Martin Vavrys - malíř a sochař


Martin Vavrys, foto: Robert Vano
19.10.2014 10:30 | Michaela Lejsková

Martina Vavryse provázelo umění doslova od narození, a tak není divu, že se poté, co vyrůstal v inspirativním prostředí ateliérů, stále po boku svých rodičů–umělců, rozhodl i on vydat tímto směrem. To, že si zvolil správně, potvrzuje fakt, že malováním a výstavami si v současné době plní sny. Den, kdy je dobré začít něco tvořit, pozná hned po probuzení a do svých děl ukrývá své vnitřní pocity.

Martin Vavrys, foto: Robert Vano

foto: Robert Vano

 

Kdy se u vás začalo projevovat umělecké nadání?

Vyrůstal jsem v prostředí ateliérů svých rodičů, rovněž malířů. Umělecké nadání se díky tomu začalo projevovat již v raném věku pěti let.

 

A kdy propuklo umělecké nadšení?

Bylo to pro mne něco jako samozřejmost, maluji od mala. Malování mne bavilo a chytlo od začátku, neuměl jsem si představit, že bych v životě dělal něco jiného.

 

Vystudoval jste Soukromou střední uměleckou školu designu. Tato volba byla tedy jasná?

Volba to byla jasná, líbilo se mi na škole to, že určitým způsobem dávala volnost v tvorbě. Přišel jsem na školu již vybaven technickými znalostmi od svého otce, známého akademického malíře Pavla Vavryse. Studoval jsem u akademického malíře Jaroslava Kláta, který vedl ateliér výborně, a velice si ho za to vážím. Studium na této škole mělo pro mne velký přínos. Inspirací byli pro mne ze začátku ovšem samozřejmě i můj otec a matka.

Martin Varys

V jaké chvíli jste mohl říct, že jste se uměleckému oboru začal věnovat opravdu profesionálně?

Svůj první obrázek jsem se rozhodl prodat již v osmi letech své dětské lékařce, za symbolických 100 korun. (smích) Samozřejmě jako profesionál jsem se začal cítit daleko později. Asi spíše po prvních uskutečněných úspěšných výstavách.

 

Co si vůbec představujete pod pojmem umění?

Podle mého názoru by umění mělo představovat a sdělovat autorovy vnitřní pocity. U mě jde o pocitovou výpověď prožívané současnosti zrcadlící se z mého podvědomí. Příliš nekoukám po laciných módních trendech.

 

Jak byste popsal styl svých děl?

Charakteristiku obrazů a můj malířský styl bych zařadil do kategorie lyrického expresionismu. Malba je dravá, hodně strukturovaná, pak kontrastně přechází v hladké plochy a jemný detail. Na abstrahovaném pozadí se nacházejí četné fragmenty, ze kterých prosvítají reálné předměty, postavy či symboly. Chaos života malířsky rozehraného na plátně si pak vnímavý divák jako mozaiku skládá ve výsledný dojem dle malířova vyššího sdělení. Alespoň tak by to mělo být.

Martin Varys

 

 

Jakým způsobem jste se k aktuálnímu stylu dostával?

Dlouhá léta trvalo, než jsem si našel vlastní cestu. Sdílel jsem podobné životní hodnoty a přístup k umění jako rodiče, a tak se přirozeně stalo, že jsem v jisté míře navázal na jejich tvorbu. Tímto by se mohlo někomu zdát, že jsem vstoupil na vyšlapanou cestičku a měl to na své umělecké dráze jednodušší. Naopak.

Martin Vavrys, foto: Robert Vano

foto: Robert Vano

 

Z jakého důvodu?

Životní filosofie rodičů a jejich tvorba, se kterou se vnitřně plně ztotožňuji, mi zpočátku kladly velkou výzvu k hledání samostatné výtvarné cesty. Ctil jsem řemeslnou stránku, jejíž příklon k hodnotám klasické malby někdy vzory rodičů připomínal. Postupně se mi stále víc dařila snaha o jinou obsahovost díla. O to, aby každý obraz vypovídal o mém nitru a měl svůj příběh. Aby nebyl pouze dekorativní kreací, jak je to dnes často k vidění u mých současníků.

 

Vytváříte obrazy, sochy a realizujete se i v architektuře. Co vás naplňuje nejvíce?

Své malířské kreace si občas ověřuji i plasticky. Svařované železné obrovské plastiky vznikaly již před 15 lety. Rozhodoval jsem se, zda malovat, či sochařit, ale bylo to naprosto zbytečné. Zůstal jsem u obojího. Dokonce někdy propojuji techniky, spojuji malbu s plastikou. Myslím ale, že jsem především malíř.

Martin Varys

 

 

Co vás inspiruje?

Dá se říci, že úplně všechno.

 

Kdo je vaším uměleckým vzorem, tedy kromě vašich rodičů?

Existuje spousta vynikajících malířů, jejichž děl si vážím. Osobně jsem ovšem opravdu vycházel právě ze svých rodičů. Když člověk vyrůstá v takovém prostředí, hraje si jako dítě v ateliéru svých rodičů nebo místo toho maluje, tak ho to jistou mírou ovlivní. Později jsem si hledal vlastní cestu. Mezi svými malířskými současníky vystupuji jako solitér.

Martin Varys

 

Jaké otázky si při tvorbě svého umění nejčastěji kladete?

Kladu si otázky, jaký je vztah dnešního člověka ke zmechanizovanému světu, a s dramatickou divadelností nastavuji s ironickým odstupem bystrého glosátora tomuto světu bohatě fasetované zrcadlo. Hraji si s citlivostí diváka a snad i s jeho trpělivostí, když si s jistou chladnokrevností přivlastňuji ikonografii zkomercializovaných mýtů dneška, abych předem mařil všechny případné interpretace.

Martin Vavrys, foto: Robert Vano

foto: Robert Vano

 

Na co ze svých děl jste nejvíce pyšný?

Pyšný jsem na spoustu svých děl, jak obrazů, tak i soch. Například socha Vědma svařovaná plynem a elektrikou, se kterou jsem vyhrál soutěž pro mladé umělce do 35 let. Socha dnes k mé velké radosti zdobí reprezentativní prostory městského úřadu Prahy 1.

 

Jak se cítíte v momentu, kdy s nějakým dílem začínáte?

Je těžké jen tak začít, jen tak přijít a začít tvořit. S tím pocitem, že právě dnes to přišlo, se musí malíř už probudit. Je to zvláštní pocit, který neumím popsat. Je to jako nějaké vnitřní napětí, kterého se musí okamžitě využít a předat světu své sdělení skrze plátno a barvy.

 

Jak často tyto pocity zažíváte?

Takový stav se nedostavuje každý den. Člověk musí být správně naladěn. Když se tento stav zrovna nedostaví, věnuji se řemeslným věcem, například detailům, nebo dokončování obrazů, což je také těžké. Psychicky nejnáročnější je ale začátek.

Martin Vavrys, foto: Robert Vano

foto: Robert Vano

 

A jaké jsou pocity po jeho dokončení?

Musím být spokojený na první pohled. Je těžké se rozhodnout, že je obraz hotový. Kdy je ta správná chvíle, to je opravdu velmi náročné. Rozhoduji se instinktivně. Stává se mi také, že některý obraz leží v ateliéru dva roky a nejsem schopný udělat závěrečné tahy. Proto obraz na delší dobu odložím. Po delší době obraz opět postavím na štafli a v tu chvíli přesně vím, co mám dělat, a obraz dokončím během půl hodiny. U některých obrazů je to zřejmé okamžitě. Tak či tak se cítím při dokončení skvěle a jdu se odměnit.

Martin Varys

 

Jakým způsobem?

Většinou posedět s přáteli u dobrého vína nebo piva.

 

Jste schopen dělat více věcí naráz, nebo se vždy soustředíte pouze na jednu?

Mám vždy rozpracovaných více obrazů, zhruba kolem padesáti i více. Postupně se k nim vracím podle nálady.

 

Co musí dílo splňovat, abyste s ním byl opravdu spokojen?

Nesmí mi vadit absolutně nic, jinak světlo světa nespatří a ateliér neopustí do té doby, dokud nebudu spokojený. Věta typu: „Mistře, nemáte nějaký zkažený obraz?“ u mě neplatí.

 

Jak překonáváte tvůrčí krizi, pokud tedy něco takového zažíváte?

Tvůrčí krizi neznám a nezažívám.

Martin Varys

 

Obklopujete se svými díly?

Samozřejmě. Sotva se otevřou dveře domu, budete si připadat jako v galerii. V prostorách, ve kterých žiji, je obraz, kam se podíváte. Mám i svou podkrovní galerii na Praze 1, kde se scházíme s přáteli.

 

Jaký obraz od jiných autorů, klidně můžeme zamířit i do nereálna, byste měl nejraději ve svém domě?

Mám spoustu oblíbených autorů, myslím ale, že by se na zdi nenašlo místo. Jsme totiž v rodině čtyři malíři. Já, otec, matka i sestra malujeme. Kdybych si měl vybrat, tak by to byl obraz od nějakého starého mistra jako například od Rembrandta.

Martin Vavrys, foto: Robert Vano

foto: Robert Vano

 

Kdo ze současných moderních autorů je vám nejbližší?

Můj otec, ze kterého jsem vycházel. Inspiroval jsem se samozřejmě jako každý malíř i někým jiným, ale spíš jen podvědomě.

 

Na vašich obrazech se často objevují ženy. Čím vás žena ke ztvárnění dokáže zaujmout?

Svou krásou a jemností.

 

Jsou rodiče také vašimi kritiky? Jak se vůbec s kritikou vyrovnáváte?

Dlouho byli, čehož nelituji. Chápal jsem to jako součást studia. Nyní se kritika ze strany rodičů již neobjevuje. Kritiky si vážím, je potřeba ji pokorně přijmout.

Martin Varys

 

Které město byste označil za umělecké?

Myslím, že Praha je umělecká, je mi zde po této stránce dobře. Praha žije uměním, jak výtvarným, tak hudbou a divadlem. Samozřejmě jsem navštívil spoustu míst po světě, například Washington, kde jsem měl výstavu v ruském kulturním centru, Rusko, Francii, Itálii, Řecko, byla by toho spousta. Před dvěma lety jsem byl v New Yorku, který žije uměním neskutečným způsobem a nedá se to s Prahou srovnávat, ale vždy se vracím moc rád domů a na Prahu nedám nikdy dopustit.

 

Dovedete si představit, že byste se realizoval ještě v něčem jiném než v umění?

Již se realizuji delší dobu, vedu rodinnou galerii a mám i jiné podnikatelské aktivity.

Martin Vavrys, foto: Robert Vano

foto: Robert Vano

 

Dá se v dnešní době uměním uživit?

Uměním se dá živit. Musí se k tomu přistupovat pokorně a zodpovědně, mít víru a vytrvalost. Veškerá energie dobře investovaná do času stráveného u malování se vždy vrátí. Nejde to samozřejmě okamžitě, cesta k úspěchu je dlouhá.

Martin Varys

 

Dá se vůbec obecně dělat umění pro peníze?

Nikdy se nesmí u malování myslet na peníze, nebo jestli se obraz prodá, a přizpůsobovat tomu svou tvorbu. Takový obraz se totiž zaručeně neprodá.

Martin Varys

 

Jaký máte umělecký sen?

Sny se mi částečně plní tím, že maluji a vystavuji. Mám za sebou četné výstavy u nás i v zahraničí na prestižních místech. Můj sen je stále vystavovat. Můj aktuální sen je pak vidět například Japonsko a Sankt Peterburg. Možná se mi to splní docela brzy – v Japonsku se již plánuje výstava.

 

Co pro vás znamená krása a krásno?

Krása a krásno jsou neodmyslitelné, obzvlášť v dnešním světě.

 

Děkuji za rozhovor. 

 

 

Text: Petra Kuncová

Foto: Robert Vano www.robertvano.cz a archiv Martina Vavryse

Oficiální stránky Galerie Vavrys: www.galerievavrys.cz

Vytvořeno ve spolupráci s hotelem Alwyn Prague www.alwynhotel.cz

Korektura textu: Alžběta Strnadová

Produkce: Michaela Lejsková

Publisher: Profesní magazín Best of www.ibestof.cz

Martin Varys
Martin Vavrys, foto: Robert Vano
Martin Vavrys, foto: Robert Vano
Martin Vavrys, foto: Robert Vano
Martin Vavrys, foto: Robert Vano
Martin Vavrys, foto: Robert Vano
Martin Vavrys, foto: Robert Vano
Martin Varys
Martin Varys
Martin Varys
Martin Varys
Martin Varys
Martin Varys
Martin Varys
Martin Varys
Martin Varys
Martin Varys
Martin Varys
Martin Varys
Martin Varys
Martin Varys
Martin Varys

Přidej komentář





Komentáře

miki 21.10.2014 22:28:24
Pan Varyš, promiňte, ale Vaše obrazy jsou pouze barevné kýče. Naopak, sochy jsou provedeny řemeslně zručně.
L. Loučková 23.10.2014 16:29:40
Velmi si vážím Martina a jeho umění. Jeho sochy jsou zajímavé a velice pracné. Mohla jsem se i dívat, jak se vyrábějí.
J. Martínek 23.10.2014 17:58:59
Obrazy i sochy se mi velmi líbí. Nevím kdo je to "miki", nejsem si jist, zda jeho odsuzující názor je provokací nebo je míněn vážně.
Standa 24.10.2014 12:23:09
Dobrý Martine, pokračuj v načaté cestě, držím Ti palce. Na jeden sen jsi zapomněl - vystavovat v galérii na Zakšíně, až bude hotova. Zdravím Standa
S.Myval 27.10.2014 14:52:57
pro J.Martynek : líbí se mi, že svůj názor považujete za správný a ne nějakého miki zbývá vám jen závidět jeho obrazy ve vašem domě


Kategorie
Příbuzné články
Marie Kinsky – ředitelka Centra choreografického rozvoje SE.S.TA
Marie Kinsky – ředitelka Centra choreografického rozvoje SE.S.TA

01.07.2016 | Narodila se ve Francii a svůj život spojila s tancem. Tanečnice, producentka, taneční pedagožka, ...


Radek Balaš – režisér, scénárista a choreograf
Radek Balaš – režisér, scénárista a choreograf

17.12.2015 | Je všestranným divadelním umělcem. Vystudoval Státní konzervatoř v Brně, obor hudebně dramatický. ...


Doc. MgA. Jan Burian – ředitel Národního divadla v Praze, režisér
Doc. MgA. Jan Burian – ředitel Národního divadla v Praze, režisér

18.06.2015 | Docent Jan Burian vystudoval režii na pražské DAMU. Jako režisér prošel několika divadly – pracoval ...


Michaela Žemličková - malířka
Michaela Žemličková - malířka

12.06.2015 | Michaela má klasické, krásné a poměrně tradiční jméno.  To, co dělá, je však velmi netradiční. ...


Jan Onder - učitel tance
Jan Onder - učitel tance

26.02.2015 | Rodák z Lokte vystudoval pedagogickou fakultu na Univerzitě v Ústí nad Labem. Tanec se stal velmi ...











Komentáře na Facebooku