Karolina Průchová - produkční televizní soutěže Prostřeno!

25.07.2012 17:41 | Michaela Lejsková

 

 

 

 

"Všechny spojuje jejich koníček, což je vaření." Karolína Průchová

 

 

 

 

 

Produkční práce stručně řečeno zahrnuje zajištění, organizaci a technický průběh projektu. V případě rozhovoru s produkční Karolínou Průchovou se jedná o zajištění projektu populární televizní soutěže Prostřeno! Čtenář, který nenajde odpovědi na všechny své zvědavé otázky o tom, jak celý projekt šroubek po šroubku probíhá, nechť je shovívavý k možnostem odtajnění interních informací ze zákulisí, anebo se do soutěže sám přihlásí! Nic nepředčí vlastní zkušenost.

 

Pro jaký typ lidí je práce produkčního vhodná? A pro které naopak vůbec ne?

Myslím, že je vhodná pro šikovné lidi s organizačním talentem. Určitě je také dobré umět předvídat. Některé zkušenosti, které získávám na každém natáčení, jsou přínosem pro ta budoucí.

 

Když jste se rozhodovala, zda přijmout práci produkční pořadu Prostřeno!, jaké faktory hrály ve vašem rozhodování roli?

Nabídka navazovala na mé předchozí zkušenosti a projekty, a tak jsem se moc nerozmýšlela. Podívala jsem se na pár dílů, které jsme měli k dispozici ze zahraničí, a skočila i s celým štábem do nového projektu.

 

Kolik času vám tato práce zabere?

Na projektu pracuje více týmů, střídáme se podle potřeby. Když točíme, tak asi dvanáct hodin denně. K natáčení ale patří i přípravy, které zaberou asi jeden až dva dny. Vše se musí naplánovat, je třeba obvolat štáb a účinkující.

 

Jak je práce na pořadu Prostřeno! rozfázována?

To je jednoduché. První je casting, ten dělá dramaturg. Pak přijdou na řadu přípravy a plánování a potom dojde na samotné natáčení, které trvá opravdu pět dní, jako je to v televizi. Následuje postprodukce, tu už má ale na starosti kolegyně.

 

Když natáčíte každý týden s jinými lidmi, není těžké se v takovém kolotoči tváří vyznat?

Při téhle práci je naprosto běžné setkávat se každý den s novými lidmi. Je to ostatně i jeden z důvodů, proč dělám produkční ráda a baví mě to.

 

Dá se ve vašem případě hovořit i o jakémsi profesionálním tréninku paměti?

Paměť si v práci trénuje každý. Jestli se mě ale zeptáte, zda si pamatuji všechny účastníky, tak bohužel ne. Pár však určitě ano. Většinou dokonce i vím, kvůli které situaci jsem si konkrétního člověka zapamatovala.

 

Tato pracovní zkušenost pro vás jistě byla i psychickou prověrkou, že?

Neberu to tak. Jistě, naučila jsem se lépe zvládat stres a díky tomu se zklidnila i v osobním životě. Já byla vždycky hyperaktivní, což někdy nebývá výhoda. S věkem a zkušenostmi jsem začala vypjaté situace zvládat lépe

 

Myslíte, že se dá získat odhad na lidi? Jak poznáte během pár okamžiků jejich skutečnou povahu?

Přesný odhad lidí neexistuje. Občas se povede, ale nikdy není docela jisté, jak se daný účastník zachová. Je to soutěž a u každého se může projevit přehnaná soutěživost a touha získat výhru.

 

V jakém poměru je pořad Prostřeno! soutěž ve vaření a psychologická či sociologická sonda?

Je to především soutěž ve vaření. Touha vyhrát je obrovská a velmi účastníky ovlivňuje.

 

Daří se vám držet odstup a zachovat si chladnou hlavu?

Odstup mám vždycky. Nemůžu do vývoje soutěže nijak zasahovat, ani měnit názory soutěžících. Pokud jen říkají, že jim něco nechutná, aby měli vetší šanci na výhru, tak to třeba poznáme, ale nikoho nenapomínáme. Každý je tam sám za sebe.

 

Jak se cítíte po tak intenzivním týdnu, když víte, že vás za pár hodin čeká další, možná stejně náročný?

Jsem ráda, když na konci týdne odcházím s dobrým pocitem z dobře odvedené práce. Nepopírám však, že tato profese patří k hodně náročným.

 

Je tým lidí, se kterými spolupracujete, stabilní, nebo se kolegové mění?

To je různé, v podstatě je nás pár a střídáme se. Máme několik kameramanů, produkčních a režisérů. Točím Prostřeno! již třetím rokem, takže k nějakým změnám v týmu došlo, ale vždy se snažíme spolupracovat jen s profesionály, kteří práci odvádějí dobře.

 

Jsou situace, kdy je třeba uměle vyvolat atmosféru? Rozproudit hovor a podobně?

Nic nevyvoláváme uměle, ani lidi nijak „nedráždíme“. Pokud jsou třeba nervózní a nevědí, jak se mají před kamerou chovat a o čem se bavit, někdy se nás zeptají a my jim poradíme. Většinou navrhujeme běžná témata. Nejvíce se lidé baví o jídle, rodině nebo práci. Pokud si vyprávějí historky, které jsou vtipné a zábavné, je to přínos.

 

Máte možnost města, ve kterých se zrovna natáčí, poznat víc?

Točíme i ilustrační záběry, které diváky seznamují s daným městem. Pro mě je i tahle práce příjemná, protože se většinou něco nového dozvím a poznám místa, která jsem třeba neznala.

 

V kolika městech jste už Prostřeno! natáčeli?

Mám pocit, že už jsme byli snad všude. Často točíme ve středních Čechách, v Praze, Brně, Ostravě a okolí. Je zajímavé poznávat lidi, kteří zde žijí. Jejich zvyky a charaktery.

 

Na které lokace máte nejlepší vzpomínky? A proč?

Ráda točím tam, kde je příjemná parta a hezké prostředí. Takových míst je naštěstí dost. Také je důležité počasí. Pokud je hezky, natáčení je rázem příjemnější a snazší. Můžeme točit na čerstvém vzduchu a užít si trochu přírody. Ráda vzpomínám na natáčení v Sydney, kde jsme byli před rokem. To byla paráda.

 

Kdo jsou podle vás lidé, kteří se do soutěže hlásí? Co mívají společného?

Všechny spojuje jejich koníček, což je vaření. Často se těší, že poznají nové lidi, chutě a prostředí. Také je láká natáčení. Zajímá je, jak probíhá, a chtějí si vyzkoušet, jaké je vařit před kamerou. Samozřejmě je láká výhra, žene je touha po vítězství. Každý by chtěl být nejlepší.

 

Podle čeho soutěžící vybíráte?

To je otázka na dramaturga. Ale podle mého názoru je snaha vytvořit skupinu z lidí odlišných.

 

Hlásí se i lidé, od kterých byste to nečekala? Kteří třeba zdravotně, věkově či zázemím nejsou příliš vhodní kandidáti?

Zažili jsme mnohé, co nejdříve nás a pak i účinkující a diváky překvapilo. Vařilo se v letohrádku, na hřišti, doma, na zahradách, u chat. Každý je zvyklý na své domácí prostředí, je pro něj to nejlepší. Účastníci jsou ale bydlením soupeřů často překvapeni, nebo dokonce zaskočeni.

 

Co musí potenciální soutěžící udělat, aby se mohl pořadu zúčastnit?

Stačí se přihlásit na webových stránkách TV Prima. Najde na nich přihlašovací formulář.

 

Absolvujete nejdříve prohlídku kuchyně a dalšího zázemí, než začnete natáčet?

Když vybíráme účastníky, chodíme na obhlídky, abychom věděli, co nás čeká. Někteří lidé nám také k přihlašovacímu formuláři rovnou přikládají fotografie.

 

Už se jste někdy obhlídku nestihli a pak zjistili, že je zázemí hostitele nevyhovující, případně až příliš překvapivé?

Vždycky jsme to stihli. Přinejmenším máme fotografie. Překvapením mohou být maximálně soutěžící.

 

Stalo se, že někdo předčasně odstoupil? Máte takové situace předem ošetřené?

Všichni účastníci podepisují smlouvu, v níž se s touto eventualitou počítá. Určitě se stalo, že se někdo na poslední chvíli nemohl účastnit, ale i na to se při výběru myslí a vždy máme v záloze náhradníka.

 

Kolik času zabere soutěžícímu jeho hostitelský den?

Začíná se v devět ráno nákupem a pak se točí a točí až do konce večeře. Pokud nedojde ke komplikacím, zhasínáme kolem desáté večer. Pro ostatní soutěžící to platí podobně. Od rána se točí medailonky, výpovědi a pak se přijíždí k hostitelům.

 

Kontaktují vás soutěžící po skončení pořadu? A z jakých důvodů?

Často mi od nich chodí e-maily nebo SMS. Většinou děkovné, svěřují se, jak se jim to líbilo. Pokud jsou naštvaní, tak jen sami na sebe nebo na ostatní soutěžící. Štáb mají většinou rádi a v pátek často říkají, že by klidně vařili ještě jednou.

 

Máte přehled, jak dlouho případné přátelské vztahy soutěžících trvají?

Některé party se opravdu pravidelně setkávají a zvou nás. Pokud ne všichni, tak značné procento „vařičů“ zůstává v kontaktu.

 

Podle vás je možné v Prostřeno! hledat přátele, jak to někteří tvrdí? Proč si to myslíte?

Na tuto otázku neumím odpovědět. Lidé jsou různí a přátele si hledají nejrůznějšími způsoby. Pokud se v Prostřeno! někdo setká s osobou, se kterou si rozumí, nevidím důvod, proč by se neměli vídat.

 

Jaký máte názor na finální zpracování soutěže?

Je to velmi oblíbený a sledovaný pořad, takže kladný. Nejraději mám část, kdy se vaří a diváci mohou pochytit různé tipy a vylepšeníčka. A pak samotnou večeři, která bývá opravdu zábavná.

 

V čem podle vás spočívá popularita této soutěže?

Je to formát, který lidem dává možnost získat nové zkušenosti a příjemně se u toho pobavit.

 

Kdyby to bylo na vás, co byste na pravidlech soutěže změnila?

Já nic. Myslím, že vše funguje tak, jak má.

 

Co byste změnila v technickém zázemí?

Je dobré… Točíme souběžně dvěma kamerami, což je dostačující. Možná by se hodila přenosná klimatizace, protože když se v bytě celý den vaří, bývá tam pěkné vedro.

 

Co byste doporučila potenciálním soutěžícím, než se přihlásí?

Příprava je individuální. Někdo si své menu předem trénuje, jiní celý den uklízejí a další nedělají nic. Každý podle své nátury.

 

Co vás osobně tato práce naučila?

Asi trpělivosti a pohotovosti. Každá zkušenost je dobrá a posouvá vás dál. Ale doufám, že toho mám ještě dost před sebou.

 

Děkuji za rozhovor.

 

Text a produkce: Michaela Lejsková

Vlasy a make up: Mili Dvořáková

Foceno v restauraci Zlatý Had www.zlatyhad.cz

Foto: Robert Vano www.robertvano.cz

Publisher: magazín Best of www.ibestof.cz

Partneři

Komentáře