Tomio Okamura - podnikatel


Tomio Okamura
Tomio Okamura, foto: Václav Švaňhal
10.01.2011 18:19 | Michaela Lejsková

 

 

 

 

"Štěstí přeje připraveným a to je velmi pravdivé české přísloví." Tomio Okamura

 

 

 

 

Vic Johnson kdysi řekl: „Hlavním důvodem, proč si lidé nesplní své sny je, že neučiní  první krok.“ Toto motto se několikrát promítlo i v životě Tomia Okamury. Úskalími podnikání si projdou všichni podnikatelé. Ovšem máte-li ještě k tomu handicap, jakým je jak původ ze dvou odlišných kultur, ve kterých jste sice doma, ale do společnosti příliš nezapadáte, tak i diskriminace kastovním systémem a soustavné podceňování a kopání do zadku, určitě vás to někam posune. A to podle toho, jak se k dané situaci postavíte. Vždyť se také říká: „Čím více vás zezadu kopají, tím více jste vepředu!“ Jak se se svou životní situací popral Tomio Okamura a jaké jsou jeho dnešní postoje, o tom jsme si povídali obklopeni barevným kouzlem podzimní Prahy. Pro focení v okolí a uvnitř areálu Žofín Garden navrhovala oblečení stylistka Helena Kohoutová, která přináší inspiraci jak pro volný čas, tak pro business schůzku. Proč právě Slovanský ostrov v Praze? „Protože ze všech měst na světě je Praha stejně nejhezčí a tady jsem doma.“ Tomio Okamura

Tomio Okamura
Foto: Václav Švaňhal

 

Jaké jsou podle vás tři základní pilíře úspěšného podnikatele? 

Za prvé si podnikatel musí utřídit myšlenky. To znamená, mít jasno v tom, zda to, v čem chce podnikat, je skutečně unikátní. Samozřejmě, že čím více klesá unikátnost podnikatelského záměru, tím přímou úměrou vzrůstají náklady na tuto činnost a snižuje se dynamika výdělku. Poté je potřeba utřídit si priority a oprostit se od emocí. Emoce stojí zbytečné peníze. 

 

Například? 

Když někdo dělá něco jen proto, že to má rád, tak to nejde. Ano, já mám rád cestovní ruch, ale to je maximální emoce, která tam může být. Když budu mít rád tu danou destinaci a za každou cenu ji budu nabízet, tak to svět neocení, rozhodně ne finančně. Je také zapotřebí mít správně stanovené priority a pak k nim přistoupit bez kompromisu. I na úkor svého soukromého času. U podnikatele neexistuje osmihodinová pracovní doba.

Tomio Okamura, foto: Václav Švaňhal
Foto: Václav Švaňhal
 

 

Lze takto zvládat dlouhodobý proces? 

Já to takhle dělám patnáct let. Od pondělí do neděle se věnuji své práci. Dnes jsem však již ve fázi, kdy si mohu dovolit budovat především byznysový background, a ne se jen přímo soustřeďovat na každodenní vydělávání peněz. 

 

Kde jsou v businessu vaše mantinely? 

Můj mantinel je jeden a to, že chci být nejlepší, s největším podílem na trhu. V mých dvou hlavních oborech, což je dovoz asijských turistů a prodej japonských potravin to tak je a to je v pořádku. Pozice druhého mě nebaví. Určitě bych nikdy nepodnikal ve zbraních a pornografickém průmyslu, to obojí je proti mému přesvědčení. Nechci se nijak podílet na zabíjení lidí nebo na něčem, co nepovažuji za morální. 

Tomio Okamura, foto: Václav Švaňhal
Foto: Václav Švaňhal

 

Není to potom potíž pro harmonický partnerský vztah, když jste tolik vytížený a máte tak vysoké ambice? 

Asi narážíte na to, že nejsem ženatý. Odpovím vám otázkou. Mám jít do záměru či projektu v zemi, kde se ze tří manželství dvě do roka rozvádí, a kde i to poslední má pravděpodobnost padesát na padesát, že se rozvede do pěti let? To znamená – mám si kupovat dům za miliony, když vím, že ten dům za pět let ze sedmdesáti procent mít nebudu, ale budu ho muset dalších třicet let platit? Do toho nejdu, to je moc rizikové. Neznám na světě jinou zemi, kde by byla taková partnerská nevěra jako v České republice. Říkám na rovinu, nejsem si tady bohužel jistý, zda mi Češky skutečně dokážou být věrné.  

 

Odkud si myslíte, že se tento problém bere? 

Protože jsme jedna z nejvíce ateistických zemí na světě a navíc, jestliže mají milenky i prezident a premiér, chybějí nám zde morální vzory. Neviděl jsem zemi, kde sedmdesát procent lidí před svědky a rodiči podepisuje manželský slib, fotí se, slaví a utrácí za to nehorázné peníze a pak to do roka až pěti let absolutně poruší. Budu rád, když mě někdo přesvědčí, že dokáže být partnerovi celý život věrný.

Tomio Okamura, foto: Václav Švaňhal
Foto: Václav Švaňhal
 

 

Jaký je váš vztah k ženám v podnikání? 

Mám radost, když vidím ženy-podnikatelky a fandím jim. Můj názor je ten, že příroda to zařídila tak chytře, že ženy jsou silnější a dožívají se delšího věku. Proto s ženami nebojuji, nemá to smysl a je zapotřebí s nimi dobře vycházet. Se ženami jsem se vždy snažil dobře vyjít a vyplatilo se mi to i podnikatelsky. Na ženách je krásné, že mají právě ty emoce.  

 

Emoce jsou ženám v podnikání na škodu, nemyslíte? 

Co se mne týká, tak mám rád, když ženy, které jsou blízko mě, jsou šťastné, usměvavé a veselé. Proto se nehádám, snažím se být galantní a to si myslím, že je správné.  

 

Dá se říct, že jste v pravém slova smyslu gentleman? 

To by měl posoudit někdo jiný. Na druhou stranu spousta žen, se kterými jsem byl na schůzce, která pro ně nedopadla nejlíp, si to určitě nemyslí. Ale jak říkám, se ženami se nehádám, ženu bych neuhodil a považuji za sraby ty muže, kteří si na ženě kompenzují stres či komplexy. Ptám se, jestli ti stejní lidé, kteří se hádají se ženami a ubližují jim, by se dokázali postavit proti silnějšímu muži. Takže tyto postoje zcela odmítám. To ale možná s gentlemanstvím nemá nic společného. Je to takový pragmatický názor, že nad ženami nevyhrajeme. Ať délkou života, nebo v názorové rozepři.  

 

Jak byste poradil jinému muži, aby se postavil ke konfliktní situaci se ženou? 

Nedávno se mi stalo, že jsem se do takové situace dostal. Vyřešil jsem to tak, že jsem si jen potichu užíval emoce té ženy, to, že je o něčem přesvědčená, a bylo to krásné. Zvlášť když je to hezká a usměvavá žena, tak si myslím, že to je i vrcholně sexy vypadající situace.

Tomio Okamura
Foto: Václav Švaňhal
 

 

Co si myslíte o ženách řazených do kategorie „emancipované“? 

Nevím, jak to vidí ostatní muži, ale mě motivují ženy, které jsou vysloveně emancipované. Je to proto, že ke své práci potřebuji konkurenci a soutěž, to mě motivuje a to také svým způsobem vyhledávám i v soukromém životě. 

 

Co přicházelo do vašeho života s uměním kompromisu? 

Díky schopnosti domluvit se s jinými na kompromisech jsem získal v daném segmentu mnohem silnější pozici. Pokud je někdo zakomplexovaný nebo bere věci v osobní rovině, tak nemá příležitost se mnou spolupracovat, protože mě to v businessu nezajímá. Bez kompromisu můžete jet na nižší úrovni, když například máte malé kadeřnictví v nějaké čtvrti a už je vám jedno, kdo stříhá v jiné čtvrti. Ale v jakémkoliv velkém podnikání nebo ve vrcholné politice nemůžete posílit bez schopnosti domluvit se. Čím jste větší, tím je nutnější umět se domluvit s ostatními podobně silnými, aby business fungoval. 

 

Vztahujete svoji odpověď na cestovní ruch? 

Ano, také. Mám za partnery ty největší asijské cestovní kanceláře, jedná se mezi námi často o pragmatické dohody a nikoho nezajímá, kdo co má, kdo koho nemá rád, nebo jaké má kdo komplexy. Měřítkem je jen spokojenost klientů a zisk.

 

Přesto vztah tohoto formátu může s partnery přerůst ve vztahy osobní. Funguje to?

Osobní vztahy jsou zde také, ale vše je hlavně o penězích a o tom, zda máte dobrý produkt.  Když máte dobrý produkt, cenu a image, tak budete vždycky tím hráčem, o kterém budou klienti uvažovat.

Tomio Okamura
Foto: Václav Švaňhal
 

 

Slyšela jsem, že jestli k něčemu máte rozhodně vztah, tak je to moderní umění. Jak tento váš vztah k modernímu umění vypadá? 

Když jsem se před lety rozhodoval, do čeho ještě budu investovat své peníze, tak mě jako každého normálního podnikatele napadlo investovat do umění. Osvítila mě múza, což byl v mém případě můj mladší bratr. Ten vystudoval jak architekturu, tak i výtvarné umění, a včas mi vysvětlil, že než abych si za stejné peníze kupoval průměrné dílo od Salvadora Dalího, tak můžu mít úplně špičkové české originály. Jeho názor se mi líbil, protože mám rád Čechy a cítím se být Moravákem, jelikož mám maminku původem z Moravy. Čechy mi daly šanci a jsem za to vděčný. Říkám to také v zahraničí a nestydím se za to.

 

Jak se projevují složité situace spojené s vaším japonsko-český původem, když se reprezentujete tak nacionálně vůči české vlasti?  

Už v bibli se vypráví o tom, jak lidé jeden den provolávají Kristovi slávu a druhý den ti stejní lidé, když jde s křížem na Golgotu, po něm házejí kameny. Prožíval jsem dětství v dětském domově a velmi dobře si vzpomínám, jaké to tam bylo, když mne šikanovali. Stejně tak jako na část dětství v Japonsku, kde si ve škole vedle mě děti nechtěly ani sednout, ani vedle mě jít na procházce, protože jsem byl míšenec. Tehdy mi bylo hrozně smutno. Přestože se cítím být po mamince Moravákem, mám tuto zemi rád. A i když mi v současnosti mnoho lidí fandí a drží mi palce, tak vím, jak jsou pocity lidí vrtkavé a jak rychle se mohou změnit. Proto jsem se v životě naučil od lidí nic nechtít a spoléhat se pouze sám na sebe. Vždycky jsem chtěl ukázat lidem, že nejsem horší jen proto, že jsem vzhledově jiný. Ten nejjednodušší způsob, jak jim to dokázat, je nejen brát, ale i dávat.  

 

Dáváte to lidem najevo třeba v rámci své činnosti v Asociaci cestovních kanceláří? 

Pracuji pro Asociaci šest let jako dobrovolník, zcela bez nároku na plat, neproplácí mi ani náklady na telefon. Tomu se někteří lidé diví, proč takovou práci vůbec dělám. Já jsem ale šťastný, když jsou lidé rádi, že jsem jim dobře poradil, že tady jsem, a že mě pochválí. To jsou totiž pocity, které mi dříve, především v dětství, chyběly. Sympatie a upřímnou podporu lidí si nemůže koupit ani miliardář, je to ohodnocení mnohem osobnějšího rázu.  

 

V podnikání je určitý poměr tvrdé práce a štěstí. Jak se na to díváte vy? 

Štěstí přeje připraveným a to je velmi pravdivé české přísloví. Pakliže jste dobře připravený, pracujete na sobě ať už v rámci vzdělávání nebo praxe, tak je mnohem větší šance, že to ve štěstí proměníte.  

 

Vypadá to, že jste ve své práci velmi vytrvalý. 

Tatínek mě vždy učil, že mám věřit každodenní trpělivé drobné práci a že to určitě přinese výsledek. Je to takový tradiční japonský přístup. A podle toho postupuji celý svůj pracovní život.  

 

Děkuji za rozhovor. 



 

Produkce a text: Michaela Lejsková 

Foto: Václav Švaňhal www.vasva.cz

Publisher: magazín Best of www.ibestof.cz

Partneři produkce: 

Lokace: Žofín Garden Praha www.zofingarden.cz

Oblečení: Magic Helena www.magic-helena.cz

Hodinky: ROTAX www.rotaxcz.com

Doma.cz www.doma.cz

Top Tep www.toptep.cz

 

Tomio Okamura, foto: Václav Švaňhal
Tomio Okamura
Tomio Okamura
Tomio Okamura
Tomio Okamura
Tomio Okamura, foto: Václav Švaňhal
Tomio Okamura, foto: Václav Švaňhal
Tomio Okamura, foto: Václav Švaňhal
Tomio Okamura, foto: Václav Švaňhal


Tagy: business, cestování, podnikání

Komentáře



Kategorie
Příbuzné články
Martina Hrušínská, MBA – generální ředitelka společnosti Melitta
Martina Hrušínská, MBA – generální ředitelka společnosti Melitta

12.03.2024 | Na první pohled půvabná blondýnka s energickým vystupováním již 18 let řídí německou rodinnou ...


Jana Večerková - zakladatelka a generální ředitelka Coding Bootcamp Praha
Jana Večerková - zakladatelka a generální ředitelka Coding Bootcamp Praha

20.12.2023 | Práce v IT sektoru je určitě zajímavá, lákavá a také skvěle placená. K jejímu vykonávání ...


Radim Pařík – mezinárodní profesionální vyjednavač, prezident Asociace vyjednavačů
Radim Pařík – mezinárodní profesionální vyjednavač, prezident Asociace vyjednavačů

15.11.2023 | Rodák z Brna absolvoval studium na prestižních světových institucích. Prošel výcvikem vyjednávání ...


Barbora Hlaváčková – moderátorka, realitní agentka pro Portugalsko
Barbora Hlaváčková – moderátorka, realitní agentka pro Portugalsko

16.05.2023 | Vystudovala Univerzitu Karlovu v Praze, kde roku 2007 obhájila na Fakultě sociálních věd v oboru ...


Zdeněk a Pavel Lázničkovi - zakladatelé značky Hanibal
Zdeněk a Pavel Lázničkovi - zakladatelé značky Hanibal

01.11.2022 | Motivace, milníky a kladný vztah k přírodě. Bratři Zdeněk a Pavel Lázničkovi se s námi podělili ...