A v čem by viděla změnu přístupu ke vzdělávání?

foto: Petra Vosecká

Co vás vedlo k tomu založit soukromou mateřinku a základku? A kolik žáků vaše zařízení navštěvuje?

Ono to nebylo vše naráz. Nejdříve jsem v roce 2011 založila mateřskou školu, až poté, když jsem zjistila, že se má představa o výuce dětem i rodičům líbí, následovala základní škola, to bylo v roce 2014. Motivací bylo to dělat jinak, než je na státních školách zvykem. Dnes B-English navštěvuje kolem 170 dětí.

Vaše škola nese název B-English, to znamená, že specializace je na anglický jazyk, nebo je za tím ukryto mnohem více?

Primárně je to škola s rozšířenou výukou anglického jazyka, kde i některé předměty probíhají pouze v angličtině. Mimo rozšířené výuky anglického jazyka je naší prioritou nízký počet žáků ve třídě a individuální přístup.

U vás tedy dítě nastoupí do mateřské školy, kde na něj učitelky a učitelé mluví nejen česky, ale i plynulou angličtinou. A děti pak v šesti nebo sedmi letech věku přejdou do základního vzdělávání a mají skvělý základ cizí řeči i systému a stylu výuky?

Skoro přesně. Čeští učitelé ale používají anglický jazyk pouze při řízené činnosti, nikoli spontánně při činnostech. Nicméně máme ve školce kmenové zaměstnance, kteří mluví pouze anglicky, english speakers a také native speakers.

Vy ovšem do mateřinky přijímáte děti už od 2 let. Není to složitější? Přece jen je u takových dětí každý rok věku ve vývoji znát.

Přijímat děti od dvou let je určitě náročnější, ale na druhou stranu to patří mezi jednu z předností soukromých školek. My máme provoz dvouleťáčkům přizpůsobený, jsou součástí naší nejmladší skupiny. V této skupince jsou dvě asistentky pro potřeby nejmenších dětí, které mají ještě potíže se sebeobsluhou apod.

Jak složité je najít skutečně kvalitní učitele? Pro mateřinku jsou jiná specifika a pro základní školu také. Nebo lze využít i některé pedagogy pro obě části?

Myslím, že tohle záleží primárně na tom, co jste ochotní pedagogům nabídnout. Kvalitní učitel v dnešní době očekává adekvátní odměnu. U nás máme pouze jednu paní učitelku, která učí primárně v základní škole a poté chodí učit anglický jazyk i do mateřské školy, jinak všichni učitelé mají pouze jednu odbornost, a to buď pro MŠ, nebo pro ZŠ.

foto: Petra Vosecká

Jaký je zájem ze strany rodičů, přece jenom nejste v Praze, ale ve středních Čechách?

Zájem ze strany rodičů je (musím to zaklepat). Dokonce minulý školní rok byl zájem natolik enormní, že jsme otevřeli dvě první třídy, což letos z kapacitních důvodů není možné. Kapacitu tedy máme již nyní naplněnou i na příští školní rok. Jsme blízko Prahy, Beroun a jeho okolí je právě velmi často místem, kam se lidé z Prahy stěhují, navzdory tomu, že tam třeba pracují.

Z jaké společenské vrstvy jsou rodiny, které u vás mají děti. Převažují například intelektuálně založení lidé, lékaři, manažeři, podnikatelé, nebo jsou mezi rodiči i lidé běžného tzv. „obyčejného“ povolání?

V porovnání s pražskými školami je naše školné samozřejmě nižší. Škála našich rodičů je širokospektrá. Nadané děti dostávají na školné stipendia.

Kolikačlenný učitelský sbor máte k dispozici? A vy sama také učíte?

Momentálně B-English zaměstnává kolem třiceti lidí. Z nich dvacet pět vykonává přímou pedagogickou činnost a já jsem jednou z nich.

Zaujalo mě, že u vás výuka začíná až v půl deváté a nikoli od osmi, respektive za pět minut osm, jak byli mnozí z nás zvyklí. Má to nějaký zásadní důvod?

Aby si děti mohly přispat a rodiče se vyhnout dopravní špičce, kdy do školy jezdí všechny děti z okolních škol. Nicméně školka i ranní družina pro školáky je otevřena již od sedmi hodin, takže rodiče mohou děti přivézt tak, jak jim to nejlépe vyhovuje.

A jak dlouhá je výuka? Protože si myslím a mnozí odborníci s tím souhlasí, že výuka delší než šest sedm hodin automaticky odebírá energii a pozornost.

Délku výuky určuje školní vzdělávací plán, každý ročník má předepsaný počet hodin, potažmo předmětů, které musí být odučeny. Například první ročník má 21h týdně.

Provozujete i družinu a školní jídelnu?

Školní družinu a školní jídelnu provozujeme již od roku 2014. Školní kuchyně jako taková, tím myslím vývařovna, je naší součástí až od vzniku nové budovy, tzn. rok v provozu.

Na co ve své škole kladete největší důraz?

Snažíme se, aby naše škola byla místem, kde to děti opravdu baví, kam chodí ráno s úsměvem a kde je pozitivní atmosféra a podnětné prostředí, které dává dětem prostor individuálně se rozvíjet ve všech oblastech. Určitě je důležitá také komunikace a individuální přístup ke každému.

foto: Petra Vosecká

Jste mladá, vzdělaná žena, schopná manažerka a sama jste maminkou. Navíc jste v prostředí, které se věnuje vzdělávání. Jaké největší nedostatky má podle vás „všeobecná výuka“ v českých podmínkách.

Celkově vidím absenci hodnot jako takových, což je možná spojeno s celkovou globalizací. Další nedostatek vidím v tom, že se neustále navyšuje penzum učiva, ale počty hodin zůstávají stejné. Nezbývá čas učit přesahy, mezipředmětové vztahy, učit děti soft-skills, projekty…

Co třeba všeobecný přehled, společenské vědy, komunikace, rétorika a podobně?

Tomu se primárně mají děti věnovat na druhém stupni základní školy. Mediální výchova je jedna z variant. Ale opět těmto důležitostem není věnováno tolik času, kolik by si zasloužily.

I v současné složité době jste velmi aktivní. Rok nás omezuje covidová pandemie, s tím však nikdy školství nepočítalo. Byli jste vy jako soukromý subjekt v něčem napřed?

Soudím, že u nás je velká výhoda, že všechny děti mají dostatečné technické zázemí pro on-line výuku a také se ji všichni účastní (ano, někdy vypadne internet). My aktuálně učíme téměř celý rozvrh, ale někdy je potřeba ubrat. Pro žáky je náročné sedět celý den u obrazovky a pro nás zase udržet jejich pozornost. Obzvláště pro první a druhý ročník je to velmi nešťastné a to nemluvím o zavřených školkách, kdy hlavně pro nejmenší děti bude návrat znamenat, jako kdyby začínaly od začátku.

Je ve vzdělávání něco, v čem stát takzvaně zaspal?

Stát zaspává v tom, že aktuálně neřeší školství jako prioritu. Naši žáci jsou doma nejdéle, a to není jediná naše specialita v rámci Evropské unie. Myslím si, že už je opravdu čas se do škol začít vracet navzdory tomu, že denní přírůstky jsou v Česku stále vysoké. Zavřené školy budou mít velmi špatný a především dlouhodobý vliv na samotné děti. Již téměř rok trvající distanční výuka se může na dětech podepsat i do budoucna.

Myslíte si, že distanční výuka může mít skutečně zásadní dopady na děti-žáky? Že kromě vzdělání samotného mohou být jakési následky z důvodu absence kolektivu, sociálních kontaktů?

Určitě dětem chybí sociální vazby. Stráví celé dopoledne na on-line výuce, vidí své spolužáky přes obrazovku, ale není zde prostor si popovídat, sdílet své zážitky a podobně. Mnohé z nich se mohou cítit samy, přestože rodič sedí třeba ve vedlejší místnosti. Samota může vést k depresím, uzavřenosti… Dnešní pandemická doba, kdy lidé převážně komunikují přes různé platformy jak na počítačích, tak na mobilních telefonech, a uzavření škol toto jen prohlubuje, bohužel uzavírá děti do virtuální bubliny.

Jste také autorka otevřeného dopisu ministru školství Plagovi, protože jste se obávala, že s příchodem dětí do školy budou někteří rodiče odmítat povinné testování svých dětí. Co jste po panu ministrovi chtěla vědět?

V polovině února jsem napsala panu ministru Plagovi dopis, který se týkal otázky testování neinvazivními testy, neboť se v té době očekávalo, že se žáci začnou vracet do škol od března. Nicméně mě zajímalo, jaký zaujme škola postoj k žákovi či jeho zákonnému zástupci, který odmítne testování, a i tak se bude chtít výuky účastnit. Dle dostupných zdrojů a právního výkladu právo na vzdělání vychází z Listiny základních práv a svobod a dalších mezinárodních smluv. Samozřejmě v rámci nouzového stavu mohou být jistá práva omezena, ale pouze dle paragrafu pět Krizového zákona a ten nemluví o možnosti omezit právo na vzdělání. Nerada bych, aby školy, a nebudu to jistě řešit jen já, byly terčem nějakých trestných oznámení, a nemyslím si, že je v souladu se zákonem říci žákovi, že bez testování má vstup do školy zakázaný, má omluvenou absenci a dostane úkoly na doma. Pana ministra jsem tedy žádala o specifikaci, na jakém právním podkladě můžeme takto jednat.

foto: Petra Vosecká

Dočkala jste se odpovědi, případně jaké?

Ano, cituji:V případě zavedení testování žáků budou mít do školy povolen vstup pouze otestovaní žáci (s negativním testem). Neotestovaní budou mít omluvenou absenci dle podmínek školního řádu a budou se vzdělávat doma. Škola nebude mít povinnost poskytovat těmto žákům distanční výuku. Nicméně návrat části žáků do škol není reálný. Odpověď jsem tedy prakticky vzato nedostala. Stále mě zajímá, na základě čeho bude škola takto žáky selektovat (bez testu doma).

Také se zajímáte o budoucnost vzdělávání u nás, o koncepci školství. Vypracovala jste třeba nějaké návrhy do novely zákona nebo nějaké připomínky?

Žádné návrhy do novely zákona. Nicméně v rámci jedné politické strany nyní připravujeme volební program pro školství týkající se především decentralizace školství a vytvoření konkurenčního prostředí.

Stále slyšíme, že dnešní děti jsou na jednu stranu velmi odlišné, více vnímavé, mentálně i psychicky vyspělé a „méně dětské“. Na druhou stranu jsou prý více konzumně orientované, některé údajně i bezcitné. Jak to vnímáte?

Myslím si, že velmi záleží, v jakém prostředí děti vyrůstají a co je do nich v rodinách vkládáno. I ve velmi dobře finančně zajištěných rodinách mohou vyrůstat děti s pokorou, které si váží toho, co dostávají, a naopak. Doba a společnost nahrává konzumnímu způsobu života, a řekněme si upřímně, děti jen kopírují to, co vidí kolem sebe. Proto je nutné jim dávat dobré příklady a vzory a učit je radovat se z maličkostí.

Kde je v takovém případě největší problém? V rodině?

Určitě to není pouze rodina. Problém je, jak jsem již výše uvedla, v celé společnosti, kdy mnoho lidí myslí jen na svůj prospěch a nepřemýšlí nad dopady na ostatní.

Sama máte rodinu, dcerku. Jak ji vychováváte?

Domnívám se, že v dnešní době mnoho rodičů spoléhá hlavně na rady expertů a odbornou literaturu, často se však zapomíná, že nejdůležitější je pro dítě jejich vlastní příklad. Tudíž se snažím být pro dceru tím nejlepším příkladem. Vést ji k zodpovědnosti, toleranci, štěstí, pokoře, respektu, ale také k poznání bolesti, i to bude součástí jejího života.

Pokud nám to covidová doba dovolí a situace se uvolní, co hodláte udělat jako první?

Žít jako jsme žili před covidem, teď s větší radostí a pokorou.

Máte nějaké životní motto, rčení, které máte ráda, kterým se řídíte?

Nikdy se nevzdávat.

Děkuji za rozhovor.

 

Text: René Kekely

Korektura textu: Vladana Hallová

Foto: Petra Vosecká

Vytvořeno ve spolupráci s: www.b-english.cz 

Publisher: Profesní magazín Best of www.ibestof.cz



Tagy: školství, veřejné vystupování, vzdělání

Komentáře



Kategorie
Příbuzné články
MUDr. Dagmar Zezulová – spoluzakladatelka organizace Děti patří domů, z.s.
MUDr. Dagmar Zezulová – spoluzakladatelka organizace Děti patří domů, z.s.

16.03.2020 | Dagmar Zezulová je spoluzakladatelkou organizace Děti patří domů, z. s., její odbornou garantkou, ...


Markéta Kalinová – ředitelka neziskové organizace JAHODA, z. ú.
Markéta Kalinová – ředitelka neziskové organizace JAHODA, z. ú.

24.04.2019 | Usměvavá akční žena, která před deseti lety vyměnila sféru byznysu za neziskový sektor. Ale ...


Zdeňka Frýbertová – ředitelka nadačního fondu
Zdeňka Frýbertová – ředitelka nadačního fondu

04.01.2019 | Nadační fond Zdeňky Frýbertové byl založen v dubnu roku 2017, ona sama se ale pomoci znevýhodněným ...


Monika Jindrová – ředitelka Asociace veřejně prospěšných organizací ČR
Monika Jindrová – ředitelka Asociace veřejně prospěšných organizací ČR

11.07.2018 | Monika Jindrová pracuje v neziskovém sektoru již léta. Spoluzaložila organizaci Orbi Pontes pomáhající ...


Vendula Svobodová Pizingerová - prezidentka nadačního fondu Kapka naděje
Vendula Svobodová Pizingerová - prezidentka nadačního fondu Kapka naděje

15.01.2018 | Vendula Svobodová Pizingerová už 17 let bojuje za lepší léčbu a život těžce nemocných dětí. ...