Ondrej Sočuvka: Jsem křesťan a technology optimista


Ondřej Socuvka
16.06.2019 23:24 | redakce

Velmi mě zaujalo vyjádření papeže Františka, který řekl, že internet je darem od Boha. Všechny věci, které máme, jsou darem. A je na nás, jak s nimi naložíme. Díky internetu a technologiím dneska dokážeme udělat mnoho dobra.

Ondrej pracuje jako manažer ve společnosti Google v Bruselu. Je součástí týmu public policy a vztahů s vládou. Komunikuje s asociacemi, neziskovými organizacemi, think tanky a zaměstnavatelskými sdruženími o tématech spojených s digitálními inovacemi. Ondrejovým cílem je tyto organizace povzbuzovat k zapojení se do studia vývoje digitálních inovací a hledání řešení pro vlastní potřeby, které mají osobu člověka v centru svého zájmu.

Překotný vývoj digitálních technologií vyvolává v mnoha lidech obavy. I církevní autority varují před jejich negativním vlivem. Vnímáte to také jako problém?

Díky internetu a technologiím dneska dokážeme udělat mnoho dobra. Tolik, že bychom si to dříve vůbec nedokázali představit - a to i v zemích třetího světa. Technologie zabraňují dopravním nehodám, zachraňují životy, usnadňují lidem dělat lepší informované rozhodnutí a často upozorňují na existující problémy v naší společnosti. Ukazuje se, že umělá inteligence dokáže možná lidem pomoci řešit problémy, ve kterých dnes jako celá společnost těžce selháváme.

Ondřej Socuvka

Historickou úlohou křesťanů bylo vždy být součástí pokroku. Celá západní civilizace je postavená na křesťanském přístupu. Nikdy jsme ale nepřinesli nové myšlenky naslepo, nýbrž s dobrým záměrem a s člověkem v centru zájmu.

Tímto ale nechci být slepý vůči vedlejším efektům, které technologie mají, například mladí lidé. Pokud se vinou užívání technologií stávají izolovanými a zůstávají stále ve virtuálním světě, pak se děje pravý opak. Ztrácí schopnost komunikovat. Místo toho, aby byli uživateli, stávají se otroky.

Přesto se označuji za křesťana katolíka a technology optimistu. Technologie, včetně umělé inteligence, nejsou v rozporu s mými hodnotami. Vidím je jako velký dar pro budování společného dobra. Je na nás, abychom je formovali pro člověka a nesnažili se ho nahradit či přeskočit.

Vy se řídíte hodnotami prospívajícími člověku. Ale kdo se postará o to, aby vaši kolegové, kteří smýšlí jinak, umělou inteligenci nezneužili?

Víte, umělou inteligenci tvoří v principu matematické vzorce a algoritmy. Název “inteligence” je v tomto zavádějící. Umělá inteligence je, podle mne, nástroj. Jako byste se mne ptal, kdo se postará o to, že někdo nezneužije Excel k ovládnutí světa? Můžeme a musíme se nad tím zamýšlet, jak bránit druhým v konání zla. Ale rezignací na práci s matematickými vzorci to jistě nevyřešíme.

Obavy z umělé inteligence jsou způsobené spíše sci-fi, než realitou. I když tu mluvíme o inteligenci, tak v současnosti je stejně pořád „hloupá“. Malému dítěti stačí, když párkrát uvidí auto, aby porozumělo tomu, co vidí. Umělá inteligence na to potřebuje milionkrát víc podnětů. Sci-fi je fascinující a jsou vývojáři a filozofové, které takové představy baví. Pokud však někdo používá fantazii v tomto segmentu s vážným úmyslem, pak často proto, aby zapůsobil na ostatní a zaujal senzací.

Myslím si, že není možné vytvořit inteligenci s vlastní myslí a vůlí. To, co vytvoříme, bude perfektní počítač. Bude se podobat člověku. Ale nebude mít vědomí a svobodnou vůli. Jinak bychom se, podle mne, stavěli na úroveň Boha stvořitele.

Společnost má opakovaně zkušenost s technologickým pokrokem. Při objevu elektřiny, rentgenového záření či jaderné technologie jsme se neobešli bez obětí. Nakonec jsme se ale dokázali dohodnout a našli jsme odpovědné způsoby pro využití těchto prospěšných technologií. A do velké míry je dovedeme ochránit i před zneužitím. Pokud tedy společnost nerezignuje na svou úlohu byt v dialogu s těmi, kdo se věnují pokroku, pak zvládneme i vývoj umělé inteligence.

Velké firmy se orientují na budování produktů a služeb, které přinášejí přidanou hodnotu pro uživatele. Potřebují, abychom jim aktivně dávali zpětnou vazbu, směřovali vývoj správným směrem. To je také úkolem nás křesťanů. Takže studujme, publikujme, vyměňujme si zkušenosti, organizujme se a zakládejme sdružení. Sepisujme petice, abychom mohli ovlivňovat vývoj ke společnému dobru. Firmy na to budou brát ohled, protože je to také v jejich komerčním zájmu.

Zmínil jste se o vlivu technologií na mladé lidi. Jak vedete svoje děti k jejich zodpovědnému užívání?

Školy, národní vlády a další instituce považuji za součást dialogu ve vzdělávání děti ohledně technologií. Myslím ale, že role rodičů zůstane v tomto stejně nenahraditelná.

Podle mě, děti potřebují do šesti let mnoho podnětů fyzického světa, nejen sedět u počítače. Tím se snažíme řídit také doma s manželkou. Občas našim dětem samozřejmě pustíme nějakou pohádku, ale klíčový je čas, který trávíme spolu. Čteme pohádky, hrajeme si, chodíme na procházky do přírody. Malé dítě se totiž musí učit poznat, co je dřevo, co se stane, když sní kamínek, že čerstvě upečená palačinka pálí apod.

A až přijde správný čas, seznámíme děti s technologiemi především jako s nástrojem, který pomáhá při komunikaci, poznávání, práci, učení se a smysluplném využívání času. Ne k jeho zabíjení.

Je téměř pravidlem, že děti se brzy stanou kompetentnější ve využití technologií, než jejich rodiče. Jak mohou tedy rodiče děti uhlídat, když mají před technologiemi respekt?

Moje doporučení je, aby se rodiče scházeli a vyměňovali si svoje praktické zkušenosti. Dobré je také dát počítač na výrazně viditelné místo v domácnosti. Pokud se dítě zavře do pokoje a tráví tam na sociálních sítích hodiny o samotě, pak nemám šanci se dozvědět, co sleduje. Ale jestli bude počítač na chodbě, tak může kdokoli projít a zahlédnout, co zrovna dělá. Pokud tam bude něco nevhodného, pak je potřeba o tom začít mluvit. Vypnout počítač a zakázat ho, nebude řešení. Rodiče by si měli s dítětem budovat vztah důvěry a mluvit s ním. Jak vnímají to, co viděli? Je to dobré? Vést dítě ke kritickému uvažování je klíčové. V Google jsme vytvořili například Centrum bezpečnosti pro rodinu, kde rodiče dětí mluví o svých zkušenostech a doporučeních. Stejně tak doporučuji používat nástroje bezpečnosti (Centrum bezpecnosti), kde najdete návod pro správné nastavení technologií a doporučení pro bezpečné využívání.

Nejdůležitější je důvěra, aby se děti nebály přijít za rodiči s čímkoliv a mohly to řešit. Nic nenahradí vedení dětí k opatrnosti a ke kritickému myšlení – to je nejlepší prevence do buducnosti.

Přijde mi, že se technologie vyvíjejí vždy rychleji než naše kritické myšlení.

V tom máme my křesťané výhodu. Kritické myšlení není vázané na konkrétní technologii. Je to něco jako sval, který musíme neustále posilovat. Máme hodnoty, které nás učí vážit si lidské osoby. Stačí se tedy při setkání s čímkoliv novým zamyslet a uplatnit svůj hodnotový rámec. Nedokážeme si představit, jaké technologie budeme v budoucnosti používat. Na to se nedá připravit. Ale vždy dokážeme najít správný způsob, jak jich využít.

Klíčový je náš postoj k životu. Jsme povolaní Bohem, abychom tvořili anebo abychom svět negovali jako něco špatného? Oslovila mne myšlenka amerického filozofa slovenského původu - Michela Novaka, který v knize “Business as a calling” vidí podobnost člověka s Bohem v napodobováni stvořitelského aktu. Bůh stvořil svět z ničeho, tak i my jsme povoláni, abychom z ničeho, z vlastních myšlenek, tvořili nové věci a organizovali nové projekty. K tomu však potřebujeme velkou dávku askeze, abychom na sebe dovedli být přísní, postupovali kriticky k sobě i druhým a neupadali do pasivity, populismu a beznaděje.

Nerezignujme na svou úlohu být solí naší společnosti. Jsme povolaní se neustále vzdělávat, poznávat svět okolo nás, včetně světa technologií. Také jsme povolaní se angažovat, tvořit hodnoty a přispívat k společnému dobru. A nakonec to nejdůležitější: celé naše snažení máme odevzdávat do Božích rukou a prosit o požehnání a moudrost. Historie nás učí, že bez Boha to sami, naším lidským snažením, nedokážeme.

Za rozhovor děkuje Marek Chvátal.

Ondrej Sočuvka je jedním z řečníků konference Podnikání podle Ducha na Velehradě, kterou v sobotu 21. 9. pořádá spolek KOMPAS Křesťanský podnikatel.  Ve svém workshopu se zaměří např. na techniky budování sítí a umění aktivně naslouchat.

 

Ondřej Socuvka

Komentáře



Kategorie
Příbuzné články
Nahlédnutí za oponu divadla Hyberia, kde se léto mění v pracovní galeje
Nahlédnutí za oponu divadla Hyberia, kde se léto mění v pracovní galeje

03.07.2019 | Pro někoho je léto obdobím dovolených, zvolnění a relaxace. Pro herce z Divadla Hybernia se však ...


Léto Petry Janů bude tak trochu v monterkách
Léto Petry Janů bude tak trochu v monterkách

02.07.2019 | Petra Janů během roku objíždí republiku, absolvuje desítky koncertů, vystoupení a alespoň v létě ...


Léto v Prazdroji 2019 slibuje víc než filmy a hudbu
Léto v Prazdroji 2019 slibuje víc než filmy a hudbu

28.06.2019 | Letošní pivovarské léto potrvá od 4. července až do konce srpna a nabídne všechno, co patří ...


Klienti mobilních operátorů v ČR loni přenesli celkem 368 peabytů
Klienti mobilních operátorů v ČR loni přenesli celkem 368 peabytů

28.06.2019 | Zhruba 330 terabytů denně představuje denní dávku dat, které odbaví největší datacentrum v České ...


5 tipů, jak dobře napsat pracovní inzerát
5 tipů, jak dobře napsat pracovní inzerát

16.06.2019 | Počet osob bez práce je v České republice nejnižší za posledních dvacet dva let. Máme dokonce ...