Petr Lipový – konzultant v oblasti vína, zakladatel online magazínu Vineval

Víno je živý organizmus a stále se vyvíjí. Po otevření se potřebuje nadechnout, aby mohlo projevit své vlastnosti. A taky potřebuje správnou teplotu a vhodnou sklenici. Petr Lipový lidem ukazuje, jak k vínu přistupovat. Pořádá degustace s cílem ukázat, jak si víno co nejvíce užít. Každý si zde může vše vyzkoušet, protože osobní zkušeností si zapamatuje nejvíc. Goethe kdysi řekl: Život je příliš krátký, abychom pili špatná vína. A tohoto kréda se Petr Lipový drží. Raději si užít jedno kvalitní víno týdně než mít nekvalitní každý den.

foto: archiv

Jak se změnil váš život poté, co jste se začal věnovat vínu?

Po ukončení studií jsem začal pracovat v IT. Už tenkrát jsem měl víno rád, ale nijak hlouběji jsem nad ním nepřemýšlel. Až jednou kamarád ve Zlíně přinesl víno z vinice svých rodičů a já si uvědomil, jak moc je odlišné od toho kupovaného. Začal jsem hloubat, proč tomu tak je. Samozřejmě hlavně degustováním. (smích) Když jsem se později přestěhoval do Prahy, známý mi nabídl, abych se stal členem jeho vinařského klubu. Přicházeli tam různí dovozci představovat vína ze svého sortimentu a jeden z nich dovezl burgundská vína. Byl jsem z nich nadšený a postupně jim totálně propadl.

Takže jste změnil profesi?

Bylo to postupné. Věnoval jsem se své profesi a jako „srdcovku“ měl zároveň i víno. Díky své práci jsem měl finanční prostředky, které mi umožnily vyjíždět do zahraničí na různé degustace a poznávací cesty za vínem. A když mi má práce přestala přinášet uspokojení, rozhodl jsem se věnovat vínu naplno. Založil jsem web www.vineval.cz (pozn.: vineval je přesmyčkou z francouzského „évaluation de vins“, což znamená „hodnocení vín“) a pomalu rozjížděl svůj nový byznys.

Studujete z knih, absolvoval jste nějaká školení?

Pár knih doma mám, ale na vinařské akce vyjíždím raději bez toho, abych si o představovaných vínech a vystavovatelích cokoliv četl. Ochutnávám a nechci být ničím ovlivněn. Zapisuju, dělám si o jednotlivých vzorcích poznámky. Mám za sebou degustační zkoušky, a stále studuji WSET Diploma. Nejvíc mě ale baví poznávat víno smyslově. Jak jeho konečnou podobu ovlivňuje místo, odkud pochází, vinifikační proces nebo délka vyzrávání na lahvi.

foto: archiv

Máte nějakou speciální dovednost, kterou můžete ve své profesi využít?

Co jsem dostal „od Boha“, je čich. Čich a schopnost pojmenovat, co vnímám. Víno je hodně o vůni. Když má člověk rýmu a necítí, je po degustaci. Dokážu vína konzistentně popsat a ohodnotit, proto jsem původně zamýšlel stát se vinařským kritikem. Ale to bych musel žít v zahraničí a rozjezd by byl z osobních důvodů dost obtížný. Proto jsem své plány trochu upravil. Chci primárně ukázat lidem jak k vínu přistupovat, aby si ho maximálně užili.

Myslíte, že to lidé běžně neznají?

Většina lidí netuší, že když víno připraví a vytvoří mu potřebné podmínky, získají z něj daleko větší potěchu. Mnohým víno nechutná právě proto, že mu nedají prostor se vyjádřit. Kdyby to dělali, vrátilo by jim daleko luxusnější prožitek. Samozřejmě mluvím o vínech, která jsou kvalitní, což spousta lidí stejně nepozná. Potíž je i v tom, že jsme byli za minulého režimu 40 let odříznuti od světa a neměli možnost porovnávat. Naši vinaři mohou udělat prakticky cokoliv a lidé si myslí, že to tak má být. Mnozí konzumují stále stejná technologická vína, protože nic jiného neznají. Naštěstí i u nás začíná vyrůstat nová generace vinařů, kteří se snaží vzdělávat, inspirovat u nejlepších zahraničních vinařství a měnit zaběhané postupy. U některých jsou vidět hodně pozitivní výsledky a já si moc přeju, aby jich bylo víc.

foto: archiv

Jaká jsou tedy základní pravidla, která vysvětlujete a ukazujete lidem na svých degustacích a na webu vineval?

Vínu je třeba dát prostor, aby se vyjádřilo. Podstatné je, jak je připravit, kdy ho otevřít – a to je u každého trochu jiné. Napsal jsem eBook s názvem Třináctá komnata vína, který je volně ke stažení na www.vineval.cz. Srozumitelnou formou na příkladech ze života tam popisuju, jak to celé funguje.

Když člověk někam nově přijde, nejdřív se seznámí s prostředím a lidmi. Je trochu stažený, rozkoukává se. Až po nějaké době, podle své nátury různě dlouhé, se uvolní a začne být sám sebou. A tak je to i s vínem po otevření lahve. Přizpůsobuje se podmínkám.

Teď mě napadlo, že ne všichni to tak mají. Třeba americký prezident Trump je hned všude jako doma. Docela mi tím připomíná některá laciná novosvětská vína. Hned na začátku chuťově explodují a za chvíli jich máte plné zuby.

Jsou ještě jiná důležitá pravidla?

Dalším faktorem je správná teplota. S tou se dá čarovat. Když je vyšší, než víno potřebuje, je unylé, unavené, když je naopak nižší, bude zmrzlé, zavřené. Potlačuje se projev látek, které v něm jsou, dobré i špatné a vy nepoznáte, jaké opravdu je. A důležité jsou také skleničky. Ty jsou vlastně dost zásadní…

Chcete říct, že chuť vína závisí i na tom, z čeho je pijete?

Přesně tak. Víno potřebuje pro své vyjádření prostor. Některá vína vyžadují menší skleničku, protože by se ve velké doslova ztratila, jiná naopak velkou, protože v malé by byla svázaná. Není to jen o objemu, ale i o tvaru. Dělám takové degustace, kdy si lidé na různých typech vín mohou sami vyzkoušet, jak se mění jejich projev v pěti různých tvarech sklenic. Bývá to velká zábava. Cokoliv z lidských vlastností vás napadne, dá se aplikovat i na víno – kromě lhaní, protože víno nikdy nelže. Pokud vínu správně nastavíte podmínky, dá vám ze sebe to nejlepší. Někdy mi připomíná ženy: když se cítí komfortně, rozdaly by se, když ne, dají vám to „sežrat“. (smích)

Jak se orientovat v nabídce vín, pokud člověk není odborník?

Pokud člověk neví o víně nic, je nejlepší zajít do vinotéky a nechat si poradit. V cenové relaci 200 až 350 Kč se dají koupit pěkná vína, některá dokonce výborná. A pokud je připravíte, budete žasnout, jaký vám dokážou připravit chuťový zážitek. U dražších vín je samozřejmě větší pravděpodobnost, že vám bude chutnat, ale podotýkám, že to neplatí obecně. Běžný zákazník hledá ve víně ovocnost, extraktivnost, u dražších vín je to o eleganci, komplexnosti, dokonalé harmonii. Je to zážitek, který ale člověk, jenž nemá tolik nachutnáno, nemusí dokázat ocenit. Protože prostě očekává něco jiného.

foto: archiv

Jaké degustace nabízíte?

Zábavně-vzdělávací. Musejí mít nějakou myšlenku, něco, co v hlavě zůstane, když alkohol vyprchá. Pořádám jich několik typů, třeba „Vliv velikosti a tvaru sklenice na projev vína“, o té jsme už mluvili, pak „Příprava vína“, kde srovnáváme stejná vína připravená a servírovaná hned po otevření lahve, nebo „Potenciál vína“, kde zkoušíme několik párů stejných nebo typově podobných vín v relativně mladém a pak nazrálém stadiu.

Docela zásadní akcí mezi mými degustacemi, která lidi posune asi nejvíc, je dvoudenní workshop „Umění degustace“, kde si představujeme deset nejznámějších světových bílých a deset červených odrůd. Vysvětlujeme si, jak přistoupit k jejich poznávání a ocenění obecně, a taky jejich odlišnosti. Zkoumáme, na co se zaměřit při jejich vnímání. Je to taková matice určitých vlastností odrůd, kterou když si člověk vybaví, už nebude marně bloumat v paměti: „Tuhle vůni já znám, ale nemůžu si vzpomenout…“. Je to základ před tím, než začnete opravdu zkoušet. Protože zkoušet, to je jediná možnost vývoje.

Od podzimu plánuji i jiné typy degustací. Třeba srovnání vín z různých oblastí vinařských regionů, projev odrůdy z různých částí světa a tak…

Čím je vineval odlišný od ostatních webů, které se také zabývají vínem, čím je jedinečný?

Napadá mě nezávislost. Říkám a píšu, co si myslím, a dokážu to zdůvodnit. Kdysi jsem dostal nabídku pracovat na plný úvazek pro jednu společnost, která dováží vína, ale odmítl jsem ji, protože bych svou nezávislost ztratil. Na svých degustacích mám vína od různých dovozců, nikomu nedávám přednost, nikomu neslibuju, že budu jeho vína chválit. Když mi víno nechutná, napíšu proč. Je to i zpětná vazba a záleží na každém, jestli ji přijme a dokáže si z ní něco vzít.

Co vše se tam tedy můžeme dozvědět?

Zveřejňuji svá hodnocení vín, reportáže z různých vinařských akcí u nás i v zahraničí, články na různá vinařská témata, pozvánky na degustace a různé akce, občas i recenze restaurací. Zároveň nabízím čtenářům členství ve VIP klubu vineval.

Proč se stát členem vašeho VIP klubu?

Každý měsíc vyberu z vín, která ochutnám na degustacích, několik vzorků a k nim nabídnu veškeré informace, které dostanou členové VIP klubu k dispozici. Jejich popis, informaci, jak je připravit, z jakých sklenic podávat, při jaké teplotě, případně k jakému jídlu se hodí, a taky svůj osobní pohled na něj. Prostě kompletní odhalení vína a „mapa“, jak si je co nejvíc užít. Zároveň pro členy s dovozci domluvím časově omezenou zvýhodněnou cenu při nákupu.

Kolik členství stojí?

Roční členství stojí 1 590 Kč, chtěl jsem, aby bylo dostupné pro každého, kdo má víno rád a chce si ho opravdu vychutnat. Navíc pokud lidi vypijí ve dvojici, řekněme, 6 až 8 lahví měsíčně, vrátí se jim investice jen na zvýhodněných cenách vín za 4 až 6 měsíců, u dražších vín o dost dřív. V současné době jsou velmi žádanými dárky různé zážitkové poukázky – myslím, že jak degustace, tak členství ve VIP klubu, by se mohly stát velkým zážitkem pro toho, kdo chce vínu přijít na kloub.

foto: archiv

Kam byste chtěl svůj web dovést, abyste byl spokojený?

Web je jen prostředek. Já bych si přál, aby lidé začali brát víno jako svého partnera, aby pochopili, že jim nabídne víc, když s ním pracují. A aby se u nás zlepšila vinařská kultura.

Které víno vás láká a neměl jste ještě příležitost ho ochutnat?

Nikdy v životě jsem nepil Domaine Romanée-Conti, to bych fakt chtěl. Je to dost vzácné a drahé víno ze specifické parcely v Burgundsku, a já se ve svém „vinném“ životě Burgunďanem cítím být. Obecně mě ale zajímají charakterní vína z celého světa.

Co vás na víně nejvíc baví?

Jeho poznávání. A lidé kolem něj. Je to komunita znalců a fanoušků zároveň. Sdílejí informace na sociálních sítích, když mají víno sebevíc vzácné a zajímavé, nikdy ho nepijí sami – velká vína vždycky chtějí společnost. Je příjemné posedět a popovídat si s lidmi, kteří mají společné zájmy. Když jsem třeba na akci, kde vinař vypráví o tom, že víno je takové a takové, protože v tom roce foukal vítr z východu, nebo ze západu, nebo že je v podloží víc železa nebo magnezia, a rovnou to na víně předvádí, jsem ve svém živlu.

Kolik času své práci denně věnujete?

Moje práce je i můj koníček, nehledím na čas, nepočítám hodiny. Postupuji praxí, a i třeba návštěvou nepovedené akce jsem se vždy někam posunul, získal zkušenosti, nic není úplně ztracený čas. V Praze je výhoda, že tu probíhá několik degustací denně. A já už teď – díky dvacetileté zkušenosti – dokážu odhadnout, které jsou přínosem. A taky mám rád soukromé degustace s kamarády, kde chutnáme různá vína a debatujeme.

Děkuji za rozhovor.

Text: Eva Procházková

Oficiální web: www.vineval.cz

Korektura textu: Vladana Hallová

Produkce: Michaela Lejsková

Publisher: Profesní magazín Best of www.ibestof.cz

Komentáře