Igor Bareš se vrací na místo činu, jak v soukromí, tak profesi

Hereš Igor Bareš navštívil jako čestný host festival filmových a divadelních komedií, 37. ročník Hrnec smíchu, který se koná v těchto dnech v Novém Městě nad Metují. Zeptali jsme se ho při té příležitosti na několik otázek.

Je to vaše první návštěva novoměstského filmového festivalu?

Na festivalu Novoměstský hrnec smíchu jsem byl před takovými čtrnácti, patnácti lety. Pamatuji se, že zde byla projekce filmu Výlet Alice Nellis… To byla moje zatím první návštěva vašeho festivalu.

A nyní je to  návštěva druhá…

Toto je návštěva druhá. Váš kraj je mi osobně velmi blízký, protože na nedalekém Kuksu jsem se před sedmi lety ženil. Mám s tím spojené milé vzpomínky a cesta sem je pro mě příjemným výletem.

Areál Kuksu nyní prošel výraznou revitalizací… 

Četl jsem o tom a viděl i nějaké fotografie. (s úsměvem) Jsem ale staromilec, takže možná nebudu až tak jednoznačně nadšen změnami tamního areálu.    Ještě před tím, než jsem se na Kuksu oženil, jsem tam několikrát byl. A rozmáchlé baroko hraběte Šporka mě velmi zaujalo, i když jsem točil Toulky českou minulostí. Genius loci Kuksu mě zaujal natolik, že jsem se tam rozhodl udělat ten důležitý životní krok.

Jaký druh humoru preferujete? 

Mám rád černý humor. Rád se ale pobavím i nad starými díly Televarieté, protože Vladimír Dvořák a  Jiřina Bohdalová jsou, alespoň pro mě, nedostižnými konferenciéry. Mám rád také humor Monty Pythonů… Trochu strádám  v tom, že nejsou na repertoáru kvalitní detektivní komedie. To je nedoceněný žánr.

V jaké aktuální divadelní roli se nyní nacházíte? 

Asi před dvěma měsíci jsem měl poslední premiéru v Národním divadle, ze kterého odcházím. Ta hra se jmenuje Audience u královny. Je to o současné anglické královně, během jejíž vlády se vystřídalo více ministerských předsedů. Roli královny Alžběty II. hraje Iva Janžurová. A já jsem jedním z těch osmi britských premiérů, kteří se vystřídali v čele vlád během jejího panování. Tato hra je, myslím, velmi zásadní počin činohry Národního divadla    v režii  Alice Nellis. Musím říci, že jsem byl velmi rád u toho, když paní Janžurová odvádí tak maximální výkon, kdy se oprostila od nánosů pouhé televizní zábavy a odvádí výbornou divadelní práci. Jsem rád, že se na to mohu dívat a být u toho.

Kam zamíříte po odchodu  z Národního divadla…

Přijal jsem angažmá v divadle Na Vinohradech.

Máte nějaké herecké přání ohledně nabídnutých rolí, které zatím nebylo vyslyšeno?

Já jsem neměl nikdy žádný herecký sen. Mně se vždycky všechno plnilo poměrně rychle a poměrně snadno, zejména tedy v Brně, kde jsem si odžil divadelní žně. Posledních dvanáct, třináct let, kdy jsem byl v angažmá v Praze, jsem dostával také velké role.  Mám ale skutečně jednu postavu, kterou bych chtěl hrát. Je ve hře O myších a lidech, kterou napsal John Steinbeck. Tam  vystupuje  dvojice  tuláků, z nich jeden se jmenuje Lennie. Toho bych si rád zahrál. Ale pokud se mi to nesplní, tak to nevadí... S tou  změnou, která v mém životě nastala, přichází velká řada nabídek nejrůznějšího typu. Musel jsem tak odmítnou například hostování v Hradci Králové, musel jsem odmítnout vyučovat na DAMU… Nejbližší divadelní premiéra mě nyní čeká v Brně ve hře Je třeba zabít Sekala.     Hrát roli Sekala, taková nabídka se neodmítá. Tento moravský western je mi velmi blízký.

Zdroj: festival Hrnec smíchu

Komentáře