Lepší služby, o těch se nám už nemusí jen zdát, najdete na konferenci Lovebrand

O kvalitě služeb u nás se hodně mluví negativně. Jsme zvyklí dělat si legraci z Českých drah anebo z České pošty a mnoha dalších. Často se odvoláváme na lepší kvalitu služeb v zahraničí. Ale i u nás už najdete skvělé služby. Ráda bych se s Vámi podělila o pár zážitků z poslední doby na téma skvělá služba.

S manželem máme v pěstounské péči klučinu, kterého se snažíme vést ke čtení. Zkoušeli jsme všechno možné, ale Michalova motivace číst byla nulová. V jedné z nekonečných diskuzí navrhl, že bude lepší, když si knihu, kterou MUSÍ číst, vybere sám. Byli jsme zrovna na chalupě u Liberce a zašli do obchodního domu, kde jsou Knihy Dobrovský. Po 30 minutách s “blbost a nuda“ jsem požádala paní prodavačku o pomoc. Začali jsme Terry Prachettem, pokračovali Zaklínačem. Žádná reakce. Paní jen pokývala hlavou, zalovila na konci regálu a vytáhla knihu Strašidelná vagína. Michal ji přečetl ještě ten večer, což ostatně paní prodavačka předpověděla. Druhý den jsme byli v knihkupectví znovu a koupili další strašidelné povídky, které doporučovala jako alternativu. To už taková pecka není, ale i tak Michal přečetl první den 80 stran, místo nařízených 10 denně. Zázrak aneb spíš paní prodavačka na svém místě. Četla snad každou knihu v krámě a když jsem ukázala na Strom oběšenců s tím, že by to mohlo Michala bavit, jen si odfrkla a poznamenala: “To by nedal…”

A přesně takhle si představuji skvělou službu. Upřímného, autentického prodavače, který se vyzná v tom, co prodává.

Proškolení a informovaní zaměstnanci

Nejde o jednorázové školení zaměstnanců na produkt. Jde o jejich vztah k produktu. Znáte takové to omílané rčení, že ryba smrdí od hlavy? Když šéf dýchá pro to, co firma prodává a baví se o tom se svými zaměstnanci, garantuji Vám, že to poznáte. A poznáte i to, když to nedělá. Asi se Vám často stalo, že přijdete do restaurace, zeptáte se na složení produktu, původ suroviny a obsluha to neví. Je pak vysoce pravděpodobné, že to nezajímá ani jejich šéfa.

Nedávno jsem byla s dcerou v cukrárně Myšák, který je v síti Ambiente. Zeptala jsem se slečny, která obsluhovala, jestli mají nějaký zákusek bez mléka, protože je dcera alergická. Odpovědí na tuto otázku často bývá zvednuté obočí a podivný výraz, ve kterém čtu: “To určitě“! Slečna v Myšákovi vysypala bez přemýšlení vhodné dortíky a pokračovala upozorněním, že kokosový dortík, který je veganský, by ale mohl překvapit kyselou chutí, protože je v něm náplň z kyselého exotického ovoce. Celé povídání zakončila tím, že mi sdělila, že být mnou, tak do dortu jde, protože jí ta kombinace svěží chutě a kokosu doopravdy chutná, ale že záleží na mě. Pecka. Dortík jsem si samozřejmě objednala. No a jak to souvisí s tím šéfem, vysvětlím trochu níže.

Dovolte zaměstnancům být sami sebou v jasných pravidlech

To samé nadšení, znalost a k tomu ještě zdravou sebejistotu jsem viděla v Martinus.cz. Když jsem se s Janou Benešovou, šéfkou zákaznické péče, šla podívat na jejich bookspot do Lucerny, chtěla jsem využít situace a koupit si novou knížku od Simona Sinka. Jana zvedla obočí a řekla: “Pane bože, vem si konečně už jednou i nějakou krásnou literaturu”. Když pak zjistila, že jsem ještě (podle jejího mínění jako poslední člověk na planetě) nečetla Hanu, tak mi ji rovnou dala k pokladně. Nadšení pro produkt je nakažlivé, nevnímala jsem to jako drzost a kniha je skvělá. Po přečtení jsem si přála k svátku druhou knihu od stejné autorky, už je samozřejmě přečtená a teď ji má půjčenou manželova babička, kterou se mi podařilo nadchnout stejně, jako Jana mě.

Více čtěte ZDE

Komentáře