RNDr. PhDr. Zdeněk Hostomský, CSc. – biochemik


Zdeněk Hostomský, foto: Robert Vano
25.05.2013 10:44 | Darina Blatská

 

 

 

"Mým úkolem je zajistit tvůrčí prostředí pro výzkumníky, infrastrukturu a dobrou pohodu a zároveň udržet dlouhodobou perspektivu ústavu." RNDr. PhDr. Zdeněk Hostomský, CSc.

 

 

 

 

RNDr. PhDr. Zdeněk Hostomský, CSc., strávil čtvrt století v zámoří, kde nasbíral manažerské a vědecké zkušenosti, které nyní uplatňuje jako ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, ve kterém byly objeveny úspěšné léky proti AIDS a žloutence typu B. Celosvětově se různým farmaceutickým firmám podaří objevit efektivní lék pouze jednou za mnoho let. Proto je nezbytné mít pro výzkum zapálený vědecký tým a také investory pro následný velmi nákladný vývoj nových léčiv.

Zdeněk Hostomský, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

Vystudoval jste biochemii a dějiny filozofie na Univerzitě Karlově. Co vás vedlo ke studiu dvou takto rozličných oborů?

Biochemii jsem studoval řádně na Přírodovědecké fakultě. Filozofií jsem se začal vážněji zabývat až na vojně, kde byla spousta času na přemítání. Přihlásil jsem se tam do dálkového studia, vzali mě, a tak jsem to pak během dalších pěti let při práci dokončil. Ve své rigorózní práci jsem se snažil oba obory sblížit – jmenovala se Karteziánská tradice a založení moderní molekulární biologie.

 

V roce 1987 jste emigroval do Ameriky. Získal jste zde kariérní zkušenosti jako vedoucí vědecký pracovník v oblasti molekulární biologie, ředitel v biotechnologické firmě v Kalifornii a také jako člen vedení farmaceutické společnosti v San Diegu. Co vás vedlo k tomu, vrátit se do rodné země?

V Kalifornii jsem strávil velmi aktivní čtvrtstoletí, posledních deset let v managementu vědeckého výzkumu u firmy Pfizer. Nakonec jsme si s manželkou zkusili i trochu relaxace, využili jsme možnosti odejít do předčasného důchodu, který firma nabízela. Cestovali jsme po světě, bylo to krásné, ale po čase mi začalo něco chybět. A zrovna v té době jsem dostal z Prahy pozvání účastnit se konkurzu na ředitele jedné významné instituce.

 

V červnu 2012 jste se poté stal novým ředitelem ÚOCHB. Proběhly za tu dobu pod vaším vedením nějaké nové změny?

Ústav už byl správně nastaven mým předchůdcem ve funkci Zdeňkem Havlasem, aby se stal výzkumnou institucí evropského formátu. Já jsem doplnil tuto koncepci zavedením skupin cíleného výzkumu, které se zabývají programy odvozenými ze základního výzkumu, které mají největší šance vést k praktickému a komerčně zajímavému využití.

 

S jakými úkoly se jako ředitel výzkumného ústavu musíte denně potýkat?

Momentálně jsou to věci související s rekonstrukcí areálu a snahou o to, aby tím vědecká produktivita jednotlivých skupin příliš neutrpěla.

Zdeněk Hostomský, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

Věda je velice závislá na kvalitních vědcích a financích. Je v ČR těchto možností více, nebo méně než v ostatních státech?

Naším cílem je vybudovat prostředí, aby k nám takoví vědci rádi přišli, a je úplně jedno, jestli mluví česky, nebo anglicky, anebo odkud pocházejí. Věda je jen jedna. A přitáhnout takové vědce se snaží i nové evropské projekty, jako je CEITEC v Brně nebo rodící se BIOCEV ve Vestci u Prahy, nemluvě ani o okolních státech.

 

Do jaké míry spolu souvisí finanční investice do výzkumů a nové objevy?

Finanční prostředky jsou nutné na vybudování infrastruktury a zabezpečení chodu instituce. Rozhodující jsou ale zapálení a nadaní vědci. Bez těch tvůrčích osobností se na nic velkého nepřijde, a pokud tam nejsou, ani další příliv peněz situaci moc nepomůže.

 

Pokud cítíte, že nějaký výzkum je do budoucna nejistý, ale má velký možný potenciál, risknete to?

To samozřejmě děláme na denním pořádku. Velká většina výzkumů je nejistá, ale lidi do toho jdou, protože si myslí, že je tam velký potenciál. Pokud by tam nebyl, přesunou se na něco, kde ta možnost stále existuje.

 

Jak úzce spolupracujete se zahraničními vědeckými firmami?

Náš ústav má dlouholetou spolupráci a partnerství s americkou farmaceutickou firmou Gilead Sciences, která u nás založila IOCB-Gilead Research Center, jak si můžete přečíst na vstupu do našeho areálu.

Zdeněk Hostomský, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

Jsou nějaká specifika, čím se odlišují americké a české vědecké výzkumy a přístupy zaměstnanců?

Věda je jen jedna, ta univerzální a celosvětová. Občas máme telekonference s našimi spolupracovníky z Kalifornie, a i přes devítihodinový časový rozdíl vidím na obou stranách podobnou energii a snahu řešit problémy. Takže nějaké ty kulturní rozdíly, pokud by tam byly, ustoupí do pozadí, zejména když se mluví anglicky.

 

V San Diegu jste pracoval jako ředitel v kolosální farmaceutické firmě Pfizer, kde jste rovněž nabyl manažerských zkušeností. Jak využíváte těchto zkušeností nyní?

Ředitel ÚOCHB je manažerská pozice, nikoli vědecká. Mým úkolem je zajistit tvůrčí prostředí pro výzkumníky, infrastrukturu a dobrou pohodu a zároveň udržet dlouhodobou perspektivu ústavu.

 

Vedl jste zde centrum, které se zaměřovalo na výzkum rakoviny. Které konkrétně?

Měli jsme mnoho projektů, které pokrývaly téměř celé spektrum. Od rakoviny plic, prsu, prostaty, tlustého střeva, mozku, jater, slinivky, až po leukémie a melanom.

 

S jakými výsledky a úspěchy jste se setkali ve výzkumu rakoviny?

Za těch deset let se nám podařilo dostat na trh jako schválená léčiva tři preparáty, mnohem více jich je stále ještě ve stádiu klinických studií.

 

Na každý typ rakoviny musí být speciální lék, nebo je možné vyrobit tzv. univerzální lék proti rakovině?

Různé typy rakoviny se chovají jako mnoho různých nemocí a na každou z nich zabírá jiný lék. Například rakovinu prsu lze rozdělit na šest různě geneticky definovaných onemocnění. V blízkém budoucnu bude každý pacient geneticky charakterizován a předepíše se mu na míru kombinace několika účinných preparátů na jeho specifický typ nádoru. Čili žádný univerzální lék se neočekává.

 

Vedly vás nějaké konkrétní důvody, proč jste se začal věnovat výzkumu a boji proti rakovině?

Pochopení rakoviny, zhoubného bujení, spočívá v detailním porozumění základním biologickým procesům. A tam zatím ještě nejsme. Ale je to cesta k fascinující podstatě biologie. Nejdřív musíme poznat, jak funguje zdravá buňka, abychom porozuměli tomu, kde došlo ke zhoubné transformaci na nádorovou buňku a jak ji případně zvrátit. Anebo ještě lépe, jak tu nádorovou buňku zlikvidovat.

 

Je dnešní společnost k novým lékům skeptická, nebo je spíše přijímá?

Nesporné je, že za posledních 50 až 60 let léky vyvinuté ve farmaceutických firmách prodloužily průměrný lidský věk o 20 let a výrazně zlepšily nejenom délku, ale i kvalitu života. Počínaje penicilinem a antibiotiky, přes léky na vysoký krevní tlak, srdeční onemocnění, kontrolu bolesti, zvýšení krvetvorby, léčbu autoimunitních onemocnění, psychóz, až po léky proti virovým infekcím a různým rakovinám. Takže pokud je někdo skeptický, má to asi jiný důvod.

 

Jaké subjekty používají farmaceutické firmy pro testování nových léků?

Myši a krysy stále nejvíce. Ve výjimečných studiích, kdy jde o přesnější předpověď, jak se lék bude chovat v lidském organismu, se můžou použít psi nebo i opice.

Zdeněk Hostomský, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

Musí se jednat vyloženě o farmaceutický gigant, nebo to mohou být i malé firmy, které mohou přijít s velkým objevem?

Nikdy se neví, kde se co objeví. Často se to stane v menší firmě, kde skoro všichni pracují na tom jednom projektu. A pokud to vypadá nadějně, velká firma je s radostí koupí, lidi vyplatí a produkt si nechá a dotáhne to ve vývoji až ke schválenému léčivu.

 

Jak dlouho může trvat takový výzkum, než se může setkat s úspěchem?

Většina věcí při vyvíjení nových léků nevyjde. Ze stovek chemických sloučenin, které vypadají nadějně v laboratoři, v tkáňových kulturách a při pokusech na zvířatech, se podaří dostat do konečného stadia – jako schválený lék, který může lékař pacientovi předepsat – zhruba jedna. Vývoj nového léku trvá deset i více let, a stojí 800 milionů až jednu miliardu dolarů.

 

Jak často se stane, že s novým objevem může přijít i student ve své diplomové práci?

Není to tak časté, protože zodpovědný školitel zadá téma diplomové práce tak, aby to bylo za rok zvládnutelné. Ale člověk nikdy neví, velké objevy se mohou přihodit kdekoli. Často jde o to, umět je rozpoznat.

 

Jak výzkumný ústav získává mimo státních dotací své finance?

Kromě státních dotací pochází naprostá většina našeho příjmu z licenčních poplatků za patenty skupiny profesora Holého.

 

S jakými světovými úspěchy se váš ústav mohl setkat?

Už od padesátých a šedesátých let bylo jasné, že část výsledků výzkumu na ÚOCHB má potenciál pro praktické uplatnění. A vzniklo z toho mnoho léčiv, některá z nich používané dodnes.

 

Profesor Antonín Holý objevil látku, která pomáhá léčit AIDS a žloutenku typu B. Pokračujete v jeho šlápějích a snažíte se nalézt ještě efektivnější léky?

Samozřejmě, na našem ústavu je několik skupin, které pokračují v této cestě.

Zdeněk Hostomský, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

Jak tedy pokračuje výroba léku proti obávanému AIDS?

AIDS je konečným stadiem infekce virem HIV. Účelem terapie je zastavit množení viru HIV, a tím zabránit tomu, aby došlo k destrukci imunitního systému. Toho se nejlépe dosáhne, podobně jako při léčbě rakoviny, kombinací několika účinných léčiv. A farmaceutické firmy dodávají stále účinnější léčiva, která se mohou k těm kombinacím přidat a zlepšit celkovou terapii.

 

Proč se výskyt AIDS nedaří celosvětově snížit? Pořádají se přednášky, humanitární pomoci, například v Africe v podobně dodávání kondomů, dokumenty, různá varování a tak dále...

Nejlepší je zabránit infekci virem HIV a k tomu ta osvěta má vést. Pokud se ale někdo tím virem infikuje, už se ho nezbaví a další snaha je pak o to, aby množení viru ve svém těle zabránil a dále ho nešířil. Čili kombinace léků a změny chování.

 

Věda je pokrokovější, léky se zdokonalují, přesto se tuto nemoc nedaří zcela eliminovat. V čem vězí její zákeřnost?

Zákeřnost viru HIV je v tom, že jakmile se jím jednou nakazíte, jeho genetický materiál se velmi rychle zabuduje do lidských chromozomů a odtud už není možné ho dostat ven. I když lze novými léky účinně zabránit množení virových částic, tento zabudovaný virus tam pořád číhá – to je takzvaná latence – a může se kdykoli probudit a zaplavit pacienta novými částicemi, když například přestane užívat léky.

 

Díky objevům pana profesora Holého vykázal ústav neuvěřitelný zisk 1,5 miliardy korun. Co se s těmito penězi poté děje?

Velkou většinu těchto peněz investujeme do stavby zcela nové budovy a pak do celkové přestavby areálu ústavu.

 

V jaké fázi se nachází základní výzkum slibných látek, např. neurosteroidů, které mohou zmírnit bolest, nebo peptidů, které by pomohly kontrolovat stále narůstající populační obezitu?

Vypadají velmi nadějně, takže na nich dnes intenzivně pracují specializované skupiny cíleného výzkumu.

Zdeněk Hostomský, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

Znal jste pana profesora osobně? Jaký to byl člověk?

Několikrát jsem s ním mluvil, ještě jako mladý aspirant, před svým odjezdem do USA. Připadal mi v té době hodně přísný a tak trochu tajemný.

 

Většinou si veřejnost váš ústav spojí právě s objevem nových léků na různé druhy nemocí. Jaké další výzkumy jsou s vámi spojeny?

Náš ústav je hlavně místem základního výzkumu na pomezí organické, bioorganické, medicinální a také teoretické chemie, dále pak biochemie a molekulární genetiky.

 

Děkuji za rozhovor.

 

 

Text: Darina Blatská

Foto: Robert Vano www.robertvano.cz

Foceno v restauraci Campanulla www.campanulla.cz

Vytvořeno ve spolupráci s AV ČR www.avcr.cz

Korektura textu: Alžběta Strnadová

Produkce: Michaela Lejsková

Publisher: magazín Best of www.ibestof.cz

Zdeněk Hostomský, foto: Robert Vano
Zdeněk Hostomský, foto: Robert Vano
Zdeněk Hostomský, foto: Robert Vano
Zdeněk Hostomský, foto: Robert Vano
Zdeněk Hostomský, foto: Robert Vano

Partneři

 Campanulla - restaurace a kavárna


Přidej komentář





Komentáře

Jan Kucera 09.08.2014 07:41:10
Biochemik Zdenek Hostomsky je obratny diskuter z oblasti tzv. oficialni,skolni mediciny,ktera pouziva v nelitostnem boji s pravou,prirodni medicinou destruktivni "zbran" - Demagogii...Pres vsechny "optimisticke"oslavy uspechu oficialni mediciny cudne zamlcel,ze prirodni medicina ma nesporne overene uspechy v boji s rakovinou,protoze zasadne a pravdive vysvetluje zasadni rozdil mezi BAKTERII a VIREM ,ktery prave skolni medicina,z duvodu silne ekonomicke angazovanosti , nemilosrdne demagogiocky zastira, cili dava virum vlastnosti, ktere patri bakteriim a to schopnosti utocit zhoubne na zdravy organismus - to dovede pouze bakterie a to relativne v kratke dobe,zatim co vir pusobi dlouhodobe a to pouze na organismus s oslabenym imunnim systemem,v tele zdraveho cloveka je neskodny...Existuji tisice pripadu lidi,kteri odmitli lecbu chemoterapii pri diagnostice HIV a prezivaji 20 i vice let v plnem zdravi...
Josefa Nováková 24.12.2014 19:53:12
Vazeny pane Kučero, Vaš komentař se dr.Hostomskeho sotva dotkne, ten vi sve. Ohrozujete jím ale desitky tech, kteri medicinalni znalosti nemaji a kteri jsou schopni radce Vaseho typu poslechnout, tudiz se odmitnou lecit. Ano, v nasich imunitnich systemech jsou velke rozdily a je na svete dokonce par set, mozna tisicu jedincu, kteri se virem HIV nenakazi, diky geneticke mutaci, kterou byli obdareni. Nikdy bych si ale, jako laik, netroufla generalizovat a propagovat prirodni medicinu v tomto pripade, jakkoliv jsem jejim zastancem v pripadech jinych. Vazte, prosim, v budoucnu sva slova, a nebudte inspiraci pro nekoho, koho tim primo ohrozujete na zivote. Nehlede na to, ze kazdy takovy clovek je zdrojem nebezpeci pro dalsi, pokud nezmeni chovani. Prosim Vas, abyste laskave sve tvrzeni konkretizoval a uvedl prokazatelne pripady infikovanych, kteri navzdory odmitnuti antivirotik ziji dele, nez 30 let...???
Insider 09.03.2017 14:19:28
No, ono nejvetsim soucasnym vedeckym problemem toho pana direktora je jeho o tricet let mladsi milenka -- je z ni nejak roztrzity, a asi ho taky znervoznuje zakonna chot, neb uz z toho jeho zkoumani povstali jiz dva potomci. To pak na vedeni ustavu zase tolik casu nezbyva.


Kategorie
Příbuzné články
Ing. Marcel Bělík – ředitel Hvězdárny v Úpici
Ing. Marcel Bělík – ředitel Hvězdárny v Úpici

09.11.2016 | Pohled na hvězdnou oblohu člověka fascinoval již od nepaměti. Vesmír se stal výzvou pro vědce ...


MUDr. Michael Syka - farmakovigilanční manažer
MUDr. Michael Syka - farmakovigilanční manažer

02.11.2015 | Farmakovigilančního manažera pacienti v lékařské ordinaci či zdravotnickém zařízení běžně ...


prof. MUDr. Josef Syka, DrSc., dr. h. c. - neurovědec
prof. MUDr. Josef Syka, DrSc., dr. h. c. - neurovědec

25.01.2015 | Josef Syka se narodil v Praze v roce 1940. Jeho život je nerozlučně spojen s Akademií věd České ...


Miroslav Doležal - fyziognomik
Miroslav Doležal - fyziognomik

02.01.2015 | Jsou obory, ve kterých je dobré se orientovat už proto, že nám přehled o nich může přinést ...


Monika Divišová - poradkyně pro výživu
Monika Divišová - poradkyně pro výživu

11.12.2014 | Monika Divišová je poradkyně pro výživu, wellness koučka a spoluzakladatelka centra Wellnessia. ...











Komentáře na Facebooku