Naďa Válová – zpěvačka, učitelka zpěvu a hudby

15.04.2024 15:51 | Michaela Košťálová

Narodila se v Příbrami, ale nejvíce vzpomínek má na Prahu. Vystudovala Střední odbornou školu chemickou a už málo kdo dnes ví, že její první profesí byla asistentka prodeje skla a šperků u známé firmy Swarovski. Zpěvu se však věnovala od malička. Nicméně kariéra profesionální zpěvačky přišla až poté, co si jejího talentu povšiml textař Michal Horáček v rámci soutěže Česko hledá SuperStar, kde se probojovala mezi 20 nejlepších. Od té doby uplynulo necelých dvacet let a z Nadi Válové je v současnosti nejen profesionální zpěvačka, ale zároveň i učitelka zpěvu a hudby.

Ze životopisu vidím, že zpěv je vaší celoživotní vášní. Jako -náctiletá jste ale studovala obor fotografie na SOŠ chemické. Jak k tomu došlo?

Došlo k tomu jednoduše. Po nepřijetí na taneční konzervatoř ze zdravotních důvodů a nepřijetí na pěveckou pro nedostatek talentu, jsem šla studovat fotografii.

Pocházíte z Příbrami, ale pouto máte spíše k Praze. Proč?

Spíše bych to řekla tak, že mám dva domovy. Z Příbrami pocházím, mám tam rodinu, přátele, své handicapované žáky v Alce a mnoho krásných vzpomínek. V Praze mám přátele, rodinu a přítomnost. Oba moji kluci tu studují školy, které chtěli, manžel tu má práci, já svou pěveckou školu s netradiční výukou.

Vaše první zaměstnání byla asistentka prodeje u firmy Swarovski. Toužila jste po podobné pozici sama, nebo vám ji někdo vybral?

V té době mi bylo dvacet let. Líbilo se mi pracovat v centru Prahy, využívat benefitů od zaměstnavatele jako například výuku jazyků, zdokonalení se v práci s počítačovými programy, pracovat s cizinci a to všechno za opravdu velkou výplatu. Takže jsem mohla dopřát sobě a svému bráškovi (v té době čtyřletému) spoustu radosti.

Později jste prý pracovala i za barem…

Ano, za barem, za výčepem, na place celkem 20 let ve všech pozicích.

Vy a hudba. Jakým způsobem jste se jí věnovala před rokem 2005?

Hraju na kytaru od dvanácti let, zpívala jsem v různých uskupeních a kapelách v Praze, Příbrami a dokonce jsem dojížděla do Karlových Varů, abych se realizovala.

V roce 2005 přišla zkušenost se soutěží Česko hledá SuperStar. Co jste si od soutěže slibovala?

Chtěla jsem, aby si mě někdo všiml, abych se dostala do finále.

Neměla jste obavu z neúspěchu či nepochopení, když už vás předtím i na konzervatoři – tak trochu nepochopitelně – „pro netalent“ odmítli?

Nebyl důvod. Zpívala jsem vždy srdcem, a tak je to dodnes. Nepochopena můžu být kýmkoliv, kdo není na příběhy a šanson, ale to nelze brát jako objektivní měřítko.

Přece jen hodně soutěžících, kteří se neprobojovali do vyšších kol, odcházelo z této soutěže zklamaných…

Nebyla jsem zklamaná, už před mým ukončením působení v soutěži jsem měla vyhráno. Uhranula jsem Michala Horáčka jakožto porotce.

Kam přesně jste v soutěži došla? Kdo vás „předstihl“?

Skončila jsem z bezmála devíti tisíc soutěžících třináctá. O dvě smsky mě v postupu do finále předběhla Janika Kolářová.

Vybavuji si ten okamžik. To byl skutečně velký úspěch. Nicméně právě v SuperStar si vás všiml, jak už jste zmínila, textař Michal Horáček…

A to byla moje výhra. Celoživotní!

Záhy poté jste spolupracovala i s osobnostmi, jako je Michael Kocáb nebo Petr Hapka, že?

Kdybych měla vyjmenovat všechny osobnosti, s nimiž jsem stála na jednom pódiu, to by byl seznam na celou stránku, ale z těch největších jmen zmíním samozřejmě Petra Hapku, Michaela Kocába, Martu Kubišovou, Karla Gotta, Věru Špinarovou, Jiřího Suchého, Evu Pilarovou, Báru Basikovou…

V roce 2008 jste účinkovala na CD Ohrožený druh oceněném Andělem. Jaká to byla pro vás zkušenost?

Neuvěřitelné, neskutečné, snové tříleté období potlesku, všech pódií v republice a s tím spojené pocity naprostého štěstí.

Které jsou vaše další projekty a úspěchy s Michalem Horáčkem? Prosím, prozraďte nám více…

V minulosti lyrikál Kudykam ve Státní opeře, opakující se lednový koncert Petře Hapko, děkujeme ve Studiu dva, dvakrát v O2 Aréně na vzpomínkovém koncertu Petr Hapka žije, různé koncertní pořady Michala Horáčka, loňský projekt Gen XYZ Horáček, který vznikl pod taktovkou principála Rosti Nováka a hrál se v šapito Azylu 78. A nyní účinkuji v Potměšilých hostech Petra Hapky, což mě velmi naplňuje a baví a 17. 4. 2024 budu hostem na koncertu Petr Hapka 80, který přenáší Český rozhlas a záznam odvysílá Česká televize. To se moc těším.

Někde jsem zaslechla, že o sobě říkáte, že jste zpěvačka se starou duší. Proč si to myslíte?

Vždycky jsem tíhla k věcem s příběhem. Mám ráda, když se dotknu něčeho pro mě nového, co už má odžito, a kdyby to mohlo vyprávět, seděla bych a poslouchala. Ať jsou to domy, nábytek, nádobí, knihy… jsem šťastná v antikvariátech, bazarech, duší vetešnice s pocitem, že mně samotné je už víckrát pětačtyřicet.

Vy a Eva Olmerová. Je vaším vzorem?

Eva Olmerová je moje doživotní láska a nevyčerpatelný zdroj emocí a poznatků o zpěvu.

V současné době připravujete velký koncert „Naďa Válová 45“. Prozraďte nám podrobnosti.

Jde o 45 hostů, narozeninových 45 let a devatenáct let hudebních jakožto profík. Průřez Ohroženým druhem počínaje, Potměšilými hosty konče. S NV bandem, s handicapovanými žáky z Alky a s žáky z mojí pěvecké školy.

Na co se v kontextu s připravovaným koncertem speciálně těšíte?

Speciálně? Moc bych si přála, aby bylo vyprodáno, protože sestava účinkujících je zcela unikátní a neopakovatelná a právě proto bych si přála, aby za námi těch 666 diváků přišlo a zpívalo s námi.

Kde se bude konat?

V Národním domě na Vinohradech v Majakovského sále.

Které skladby na něm zazní a máte nějakou skladbu vysloveně „srdcovou“?

Zazní samozřejmě všechny nejoblíbenější písně od Michala Horáčka a Petra Hapky. A srdcovka? Ano, leč pouze v orchestrální podobě, jako vzpomínka na našeho kamaráda a kolegu Frantu Segrada.

Kromě zpěvu se věnujete i pedagogické činnosti. Prozraďte nám více…

Založila jsem pěveckou školu s netradiční výukou zpěvu, postavenou na vlastní metodice. Sídlíme v Holešovicích, máme tři učebny, nabízíme více oborů a jsme čtyři lektorky. Netradiční výuku, art rock, jazz, pop, blues, ale i tvůrčí psaní, koučink, jevištní projev a zpívání s angličtinou.

Koho přesně vyučujete?

Zatím učíme jen dospělé, ale rády bychom učily i děti. Otevřeno máme teprve od ledna a přihlášky bereme celoročně. Nabízíme i příměstské tábory a workshop pro dospělé. Vše lze najít na stránce netradicnivyukazpevu.cz

Máte kromě hudby i jinou zálibu, řekněme koníčka anebo aktivitu?

Ráda tvořím, takže Vánoce, Velikonoce, podzim, jaro… to všechno jsou příležitosti k tomu, si vyrobit dekorace a zdobit byt. Mám ráda historii, tudíž hrady, zámky, zříceniny alespoň dvakrát za rok. A zbožňuju moře, horko, slunce, ale nepohrdnu ani Šumavou. Zkrátka výlety, cestování, poznávání a s ním spojené focení všeho hezkého.

Vaše přání do budoucna. Co byste si přála, aby (nejen) rok 2024 přinesl?

Mně by stačilo, kdyby nepřinesl nic zlého. A klidně může plynout tak, jak v lednu začal. Ale pokud si můžu něco přát, tak ať se letos plní sny. Nám všem!

 

Děkuji vám za rozhovor.

Text: Michaela Košťálová

Korektura textu: Vladana Hallová

Foto: archiv

Produkce: Michaela Köch

Publisher: Profesní magazín Best of www.ibestof.cz

 

Komentáře