Tomáš Kraus - moderátor, reportér, DJ a hudebník


Tomáš Kraus, foto: Lenka Hatašová
19.10.2015 07:40 | Petra Kuncová

„Vyřčené slovo již letí a nelze je přivolat zpět.“ To řekl Quintus Horatius Flaccus a všichni moderátoři a obecně lidé vystupující na veřejnosti by to měli mít na paměti. Moderátor Tomáš Kraus to zvládá. Třeba i proto, že ve své kariéře postupoval krok po kroku. Svou práci se neučil, jak k němu přicházela, tak ji přijímal a zkoumal reakce okolí i své vlastní. Byly a jsou primárně kladné. Sám potvrzuje, že kdyby tomu tak nebylo, tak by tuto práci nedělal.

Tomáš Kraus, foto: Lenka Hatašová

foto: Lenka Hatašová

Kdy jste se rozhodl stát se moderátorem?

Já jsem se jím v první řadě vůbec stát nechtěl. Celý život miluji hudbu a dokonce jsem ji i začal studovat na plzeňské konzervatoři. Ve vší skromnosti dodám, že se mi ve hře na klasickou kytaru dařilo a mám pár pěkných cen z celostátních i mezinárodních soutěží. Ovšem tvrdý, někdy až šestihodinový trénink denně, si ve druhém ročníku vybral svou daň v podobě těžkého zánětu šlach a já musel studium přerušit.

 

Co následovalo?

Po vyléčení jsem nastoupil do normální školy. Vystudoval jsem dopravku a současně s ní jsem se dostal k DJingu, který mě fascinoval už od útlého dětství. Pohltil mne natolik, že se mu věnuji dodnes. Hudba byla a je pro mě vším, ne moderace, k té jsem se dostal až o pár let později.

 

Jaká to tedy byla výzva?

Výzva přišla v době, když za mnou přišel programový ředitel plzeňského rádia do klubu, ve kterém jsem vystupoval, a tam mi nabídl spolupráci. Musím se přiznat, že jsem tzv. „yes-man“ to znamená, že na každou zajímavou nabídku, která je pro mě současně životním testem, zda obstojím, odpovídám: „Ano.“ A vidíte, v rádiu jsem vydržel dlouhých osm let. Čtyři v tom plzeňském a další čtyři na celoplošné Frekvenci 1, kde jsem ve finále moderoval nejúspěšnější ranní show Krásné ráno, národe.

Tomáš Kraus, foto: Lenka Hatašová

foto: Lenka Hatašová

Jak vypadaly vaše kariérní začátky v rádiu?

Já to v žádném případě neberu jako kariéru. Vůbec ne. Když někdo řekne: „Ty sis vybudoval nějakou kariéru,“ tak to vůbec není pravda. Je to osud! Když má člověk možnost dělat co ho baví, učit se novým věcem a zdokonalovat se v nich, úspěch musí logicky přijít i když to nebylo původně v plánu. Ale začátky byly opravdu krušné. Vzpomínám si, že hned ten první den za rádiovým pultem mi kolega těsně před vstupem ze srandy vypojil sluchátka a mě v tom šoku, že nic neslyším, nenapadlo nic jiného, než opakovat: „Tady Tomáš Kraus, ježíš, já se vůbec neslyším, já jsem Tomáš Kraus. (smích) Myslím, že je ten vstup ještě někde v Plzni nahraný. Slušný start, ne? Doufám, že jsem od té doby svůj projev trochu zlepšil.

 

Jak vnímáte práci moderátora?

Můj názor je ten, že být moderátorem se nelze naučit. Musíte to mít v sobě, mít něco navíc a pak to pod odborným dohledem a praxí zdokonalovat. Pokud to něco nemáte, nepomůže vám ani tisíc moderátorských kurzů, jazykolamů a rétorických cvičení.

 

V čem to tedy je?

Ten člověk musí být výřečný, mít na tu práci náturu a také ostré lokty. Moderátor je vlastně takový exhibicionista s velkou dávkou potřeby předat posluchačům jakékoliv informace, které je zaujmou a emočně ovlivní. Tím myslím smích, pláč, zloba, hec a tak dále.

Tomáš Kraus, foto: Lenka Hatašová

foto: Lenka Hatašová

Jak vnímáte sám sebe?

Já si svým způsobem s lidmi jenom kamarádsky povídám. Jako bych byl u nich doma v obýváku anebo v hospodě, a hlavně nad tím nijak hluboce nepřemýšlím. Chovám se slušně, neútočím, nemám potřebu urážet a tím si něco dokazovat, naopak pokorně a s respektem předávám své pocity a postřehy. Užívám si to! Jsem šťastný, když to lidi baví, a doufám, že je to bude bavit co nejdéle. Chtěl bych si ještě pár moderátorských snů splnit.

 

Zmínil jste v počátku odlišnost, kterou by měl moderátor mít. V čem vnímáte tu svou?

Všichni se opírají o můj hlas a to mi trochu vadí. Je to samozřejmě kompliment, vážím si toho, ale někdy je toho opravdu moc. Přál bych si, aby si lidé především všímali mé práce než mě samotného. Myslím teď především mých reportáží.

 

Co pro to děláte?

Reportážím věnuji nejvíce času a možná leckdy víc, než je nutné. Jsem perfekcionista úplně ve všem a u reportáží se snažím, aby měly něco navíc, než je běžné. Třeba zajímavější záběry, které každým střihem perfektně sedí na pečlivě vybranou hudbu se kterou pak osobnost, kterou zpovídám, vytváří emoce. Já pak svým hlasem dodám jen nutná fakta. Ale v tom fofru si detailů z diváků všimne jen málokdo a to je škoda. Ale nepolevím. (smích)

 

Dá se říci, že ve svém životě přece jen něco jako školu vnímáte?

Ta škola je život sám. To je stoprocentní. To ví každý člověk, který začíná úplně od píky, v mém případě od toho prvního „já se neslyším“, a projde dvanácti nebo třináctiletou praxí, která je vlastně tou školou. I když člověk se nikdy nezavděčí všem.

 

V jakém smyslu nejvíce?

Je mi jasné, že jsou i tací, kteří mě jako moderátora nebo reportéra nemusí a někdy je to jen z jejich principu. Označují mě za arogantního a trapnýho blbečka, kterému není rozumět. Tím mě naopak motivují, abych ještě máknul a přesvědčil je o opaku. Ideální je, když je to 50 na 50. Pokud moderátor vyvolává reakce a emoce, je to v pořádku. Nejhorší je snad nulová reakce a nezájem.

Tomáš Kraus, foto: Lenka Hatašová

foto: Lenka Hatašová

A co tréma?

Já jsem obrovský trémista. Strašný. Já mám hroznou nevýhodu, že když mám trému, tak mám úplně sucho v puse, ale totálně. Vždy si na začátku vyčítám, že jsem ten kšeft vzal, ale to je jenom prvních pár minut. Pak nervozita opadne a nastoupí pocit euforie a to miluju. Je to i obrovská příležitost poznat machry z jiných oborů a něco se i dozvědět nebo pobavit. Nicméně pocit, když vyjdu na pódium a ret se mi přilepí přední zuby (smích), nepřeji nikomu. Je to peklo a ještě vypadáte jak pako.

 

Jak vzpomínáte na přechod z rádia do televize?

To bylo prakticky ze dne na den. Tehdy jsem čerstvě odešel z rádia Frekvence 1. Proč a kvůli komu už není důležité, ale hned druhý den jsem dostal nabídku od producenta Milana Hermana na moderaci a tvorbu pořadu Hvězdný reportér na Nova Cinema. Pro mě skvělá výzva v pravou chvíli, byla to parádní několikaletá práce!

 

Takže jste nikdy neobcházel konkurzy?

Ne, to nebylo třeba. Určitě to má na svědomí ten můj punker nahoře, tak totiž nazývám svého Boha, protože v momentě, kdy v mém životě nastane změna, přilétne příležitost nová. Je to obrovské štěstí, které mám, ale radši to zaklepu na dřevo, abych to nezakřikl.

 

Musel jste se na práci před kamerami nějak speciálně připravovat?

Ani moc ne. Rádio vás hodně naučí, a i když je styl moderace v televizi odlišný, já se nijak extra nepřipravoval. V rádiu to bylo náročné. Na Frekvenci 1 jsem rok vysílal do zdi a teprve poté, když jsem byl po všech stránkách připravený, tak jsem mohl tzv. „On Air“ promluvit k národu. V televizi na tohle čas není. Tam to prostě musíte dát. Musíte, pokud tu práci chcete dělat.

Tomáš Kraus, foto: Lenka Hatašová

foto: Lenka Hatašová

Jak nyní vypadá váš běžný pracovní den?

Je to strašně hektické, mám toho opravdu hodně. Mně přijde, že čím víc pracuju, tak tím víc práce přichází, a já opravdu málokdy odmítnu. A protože už v tom začíná být leckdy pěkný chaos, tak promotérům a klientům z legrace říkám, že pokud nemám na něco zapomenout, musí se mi připomínat. Říkám jim, že mám místo mozku ementál.

 

Jak to zvládáte?

Spím v průměru nějakých pět až šest hodin denně, ale někdy vůbec, abych vše stihl. Ve svém studiu komponuji hudbu a střihám videa. Moderace není to jediné, co dělám. Točím a střihám filmy o filmu, videoklipy, reklamy a spolu s tím pracuji na svém novém DJském setu a singlu. Připravuji velmi zajímavý projekt pro zlatnickou firmu v Zábřehu, který vypustíme na sklonku roku, a mnoho dalších šíleností. Miluju tvořit a svou kreativitu a nápady rád uplatňuji i někde mimo televizi. Někdy se zadaří a dokonce se i dlouze vyspím, a jakmile se proberu, tak řeším úřední nebo osobní resty, které jsou běžnou nutností. Pak přijedu na Primu, odkud vyrazím se štábem točit reportáž, střihám natočený materiál k vysílání v TOP STARU anebo moderuji Divácké zprávy. Po návratu domů opět pokračuji ve svých dalších aktivitách, nebo moderuji večerní akce. Je to prostě kolotoč, ale miluji to.

 

Jak byste popsal přípravu na natáčení?

Je velmi spontánní, ale musím vědět, co a koho jdu točit. Vše ostatní řeším až na místě. Jsem odjakživa zvídavý člověk a spoléhám na svůj instinkt. Naštěstí si mohu vybírat, koho budu točit a koho ne. Většinou jsou to lidé, které obdivuji a respektuji už léta, ale neměl jsem tu příležitost je potkat.

 

Jací lidé to jsou?

V současné době stále častěji lovím zahraniční hvězdy. Především ty, které jsem rád poslouchal, měl dokonce na zdi jejich plakáty a dneska mám to štěstí, že si s nimi mohu podávat ruku a povídat. Neskutečný pocit. Hodně mi také pomáhá, že jsem se o hudbu vždycky zajímal a nebojím se říct, že nějaký ten přehled mám, i když člověk se učí celý život. Nebo jsou to interpreti, které dlouhodobě sleduji, jejich úspěchy zaznamenávám a novinky předávám divákům. No a v posledních letech s velkou vervou podporuji začínající umělce nebo kapely, kteří mají bohužel v médiích stále málo prostoru, a na ně ve svých reportážích rád upozorním.

Tomáš Kraus, foto: Lenka Hatašová

foto: Lenka Hatašová

Udržujete si i nějakým jiným způsobem povědomí o tom, co se děje ve světě celebrit?

Myslíte, jestli s nimi pařím? Ne, to vůbec, já jsem úplně mimo tuhle sféru. Neobrážím žádné večírky, to mě neláká. Navíc na většině z nich bych potkal ty samé lidi a to rychle omrzí. Já jdu radši na koncert, ten si užiju víc než vyzvídat nějaké drby mezi celebritami, jak jim říkáte.

 

Je něco, na co se neptáte?

Nemám rád takové ty klasické otázky, které jsou už stejně všude zodpovězené a diváci vědí daleko víc než já, takže to považuji za zbytečné. Rád dostávám interprety nebo známé osobnosti do situací, které běžný divák ještě neviděl a ty jsou leckdy hodně zábavné.

 

I vy sám hudbu tvoříte, co to pro vás znamená?

Tvoření hudby je pro mě příležitost, jak zaznamenat své emoce. Sám skládám už hodně let, jsem navíc trochu snílek a romantik, a tak píšu hudbu i texty těm, ke kterým něco cítím. Anebo na zakázku ke komerčním videím či reklamám.

 

Jak byste zhodnotil současnou pracovní fázi, ve které se nacházíte?

Jsem spokojený! Nejenom jako reportér TOP STARU, ale i jako moderátor Diváckých zpráv. Ty jsou mojí srdcovkou, protože jsem u nich od začátku. Je to originální projekt s velkým potenciálem, který na jiné televizi není. Ten pocit originality mě baví a navíc se u vzniku Diváckých zpráv zažije spousta legrace.

 

Jak na ni reagujete?

Díky Diváckým zprávám mají diváci televize Prima exkluzivní možnost se stát přímo tvůrci pořadu a svými videi pobavit ostatní. Dokonce je leckdy i moderují. Každý den nám do redakce posílají svá videa a věřte, že většina z nich je hodně vtipná. Jsme taková „úleťácká“ rodina. No a TOP STAR (pozn. redakce: dříve VIP zprávy), ten je daný. Je to pořad plný vzácných setkání a mapování života a práce slavných osobností.

Tomáš Kraus, foto: Lenka Hatašová

foto: Lenka Hatašová

Jak váš život působení na Primě ovlivnilo jako životní výzva?

Jsem Primě moc vděčný, že můžu dělat tuhle práci v takovém rodinném prostředí a že mi v tom, co dělám, stále věří. Vím, že je to se mnou někdy těžké a o nervy, ale právě díky tomu, že mi i hodně vycházejí vstříc mé šéfové zpravodajství Jitka Obzinová a Zuzana Brzáková, obě vedoucí vydání, a team lidí z produkce a štábů, snažím se to vracet svou prací. Tahle životní etapa mě hodně baví a naplňuje.

Který rozhovor byl pro vás nejvíce zapamatovatelný?

Skupina Kiss, stoprocentně. A jejich zpěvák Gene Simmons, to byl pro mě hodně velký zážitek. Už jsem je dělal dvakrát a byl jsem „hotovej.“ Podruhé jsem si říkal, že už rozhovor to zvládnu levou zadní, ale jakmile se tento „monster obr“ přede mnou objevil, byl jsem takhle malinkej. Ten člověk má obrovské charizma. No prostě mazec!

 

Co jste vnímal nejintenzivněji?

Vlastně nevím. Člověk na něj může být připravenej milionkrát, ale jakmile stojí před vámi, tak vlastně nevíte, na co se ho máte zeptat. Nejraději byste si ho mlčky a s údivem jen prohlížel. Vždyť je to žijící legenda „numero uno“.

 

Byl ještě někdo takový?

Bylo jich hodně. Samozřejmě dalším takovým byl i Jean Claude van Damme. Ten vlastně z toho důvodu, že mi dal jeho pověstnou kopačku, když jsem ho vyhecoval. Najednou zvedl nohu a já měl jeho chodidlo na tváři… ještě i druhý den. Slušný obtisk.

 

Jakým způsobem se snažíte vést rozhovory?

Nevšední až nečekané situace a reakce. To je pro mě daleko větší exkluzivita než kdo s kým a jak často. Třeba člen skupiny Village People, kterou jsem poprvé slyšel v sedmi letech, si vás o 30 let později přitáhne při rozhovoru k sobě a začne vám drbat vlasy anebo se hádat, kolik je vám let. Tak to je pro diváky zábavnější. A pro mě zážitek jako hrom a těch mám díky mé práci nespočet.

Tomáš Kraus, foto: Lenka Hatašová

foto: Lenka Hatašová

Jak se vůbec dostáváte k celebritám?

Teď už daleko snadněji než na začátku. Máte už vytvořené vztahy a plno kontaktů. Já jsem za sedm let měl jedinou dovolenou. Pracuji nonstop a díky tomu člověk získá určitý kredit. A to byl můj záměr. Spousta lidí už mě teď sama oslovuje, jestli bych s tím, či oním mohl natočit reportáž. Je to pro mě čest.

 

Podle jakých kritérií si lidi pro své reportáže vybíráte?

Musí to být zajímavé a pak rád tomu člověku pomůžu lidem něco sdělit. Ale nemám potřebu s nimi chodit třeba k zubaři. To mě nezajímá. Baví mě, když něco vytvoří a je to zvláštní a ojedinělé. Vím, že i tak mě ti lidé svým způsobem využívají, že chtějí prodat nějaký produkt, ale na nic si před sebou nehrajeme. Nechodím s nimi na pivo a netykám si s nimi. To jsem odmítl mnohokrát, i když často jen z obdivu a úcty.

Tomáš Kraus, foto: Lenka Hatašová

Tomáš Kraus a Lenka Hatašová

 

Jak je to u zahraničních osobností?

No, k zahraničním osobnostem to pak samozřejmě pokračuje dál přes kamarády promotéry. Pracujete s nimi po celý rok a oni vám pak za odměnu dají nějakou perličku.

 

Čeho by se měl podle vás moderátor vyvarovat?

Toho, že se začne brát moc vážně anebo si začne myslet, že je taková celebrita, která může všechno. U mě platí svatá čtyřka: Slušnost, Respekt, Skromnost a Úcta. Jakmile si tuhle čtveřici každý udrží jako prioritní postoj k druhým, bude to můj člověk. V opačném případě takového člověka nemohu respektovat.

 

Máte vůbec nějaký způsob, jak relaxujete?

To je můj tajný extrém. I když hodně makám, jsem zároveň i líný člověk. Strašně líný. Ale vždy se dostanu do určitého stresu a momentu, kdy si řeknu, že je něco neodkladné a když to nevyřeším, tak bude strašný malér. No a ten adrenalin a testosteron, který se ve mně nahromadí, vyvolá to, že ve mně začne všechno fungovat. To je to, co miluji. Co potřebuji.

 

Děkuji za rozhovor.

 

Text: Petra Kuncová

Foto: Lenka Hatašová www.lenkahatasova.com

Oblečení a obuv Pánské obleky Bandi www.bandi.cz

Designhotel Elephant Prague www.hotel-elephant.cz 

Grandior Hotel Prague www.hotel-grandior.cz 

Le Hotels Group www.le-hotels.cz

Korektura textu: Vladana Hallová

Produkce: Michaela Lejsková

Publisher: Profesní magazín Best of www.ibestof.cz

Tomáš Kraus, foto: Lenka Hatašová
Tomáš Kraus, foto: Lenka Hatašová
Tomáš Kraus, foto: Lenka Hatašová
Tomáš Kraus, foto: Lenka Hatašová
Tomáš Kraus, foto: Lenka Hatašová
Tomáš Kraus, foto: Lenka Hatašová
Tomáš Kraus, foto: Lenka Hatašová
Tomáš Kraus, foto: Lenka Hatašová
Tomáš Kraus, foto: Lenka Hatašová

Partneři

BANDI VAMOS - Pánské obleky
Designehotel Elephant Praha
Hotel Grandior
LE - Hotels Group


Komentáře



Kategorie
Příbuzné články
Josef Mádle – moderátor, TV reportér
Josef Mádle – moderátor, TV reportér

12.05.2019 | Josef Mádle začal s moderováním už na základní škole a postupně se z koníčku a zábavy stala ...


Klára Dvořáková – autorka povídkového blogu Olívie Úžasná
Klára Dvořáková – autorka povídkového blogu Olívie Úžasná

26.03.2019 | Podívá se na člověka a vidí příběh. Na povídkovém blogu Olívie Úžasná už třetím rokem ...


Mgr. Martin Řezníček – novinář, moderátor, zpravodaj
Mgr. Martin Řezníček – novinář, moderátor, zpravodaj

19.03.2019 | Na konci roku 2017 se po pěti letech vrátil ze Spojených států, kde působil jako zpravodaj České ...


Lucie van Koten – PR manažerka, bloggerka
Lucie van Koten – PR manažerka, bloggerka

05.11.2018 | V jednadvaceti letech se vdala za holandského vědce a odstěhovala se s ním do Itálie. Hodně cestovala, ...


Martina Hrubá – majitelka agentury SITL a Senior PR manager Trumpeter ČR
Martina Hrubá – majitelka agentury SITL a Senior PR manager Trumpeter ČR

19.07.2018 | Mohla být letuškou, možná i veterinářkou, ale práce v reklamním průmyslu ji zcela naplnila. ...