Andrea Hlaváčková - tenistka

15.09.2012 12:45 | Michaela Lejsková

 

 

 

 

"V tenisovém životě moc pravidelného režimu nemáme." Andrea Hlaváčková

 

 

 

 

Tenisový svět je pro Andreu Hlaváčkovou jejím druhým domovem takřka od tří let. Usilovné a vytrvalé trénování a cílevědomost na své úspěchy nenechaly dlouho čekat a například lesknoucí se stříbrná medaile z olympijských her v Londýně zcela jistě není poslední trofejí této mladé a sportovně mimořádně nadané ženy. Blíže se s ní můžete seznámit v našem rozhovoru, ve kterém nám nabízí nahlédnutí do tenisového prostředí.

 

Jak dlouhý čas na kurtu potřebujete k odhadnutí svého protihráče, hrajete-li s ním poprvé?

Řekla bych, že záleží na protihráči, někdy je velmi čitelný, pak stačí dva tři gemy, někdy ho neodhadnu ani po několika zápasech. (úsměv)

 

Kdo je zrovna tento případ?

Například Rumunka Niculescu mi dělá problémy, nebo už jsem několikrát prohrála s Američankou Riske.

 

Patří k tenisu podobně jako k jiným sportům u hráčů před a po hře nějaká vzájemná společenská pravidla, projevení úcty? Je něco, co byste sama zavedla?

Nejsem si jistá, jestli byste něco takového u tenistů našla, ale většinou si přejeme hodně štěstí před turnajem. Před zápasem, po zápase si buď gratulujeme, nebo vyjádříme soucit nad prohrou, ale pravidlem to není. Každý se spíš stará o své věci a nikdy nevíte, kdo bude vaším protihráčem zítra. U některých výjimek bych zavedla povinnost zdravení…u toho bych někdy začala.

 

Jak byste porovnala poměr disciplinovanosti tenisty ve srovnání třeba s badmintonistou, hráčem stolního tenisu? Máte pocit, že váš trénink a příprava jsou náročnější?

Já osobně o trénování badmintonistů nebo hráčů stolního tenisu nic nevím, takže vám těžko řeknu. Můžu jen dodat, že naše příprava je velmi náročná.

 

Jde na hráči třeba týdenní netrénování znát?

Rozhodně, pokud hráč není minimálně ve fyzické kondici, tak se to na kurtu velmi projeví a herně musí být v dobré pohodě.

 

Co patří mezi faktory, které dokážou tenisového hráče před hrou dokonale rozhodit?

Psychika tvoří více než 50 procent tenisu samotného, takže jakákoliv psychická změna, vypjatost nebo problém může tenistu rozhodit.

 

Jak vypadá vaše práce s vlastní koncentrací? Máte na to nějaký speciální trénink nebo vlastní metodu?

Snažím se dívat se dopředu, jít z míče na míč a soustředit se na vlastní výkon, ale samozřejmě jsou dny, kdy se vám to v hlavě mele a nejde ty myšlenky kolem zastavit. Speciálně se na to připravuji se svou sportovní psycholožkou.

 

Jaké to pro vás je, když nemůžete dlouho dopředu plánovat, hráči se mění ze dne na den... Musí na to mít člověk povahu, nebo si stačí prostě zvyknout?

Zkušenosti vás přimějí si zvyknout...

 

Myslíte, že je dobré, aby hráč měl nějakou svoji osvojenou techniku, nebo byl připravený spíše své spoluhráče překvapit nevyzpytatelností?

Každý hráč má svou techniku danou, jde spíš o taktiku a o to, jak své údery použije, pak by se dala nevyzpytatelnost využít k dobrému.

 

Nakolik považujete hodnocení tenisových utkání za přehledné? Vybavujete si situaci, kdy jste cítila křivdu, byla přesvědčená o opaku a nebylo to uznáno?

Je to většinou velmi přehledné a férové, někdy vám upřou nějaký balon, ale to je lidský faktor a s tím nic nenaděláte. Teď máme navíc na velkých kurtech a velkých turnajích jestřábí oko, což je použití techniky k rozhodnutí o balonu, a tím pádem je vše v úplném pořádku.

 

Je možné s tím nějak pracovat v průběhu zápasu? Bývají takové situace dodatečně vyhodnoceny a také dodatečně uznány?

Není tomu tak.

 

Jste vynikající hráčka jak dvouhry, tak čtyřhry. Je příprava na obé rozdílná, a případně v čem?

Připravuji vše jako pro dvouhru a čtyřhra je obohacením. Zlepšujeme se až při zápasech.

 

Jak dlouho jste hrála svůj nejdelší zápas a s kým to bylo?

Nejdelší zápas byl loni na US open, kdy jsem dopoledne hrála 2,5 hodiny druhé kolo kvalifikace a odpoledne jsem musela hrát finále kvalifikace další 3 hodiny, to bylo velmi náročné.

 

Máte v záloze, nebo spíše váš tým, nějaké zvláštní opatření nezbytné pro vaši fyzičku při zápase a po něm?

Mám svůj systém přípravy a fyzicky to musím zvládnout. Někdy dojde až ke křečím, ale čím více jsem natrénovaná, tím méně tohle hrozí.

 

Jak vzpomínáte na své pocity při odjezdu na olympiádu v Londýně? Co se vám tehdy honilo hlavou?

Strašně jsem se těšila a nemohla se dočkat každého zážitku, který tam na nás čekal. O medaili jsem přemýšlela, ale snažila jsem se nepřipustit si tlak.

 

Jak sama hodnotíte zázemí, které pořadatelská země připravila pro sportovce?

Úžasný! Vesnice byla v perfektním stavu, transport a vše fungovalo, takže nemám, co bych jim vytkla.

 

Měla jste možnost před zápasem hovořit se svými americkými spoluhráčkami, nebo je to spíše vyloučeno? Stála jste o to?

Nestála jsem o to a ony také ne. (úsměv)

 

Vzpomínám si, jak jste mluvila o svých amerických spoluhráčkách Williamsových před finálovým zápasem – pokud nebudou mít svůj den, tak my to určitě proměníme. Jste tedy pověrčivá?

Tohle přeci nemá s pověrčivosti nic společného! Pověrčivá jsem, ale to se vztahuje na můj výkon, ne na výkon ostatních. (úsměv)

 

Jaké pocity jste ze svých spoluhráček měla na kurtu? Co jste „četla“ z jejich kontaktu s vámi?

Snažily se nám dát najevo, že jsou nahoře, ale to je u nich normální.

 

Měla jste příležitost potkat se také s členy britské královské rodiny?

Neměla.

 

Jaký je váš názor na úpravu tenisového povrchu na OH?

Wimbledonská tráva je v lepším stavu a není lehké, aby vydržela tak dlouho, takže to nebylo ideální, ale mně to nevadilo.

 

Jaký povrch vám nejlépe vyhovuje? Máte o tomto přehled u svých protihráček? A nakolik tuto informaci považujete za důležitou, užitečnou?

Mám nejraději trávu. Samozřejmě dokážu odhadnout u protihráček, na kterých površích se cítí lépe či hůře.

 

Jak hodnotíte svoji tenisovou výbavu na OH po stránce účelové a estetické?

S oblečením jsem po obou stránkách spokojená!

 

Ponecháte si všechny věci z olympiády, nebo někam poputují?

Část věcí si ponechám na památku a část věnuji do svých charitativních aukcí na Facebooku.

 

Komu tou aukcí máte v plánu pomoci?

Podporuji nově vzniklé Centrum Hájek, což je stacionář pro postižené děti a pracuje se teď na jeho vzniku, takže každá koruna je dobrá.

 

V čem nejvíce oceňujete sociální síť Facebook vy pro svoje potřeby a v čem vám naopak nevyhovuje?

Vede ke ztrátě soukromí, ale to asi k tomu patří. Snažím se na to dávat pozor.

 

Jakou nejpřekvapivější gratulaci jste obdržela, kterou jste nečekala?

Od prezidenta České republiky Václava Klause.

 

To ale určitě nemohlo být překvapivé, vždyť on sám je vášnivým tenistou! Ostatně, kdo z nám známých tváří vám přijel fandit na zápas osobně?

Ze známých tváří tam byl Petr Čech žijící v Londýně a pak trenér, tatínek, maminka, sestra a její manžel Libor Bouček.

 

Jaká pozitiva a jaké naopak ne příliš příjemné situace vám přináší tento obrovský mediální zájem?

Ztrátu soukromí, ale na druhou stranu obrovskou možnost otevírání dveří jako v případě již zmiňované charity.

 

Jak ideální množství příznivců má u nás podle vašeho názoru tenis ve srovnání s jinými zeměmi? Kde vnímáte jeho popularitu nejsilněji?

Myslím, že díky současným úspěchům se popularita zvyšuje, a to je jedině dobře. Velmi populární je tenis v USA a Austrálii.

 

Jak obecně hodnotíte zázemí pro profesionální tenisty u nás?V Česku je pár velkých klubů, kde je zázemí úžasné, a bohužel menší kluby již chátrají a stávají se z nich spíše rekreantská střediska. Já trénuji v Praze buď na Štvanici, Spartě, nebo na Neridě a všude je vše, co potřebuji.

 

Když jezdíte hrát do zahraničí, v čem se zázemí odlišuje, na co se vám hůř zvyká?

Jsem zvyklá se adaptovat rychle, takže není nic, s čím bych měla problém. Někdy se hůř adaptuji na jídlo.

 

Co od svých fanoušků postrádáte a v čem předčívají vaše očekávání?

Jsem nadšená, když vidím, jak se mi hromadí fanoušci, a jsem jim moc vděčná za všechnu podporu, co mi dávají!

 

Jakou radu byste dala návštěvníkovi tenisu, který jde fandit poprvé a nezná prostředí tenisových zápasů? Dopouští se i fanoušci nějakých chyb či faux-pas?

Aby byl trpělivý s počasím a snažil se nevyrušovat při hře. Někdy se fanoušci zvedají, mluví hlasitě, nebo třeba hlučí s telefony a tak dál.

 

Kdybyste měla vyjmenovat nějaké mezníky ve svém životě, o kterých byste se chtěla zmínit?

Z tenisového života vítězství French open, Wimbledon finále a stříbro z olympiády. V osobním životě mi největší štěstí do života kromě úžasné rodiny a přátel přinesl můj současný přítel.

 

Kdo to obyčejně bývá, kdo nastavuje laťku vašemu úspěchu? Jste to vy, nebo vás více ovlivňuje dril trenéra?

Jsem to já i trenér zároveň, ale pokud by to nebylo ve mně, tak bych ničeho nedosáhla.

 

Jak to obyčejně chodí – vybírá si trenér hráče, nebo hráč trenéra?

Jak kdy. Obě varianty jsou možné. Já mám lepší zkušenost s tím, když si mě vybral trenér.

 

Je vůbec možné hrát profesionální tenis a třeba jen na nějakou dobu trenéra nemít? Dá se bez něj pokoušet o úspěch?

Určitě se to dá ve chvíli, kdy jste dospělý hotový hráč, tak to chvíli táhnout sama můžete, ale cestovat sama, to se nedá.

 

Kdo vám obvykle dělá na cestách společnost?

Můj osobní trenér Tomáš Petera.

 

Do jakého světa vám mimo jiné tenis otevřel dveře? Co s sebou přináší tzv. bílý sport za příležitosti?

Já bych řekla, že do celého! (smích) Ať už díky cestování, nebo díky popularitě jsem měla možnost se dostat ke spoustě zážitků po celém světě. Například do světa surfingu, nebo do světa novinařiny…

 

Co byste být novinářkou sama dělala jinak, než jak to znáte?

Byla bych kreativnější, informovanější a snad i zajímavější než někteří současní moderátoři.

 

Cítíte se někdy „přesycena“ tenisem? Máte nějakou alternativu pro změnu, která vás vždy zaručeně osvěží?

Sezóna je dlouhá a velmi náročná na čas i psychiku. Často toho mám dost a musím na několik dní vypnout. Nejlépe se mi to daří v přítomnosti kamarádů doma, anebo na dovolené s přítelem někde v teple a exotice.

 

Jak se vám daří adaptovat na to neustálé cestování, které s sebou profesionální tenis přináší?

Jsem na to zvyklá.

 

Co děláte, když si něco opravdu moc přejete?

Jdu si za tím a dosáhnu toho! (úsměv)

 

Máte nějaký svůj vlastní způsob, jak dosáhnout svého?

Dělám vše tak, jak se to dělat má, a dávám do toho vše.

 

S čím se vám v životě srovnává nejhůře, co považujete za složitější pro psychiku – ve spojitosti s vaší profesionální kariérou?

S tím, že trávím doma málo času a nemám čas na lidi, kteří jsou pro mě velmi důležití!

 

V kolik hodin obvykle vstáváte? Jste zastáncem pravidelného režimu?

V tenisovém životě moc pravidelného režimu nemáme, takže vstávám, až když je to potřeba. Jsem spíše noční pták.

 

Děkuji za rozhovor.

 

 

Text a produkce: Michaela Lejsková

Foto: Jan Balcar a archiv Andrey Hlaváčkové

Publisher: magazín Best of www.ibestof.cz

Komentáře