MUDr. Ladislav Mašek - urolog


MUDr. Ladislav Mašek, foto: Robert Vano
MUDr. Ladislav Mašek, foto: Robert Vano
19.04.2012 09:22 | Michaela Lejsková

 

 

 

 

"Určitě můžu z urologického hlediska doporučit pravidelný a dostatečný příjem tekutin." MUDr. Ladislav Mašek

 

 

 

 

 

Urologie je chirurgický lékařský obor, který se zabývá diagnostikou a terapií onemocnění vylučovací soustavy a mužských pohlavních orgánů. S lékařem MUDr. Ladislavem Maškem jsme se pobavili o statistikách a problematice podcenění takových onemocnění ze strany pacientů. Rozhodně se nejedná o nudný obor, jak by se mohlo zdát, a to nejen s ohledem na to, že se lékař ve své ordinaci setkává i s poněkud bizarními případy. MUDr. Ladislav Mašek, který má svou ordinaci na Kladně, se s námi sešel v hotelu Radisson Blu Alcron v Praze, kde pro náš rozhovor pořídil fotografie Robert Vano.

MUDr. Ladislav Mašek, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

Jaký typ obtíží shledáváte v urologii nejčastěji?

Všeobecně nejčastější jsou obtíže s močením. U mužů to jsou v drtivé většině případů obtíže spojené se zvětšením prostaty ve vyšším věku a u žen obtíže při zánětech močového měchýře, a to v jakémkoliv věku.

 

Trápí urologické potíže častěji muže nebo ženy?

Větší část našich pacientů asi tvoří muži. Nejčastěji vyhledávají pomoc urologa kvůli zvětšené prostatě a obtížím s močením. U žen jsou velice časté záněty močových cest, více jak polovina žen má aspoň jednou za život zánět močového měchýře nebo ledviny.

 

Jaká jsou úskalí zánětu močového měchýře u žen a proč by jej neměly ženy podceňovat? Proč by neměly otálet s léčbou?

Více jak polovina všech žen prodělá alespoň jednou za život zánět močového měchýře. Jedná se o velice nepříjemné onemocnění, neboť nemocné neustále nutí na malou, způsobuje bolesti v oblasti podbřišku a v močové trubici při močení. Bolesti jsou tak nepříjemné, že dotyčné většinou omezují příjem tekutin. To většinou obtíže ještě zhorší, protože koncentrovaná moč v měchýři a močové trubici dráždí a nutí na malou ještě častěji. Když se s léčbou začne včas, stačí několikadenní podávání antibiotik, příjem tekutin přes dva litry denně a léky tlumící bolest. Je poměrně velká část žen, které k lékaři nejdou, chtějí to zvládnout doma samy a přijdou již ve stadiu, kdy zánět přestoupí na ledviny. To už je vážnější onemocnění spojené většinou s celkovou reakcí organismu, horečkou, zvracením, slinou bolestivostí postižené ledviny a nezřídka vyžaduje hospitalizaci s podáváním antibiotik do žíly.

 

O čem hovoří statistiky, budeme-li se bavit o mužích?

U mužů jsou nejčastější obtíže s močením spojené se zvětšením prostaty. Není zatím přesně zcela jasné jakým mechanismem, ale zhruba kolem padesátého roku věku dochází u většiny mužů k postupnému zvětšování tkáně prostaty. Ta obemyká močovou trubici těsně pod měchýřem, takže růst prostaty způsobuje její zužování. Výsledkem je pak přerušovaný proud moče, obtížné vyprázdnění měchýře a časté nucení na malou. V současné době existuje na trhu několik léků, které zmírňují obtíže spojené se zvětšením prostaty, dokonce dokážou mírně zmenšit její objem. Žádný lék však toto onemocnění nedokáže vyléčit, takže při zhoršování obtíží je stále zlatým standardem operační léčba. Endoskopická operace prostaty je nejčastější operací u mužů.

 

S jakými problémy se setkáváte naopak zřídka, ale přesto jde o problémy, které bychom v rámci prevence neměli podceňovat?

Ve srovnání s výskytem zánětů močových cest nebo zvětšení prostaty je poměrně málo časté nádorové onemocnění varlat. Zmiňuji ho zde záměrně v kontextu vaší otázky, protože v rámci včasné diagnostiky se doporučuje pravidelné samovyšetřování varlat. Osvěta v tomto směru funguje v médiích více pro samovyšetřování prsů u žen. O vyšetřování varlat se příliš nemluví a samotní muži kvůli studu kolikrát nejdou k lékaři ani tehdy, když si na varleti něco podezřelého nahmatají. Kdokoliv si při vyšetřování varlat nahmatá tuhou bulku či nerovnost na varleti, by měl urychleně absolvovat odborné vyšetření urologem, protože zde vždy existuje podezření na nádor varlete.

 

Jaké případy ošetřujete skutečně velmi vzácně?

Opravdu vzácné jsou stavy jako fraktura penisu, priapismus, což je dlouhotrvající bolestivá nepolevující erekce, cizí tělesa v močové trubici, střelná poranění močového ústrojí, nádory nadvarlete a další.

 

Existuje vůbec nějaká prevence v rámci urologických problémů? Jak a kterým problémům můžeme například předcházet?

Určitě můžu z urologického hlediska doporučit pravidelný a dostatečný příjem tekutin. Člověk by měl denně vypít v závislosti na fyzické aktivitě, teplotě vzduchu a pocení dva a půl až tři litry tekutin. Ideální tekutinou je voda a čaj, muži pacienti rádi slyší, že výbornou tekutinou je i pivo. Dále je vhodné se v rámci prevence vyvarovat prochladnutí, nepředržovat moč, mít pestrou stravu, nekouřit a redukovat nadváhu.

MUDr. Ladislav Mašek, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

Jaký je váš názor na alternativní medicínu?

Já osobně nejsem zastáncem alternativní medicíny. Nechci působit jako pokrytec, který zavrhuje alternativní medicínu jako celek, to určitě ne. Jistě existují alternativní způsoby léčby, které fungují, a nelze paušálně tuto oblast zavrhnout, ale já patřím mezi lékaře, kteří uznávají léčbu ověřenou klinickými studiemi na velkém množství pacientů, medicínu založenou na důkazech, v zahraničí označovanou jako evidence based medicine.

 

V jakých případech alternativní léčbu připouštíte a v jakých rozhodně ne?

Jako doplňkovou léčbu například u nezhoubných onemocnění prostaty nebo zánětů močového měchýře svým pacientům doporučuji bylinné čaje, brusinky a další podpůrné prostředky, které opravdu mohou k brzkému vyléčení či zmírnění obtíží pomoci. Co však jednoznačně odmítám je „léčba“ zhoubných nádorových onemocnění léčiteli, kteří své klienty obelhávají, že je vyléčí nejrůznějšími bizarními metodami. Tito lidé pak k lékaři často přicházejí již v pokročilém stadiu onemocnění, které nejde vyléčit, a to je velká škoda.

 

Jaký je váš názor na urinoterapii?

Pokud chcete vědět, co si opravdu o podobných „léčebných“ metodách myslím, tak níže se pokusím stručně odpovědět, proč nejsem zastáncem těchto dosti zvrácených metod: Urinoterapie, tedy léčba močí, je pro mě metodou naprosto absurdní. Moč je především roztokem látek odpadových, metabolitů, kterých se tělo chce zbavit. Ledvinami se rovněž vylučují do moče některé léky a látky tělu cizí, mnohdy pro organismus toxické. Požití moče ve větším množství může pacientův stav spíše zhoršit, protože tyto odpadní či toxické látky se zažívacím systémem mohou vstřebat a vracejí se do krevního oběhu, odkud byly filtrací v ledvinách do moče vyloučeny. Dost nesmyslný je i výklad mechanizmu účinku moče. Tvrzení o paměťových stopách vody, o léčení podobného podobným, o nabíjení těla energií moče apod. mi přijdou spíše úsměvné a svědčí o absenci odborných znalostí lidí, kteří urinoterapii prosazují a doporučují ji.

MUDr. Ladislav Mašek, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

Jak vypadá běžné, preventivní urologické vyšetření, jaký je postup?

Běžné vstupní urologické vyšetření spočívá v odebrání anamnézy, fyzikálním vyšetření a většinou ultrazvukovém vyšetření ledvin a měchýře, u mužů i prostaty. Standardně vyšetřujeme moč, zda není přítomen zánět nebo stopy krve. Další vyšetření jsou již specializovaná a provádějí se jen v případě nějakého nálezu během vstupního vyšetření. Nic hrozného pacienty nečeká, přesto se hodně lidí bojí na vyšetření jít a návštěvu urologa oddalují, což může mít u vážných onemocnění velmi špatné následky.

 

Jaké metody vyšetření může urolog zvolit?

Bez čeho se už v dnešní době neobejdeme, je ultrazvuk. Je to bezbolestné a nezatěžující vyšetření, dá se libovolně opakovat a rychle díky němu získáme přehled o ledvinách, močovém měchýři a prostatě. Dále hojně využíváme endoskopické metody, kdy tenkou kamerou prohlížíme duté části močových orgánů, tedy močový měchýř, močovody a ledviny. Kromě diagnostických vyšetření se endoskopie hodně využívá i v léčbě, a to hlavně u kamenů v močových cestách a u nádorových onemocnění. Díky rozvoji techniky se objevují v posledních letech neustále nové speciální metody. Urologie z nich využívá hlavně laser, plazmu, tkáňová lepidla, ultrazvukový skalpel a další novinky. Poslední roky dochází k velkému rozvoji laparoskopických a robotických operací, které pacienta zatěžují méně než klasické otevřené výkony. Nevýhodou stále zůstává jejich vysoká finanční náročnost.

 

Pro představu, jak vysoká ta finanční náročnost je?

Například otevřená operace prostaty pro nádorové onemocnění včetně nákladů na pooperační péči stojí cca 40 000 Kč, laparoskopická přes 80 000 Kč a robotická operace kolem 140 000 Kč.

 

Jak obvykle vypadá vaše pracovní doba?

Můj běžný pracovní den začíná v půl osmé ráno. Pracuji na lůžkovém urologickém oddělení Oblastní nemocnice Kladno, takže ráno mě čeká vizita přibližně u deseti pacientů. Bohužel rok od roku přibývá ve zdravotnictví administrativy, takže člověk stráví větší část pracovní doby psaním zpráv, ordinací, žádanek apod. Po vizitě máme denně hlášení s primářem oddělení a pak se rozejdeme na svá pracoviště. Obvykle tak 2–3 dny trávím na ambulanci, 1–2 dny týdně na operačním sále. Pátek mám vždy ambulantní den. Když jde vše hladce, tak odcházím domů kolem čtvrté odpoledne. Na sále často člověk uvízne i déle, takže není výjimkou, že zůstanu v práci do šesté či sedmé hodiny večerní. K této běžné pracovní době sloužím přibližně 2–3 víkendové dny v měsíci ústavní pohotovostní službu, to jsem na oddělení sám a musím se postarat o celé oddělení, případné operace a akutní ambulanci. Osm až deset dní v měsíci jsem k dispozici na telefonu jako příslužba. Celkem strávím v práci asi 300 hodin měsíčně, což je průměrně 10 hodin denně včetně víkendů. Takže když si to člověk spočítá, zhrozí se. Zjistí, že prožije téměř polovinu života v práci.

MUDr. Ladislav Mašek, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

Jak se na urologické vyšetření připravuje pacient? Jsou na něj kladeny nějaké zvláštní požadavky?

Žádná složitá příprava pacienta na ambulantní urologické vyšetření není potřeba. Ideální je mít doporučení od praktického lékaře, jinak na pacienta nejsou kladeny žádné zvláštní požadavky. U určitých podrobnějších cílených vyšetření jako je např. biopsie prostaty je zapotřebí příprava antibiotiky, ale není pro pacienta složitá, ani zatěžující.

 

V jakých případech se z akutního problému stává problém chronický a v jakém procentu se to skutečně děje?

Do chronicity mohou přejít třeba záněty močových cest, prostaty a nadvarlete. Většinou se tak stane, když nemocný nedodržuje léčebný režim, nebo když se akutní zánět zcela nevyléčil. U chronických zánětů je pak nutné dlouhodobé podávání antibiotik, režimová opatření a vyvarování se prochladnutí. I když dojde po léčbě k dlouhodobému zklidnění onemocnění, vždy hrozí nové vzplanutí akutního zánětu. V tomto ohledu je velmi nepříjemný a život obtěžující chronický zánět prostaty, kterým trpí poměrně dost mladých mužů. Léčba je svízelná a dlouhodobá a obtíže v různé intenzitě bohužel provázejí tyto pacienty většinou celý život.

 

Měli by být lidé s onemocněním diabetes více pozorní? Je jejich léčba v případě nemoci složitější?

Diabetici jsou jistě náchylnější k zánětlivým onemocněním. Vysoká hladina cukru v krvi může vést k jeho vylučování do moče. Děje se to většinou při hladině nad 10 mmol/l. Sladké prostředí je ideální pro růst a množení bakterií v moči. Infekce proto vzniká daleko častěji a má často i vážnější průběh s celkovými příznaky. Kromě toho mohou být ledviny těchto pacientů poškozeny i samotnou cukrovkou. Riziko přestupu močové infekce na ledviny přináší zhruba dvojnásobné ohrožení jejich funkce.

 

Setkal jste během své praxe s nějakým opravdu zvláštním případem?

Občas se setkáváme opravdu s bizarními případy. Dosti specifická jsou v tomto ohledu různá poranění močové trubice a genitálu. Nebudete tomu věřit, ale lidé si někdy strkají do močové trubice neuvěřitelné věci. Zřejmě je to vzrušuje. Co bylo opravdu zvláštní až úsměvné, je případ jednoho pacienta, který dorazil jednou o víkendu večer na akutní ambulanci s tím, že se nemůže vymočit. Postupně, jak jsem ho zpovídal, jsme se dobrali k tomu, že má v močové trubici zavedenou dortovou svíčku. Ale pán byl stále tajemný, styděl se a nechtěl přiznat, jak se mu tam vlastně dostala. Až nakonec naprosto s vážnou tváří vyprávěl vykonstruovaný příběh, že slavili doma narozeniny a že zakopnul o práh a spadl shodou nešťastných náhod rovnou na dort a zarazil si svíčku do močové trubice. Nakonec jsme mu ji museli operativně odstranit a samozřejmě, že byla orientovaná knotem ven. Jestli si jí tam strčil sám anebo mu pomohla partnerka už jsme se ale od něj nedozvěděli…

MUDr. Ladislav Mašek, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

Může být některé z urologických onemocnění smrtelné?

Může. A bohužel se tak i děje. Ohrozit život pacienta mohou zejména zhoubné nádory močového a pohlavního systému. I když díky lepším diagnostickým metodám roste záchyt časnějších stadií, úmrtnost se i přes všechny léčebné snahy u řady onemocnění zlepšit nedaří. Například u nádorů prostaty vzrostl počet nových záchytů onemocnění za posledních 20 let více jak dvojnásobně, úmrtnost se však prakticky výrazně nemění a je zhruba 15 úmrtí na diagnózu na 100 000 osob. Výborné léčebné výsledky jsou u nádorů varlete, kde úmrtnost výrazně klesla se zavedením účinné chemoterapie. Přestože to jsou dobré výsledky, stále poměrně dost lidí umírá hlavně na pokročilé formy nádorů s metastázami, a to hlavně močového měchýře a prostaty. V léčbě těchto pokročilých onemocnění pozorujeme poslední roky také pokroky, zatím je ale léčba velmi finančně nákladná a prodlouží pacientům život jen řádově o měsíce. Smrtelná ovšem mohou být i velmi závažně probíhající těžká zánětlivá onemocnění ledvin či vážné úrazy

 

Jak by se o sebe lidé po vyléčení urologických problémů měli starat a co nejčastěji zanedbávají?

Záleží na typu urologického onemocnění. Po vyléčeném zánětu močových cest by si pacienti měli zafixovat pravidelný pitný režim, příjem tekutin by měl být aspoň 2 500 ml denně. To bohužel spousta pacientů nedodržuje, a proto se jim tato onemocnění často vrací. Nejsou výjimkou lidé, kteří nepijí více než půl litru tekutin denně, což je opravdu zcela nedostačující. U pacientů s kameny v močových cestách je kromě pravidelného a dostatečného příjmu tekutin vhodné i dodržování dietních opatření, což také mnoho lidí nerespektuje. Po otevřených operacích je nutné dodržovat zhruba dva měsíce fyzický klid a zbytečně se nenamáhat, aby nedošlo ke vzniku kýly v hojící se jizvě, než dostane svoji pevnost. Myslím, že všeobecně v České republice velká část pacientů o své zdraví nedbá, což je úzce spojeno i s tím, že zdravotní péče je poskytována zdarma. A jak známo, co je zadarmo, toho si člověk nikdy neváží tolik jako toho, na co si musel vydělat a co si koupil.

 

S jakými dalšími obory je vaše praxe spojena?

Chirurgie je nám velmi blízkým oborem, ale zrovna tak se mnoho onemocnění prolíná s gynekologií, dokonce existuje vyčleněný obor urogynekologie, kde se hranice mezi urologií a gynekologií stírá a na některých pracovištích v republice je zastoupena gynekology, jinde urology. S přibývajícími nádorovými onemocněními rovněž narůstá naše velmi úzká spolupráce s onkology.

 

Trávíte poměrně hodně času prací. Jak se vám daří vyvažovat práci a soukromý život?

Snažím se to omezovat, ale práce je opravdu nad hlavu. Až mě to kolikrát vysiluje.

Na soukromý život moc času nezbývá, a tak se snažím si každé volno užívat. To víte, žena z toho nadšená není, že nejsem moc doma, koneckonců já také ne. Ale i když se vláda snaží vytvořit iluzi, že lékařů je zde nadbytek, je nás ve skutečnosti fatálně málo a jsme zatěžováni enormními hodinami přesčasů, které se různě falešně vykazují, aby to bylo právně jakž takž v pořádku.

 

Čím se bavíte? Jak relaxujete? 

Rád chodím na koncerty, do divadla, do kina. Velmi rád cestuji, několikrát do roka jezdíme s manželkou na prodloužené víkendy po evropských městech, hrozně rád lyžuji a v létě si dáváme vždy aspoň čtrnáct dní relaxace u moře. Tam vždy načerpám energii na další pracovní maraton. Relaxuji i sportem, moc mě baví jízda na kolečkových bruslích a na kole. Aktivit je víc, ale času je jaksi málo. (úsměv)

 

Děkuji za rozhovor.

 

Text a produkce: Michaela Lejsková

Foto: Robert Vano www.robertvano.cz

Foceno v hotelu Radisson Blu Alcron v Praze www.alcron.cz

Publisher: magazín Best of www.ibestof.cz

MUDr. Ladislav Mašek, foto: Robert Vano
MUDr. Ladislav Mašek, foto: Robert Vano
MUDr. Ladislav Mašek, foto: Robert Vano
MUDr. Ladislav Mašek, foto: Robert Vano


Tagy: medicína, urologie

Partneři

Radisson Blu Alcron Hotel Praque


Komentáře



Kategorie
Příbuzné články
Doc. MUDr. Martin Šín, Ph.D., FEBO – lékař specialista v oblasti oftalmologie
Doc. MUDr. Martin Šín, Ph.D., FEBO – lékař specialista v oblasti oftalmologie

02.02.2024 | Vystudoval 2. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze v roce 2006, a následně v roce 2012 ...


Mgr. Dragana Žarković, Ph.D. první fyzioterapeutka a NLP Master koučka
Mgr. Dragana Žarković, Ph.D. první fyzioterapeutka a NLP Master koučka

24.01.2024 | Vystudovala Univerzitu Karlovu v Praze, kde roku 2021 obhájila doktorát. Jejím celoživotním tématem, ...


Plk. prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc. – neurochirurg
Plk. prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc. – neurochirurg

26.07.2020 | Profesor Vladimír Beneš patří mezi přední české neurochirurgy. Jednou z hlavních oblastí, skrze ...


MUDr. Jarmila Zipserová ̶ přednostka soukromé Neurorehabilitační kliniky Axon
MUDr. Jarmila Zipserová  ̶  přednostka soukromé Neurorehabilitační kliniky Axon

20.06.2020 | Díky dlouholetým zkušenostem je váženou specialistkou v oblasti neurologie a dětské neurorehabilitace. Vystudova ...


MUDr. Radoslav Lacina – stomatolog, vedoucí Centra dentální péče
MUDr. Radoslav Lacina – stomatolog, vedoucí Centra dentální péče

23.03.2020 | MUDr. Radoslav Lacina patří mezi významné české stomatology. V roce 2003, tedy tři roky po úspěšné ...