Karel Abraham - motocyklový závodník

11.04.2013 07:14 | Dita Brančíková

 

 

 

 

„Každý má svůj limit a je dobré, když ho posouvá na závodním okruhu pod dohledem profesionálů a ne na normální silnici.“ Karel Abraham

 

 

 

Původně se Karel Abraham nevěnoval motorkám, ale lyžím. Osud tomu však chtěl jinak a postavil mu do cesty motorku. Karel výzvu přijal a už 11 let je naším nejznámějším jezdcem. Letos se připravuje na novou sezonu, a to se zcela novou motorkou značky Aprilia. K vidění pro širokou veřejnost bude Karel i jeho motorka na veletrhu MOTOSALON v Praze-Letňanech, kde bude také prezentovat svoji Motoškolu. Zeptali jsme se ho, co je smyslem tohoto projektu, co jsou to motardy a kdo patří ke tvrdému jádru jeho fanoušků.

 

Kdy jste se poprvé posadil na motorku?

Někdy v devíti letech, byla to motokrosová motorka, samozřejmě s automatickou převodovkou, ale to jsem se jen vozil. Potom jsem začal závodit na minibike a někdy ve čtrnácti se posadil na „opravdovou“ motorku.

 

Motorky jsou takříkajíc vaším denním chlebem. Jezdíte na motocyklu i ve svém volném čase mimo závodění a trénink?

Na běžných silnicích úplně minimálně. Je to kvůli bezpečnosti. Riziko, že vás někdo srazí, i když neuděláte žádnou chybu, je na motorce vyšší než u auta a následky většinou těžší. Kromě závodních víkendů na motorce nejvíc najezdím na Masarykově okruhu jako instruktor Motoškoly a občas jezdím na motokros. Mám to jako zábavu i jako zpestření tréninku.

 

Jakou motorku vlastníte?

Popravdě mám jen malý skútr, žádnou silnou silniční motorku u mě nehledejte. Ale v rodině nějaké máme, takže když chci, mám si co půjčit.

 

Jaký stroj byste chtěl mít doma a proč?

Hodně mě baví motardy, což jsou takoví kříženci mezi silniční a krosovou motorkou. Jsou zábavné na silnici, ale můžete s nimi i do lehčího terénu, na polní cesty a tak.

 

Vedle závodění se podílíte také na kurzech bezpečné jízdy na okruhu. Co je smyslem tohoto projektu?

Aby se co nejvíc motorkářů vrátilo ze svých vyjížděk v pořádku domů. V Motoškole nám jde o to, naučit motorkáře zvládnout svůj stroj v limitních situacích a je jedno, jestli se to učí začátečník, nebo dlouholetý aktivní motorkář. Každý má svůj limit a je dobré, když ho hledá nebo posouvá na závodním okruhu pod dohledem profesionálů a ne na normální silnici. V provozu se pak chová bezpečněji, i když třeba jezdí pořád stejně rychle.

 

I v letošním roce budete startovat ve třídě MotoGP. Jak vidíte svoje šance, respektive jaký je váš cíl pro letošní sezónu?

Letos budu jezdit na motocyklu ART, který patří do takzvané kategorie CRT. Od prototypu, na kterém jsem jezdil dřív, se liší hlavně slabším motorem. Takže letos určitě nesplním přání těm, kteří mi říkají, že mě chtějí vidět na bedně. Reálným cílem je umisťovat se alespoň občas v nejlepší desítce a být nejlepší z pilotů na motocyklech typu CRT. Bude to taková přechodná sezona, za rok se zase výrazně změní pravidla MotoGP a pak bychom mohli jít nahoru.

 

Kdo má podle vás největší šance stát se v královské třídě mistrem světa?

Letos to bude hodně zajímavé! Nejpravděpodobnější je, že se o titul popere současný šampion Jorge Lorenzo se svým věčným rivalem Danim Pedrosou. Jenže bez šancí není ani Valentino Rossi, který přesedl zpět na Yamahu, na které nasbíral několik titulů mistra světa. A pak je tam úplný nováček Marc Márquez, který je ale hodně ambiciózní a má špičkovou motorku. Myslím, že na stupních vítězů se budou střídat hlavně tito čtyři jezdci a v boji o titul bude záležet na tom, který z nich bude mít vyrovnanější výkony a bude dojíždět co nejvíc závodů.

 

Kdo je váš největší jezdecký vzor?

Dřív jsem okamžitě říkal Valentino Rossi. Ale dneska už to tak není, nevzhlížím k nikomu. Každý z jezdců, kteří jsou na špici, musí být v některém směru geniální. Jeden má dokonalou fyzičku, jiný neztrácí nikdy nervy a umí taktizovat, jiný umí mechanikům dokonale říct svoje pocity, a díky tomu má dokonale naladěnou motorku. Ale vzhlížet k někomu nemá smysl. Svoji cestu si v MotoGP musí každý vyšlapat sám.

 

Jaký okruh seriálu mistrovství světa je váš nejoblíbenější a proč?

Řekla byste Brno, když to mám za rohem, že? Tak to fakt ne! Možná kdyby bylo na druhé straně světa, tak by se mi líbilo, ale já ho mám spojené s tím vším stresem kolem Grand Prix České republiky. A ty nejoblíbenější okruhy mám opravdu na druhé straně světa. Líbí se mi australský Phillip Island, kde se závodí v podstatě na útesu na okraji oceánu, a potom kalifornská Laguna Seca.

Co vás vedlo ke změně značky motocyklu?

Měli jsme s Ducati dlouhodobě problémy. Na loňský rok nasadili v podstatě úplně novou motorku, která se překotně vyvíjela. Jenže na satelitní týmy včetně nás se s nově vyvíjenými díly tak nějak zapomínalo. Sezonu jsme odjezdili vlastně na surové motorce z podzimu předchozího roku. Takže jsme se rozhodli smlouvu neprodloužit a dohodli se s Aprilií, která vyrábí ART. Na Aprilii jsem jezdil v nižších kubaturách, známe lidi z továrny, známe z dřívějška i její technologii, takže to byla jasná volba.

 

Už jste novou Aprilii testoval? A jak jste s ní spokojený?

Zatím mám za sebou první předsezonní testy, které jsme ještě odjezdili s loňským motorem. Časy proto nemá smysl posuzovat. Ale pocit z motorky mám dobrý, hlavně v zatáčkách se na ní cítím ve srovnání s Ducati mnohem líp. Na druhé testy už bychom měli mít silnější motor, pak se uvidí.

 

V čem jsou hlavní rozdíly mezi Aprilií a Ducati?

Především v motoru. Ten v Ducati je prototyp vyrobený jen na závodění. V Aprilii je motor původem z běžně prodávané motorky, a i když je extrémně upravený, je prostě slabší. Reálně má o nějakých dvacet až třicet koní méně, což dokáže udělat na maximální rychlosti i třicet kilometrů za hodinu. Jinak je koncepce obou motorek podobná, laik by kromě designu hledal rozdíly těžko. Jenže v MotoGP jde o každou tisícinu vteřiny a pak rozhodují i maličkosti.

 

Máte celkem početný fanklub. Jak často se s fanoušky setkáváte?

To tvrdé jádro je v podstatě z okolí Masarykova okruhu, takže k sobě máme blízko. Přes sezonu se vídáme často, kluci jezdí na hodně závodů a hodně času tráví i v našem zázemí. Přes zimu míváme několik srazů, kde se sejde i několik set lidí a přijedou třeba i fanoušci z Francie. Musím říct, že jsou naprosto skvělí a hlavně při mně drží, i když se mi daří míň.

 

Na začátku roku jste oslavil 23. narozeniny. Z jakého dárku jste měl největší radost?

Já žádné velké oslavy ani pořádat nemůžu, mám narozeniny pár dní po silvestru, takže se nikomu moc slavit nechce. S rodinou jsme to ale samozřejmě oslavili.

 

Máte přítelkyni? Respektive máte na ni čas?

Jasně, s Nikčou jsme spolu už skoro tři roky. Na většinu závodů jezdí se mnou, když je větší pauza mezi závody, tak třeba zůstaneme v zahraničí na krátkou dovolenou. Takže myslím, že to docela zvládáme.

 

Děkuji za rozhovor.

 

 

 

Text: Dita Brančíková

Foto: archiv Karla Abrahama a Robert Vano

www.robertvano.cz

Veletrhy Brno, a.s. www.bvv.cz

Motosalon www.bvv.cz/motosalon

Korektura textu: Alžběta Strnadová

Publisher: magazín Best of www.ibestof.cz

Tagy: moto, sport, veletrh, závody

Partneři

Komentáře