S Michalem Jančaříkem na festivalu komedií Novoměstský hrnec smíchu

Absolvent filozofické fakulty obor personální řízení, od roku 1999 na televizních obrazovkách. Začínal v pořadu Horoskopy na TV Prima, v roce 2000 přestoupil na TV NOVA, kde působí zde doposud. Kromě moderování počasí se objevuje i ve formátu Snídaně s Novou. Sedm let (pozn. redakce: 2006 – 2013) moderoval pořad Cyklotoulky pro Českou televizi a TV Barrandov. Další moderátorské aktivity včetně pozice hlavního moderátora festivalu Novoměstský hrnec smíchu (pozn. redakce: již devátým rokem). Věnuje se i produkci kulturních pořadů, zejména pak pořádání koncertů ve Velké synagoze v Plzni (pozn. redakce: dvanáctým rokem). Je ženatý a má dvě dcery.

foto: Novoměstský hrnec smíchu

Počasí je fenomén proměnlivý a nestálý…Je takový i život zprávaře počasí nebo převládá spíše stabilita?

Jsem jeden z mála lidí v republice, komu se lež oficiálně toleruje. (úsměv) To je samozřejmě nadsázka, ale doufám, že lidé opravdu vnímají to, že počasí nejde nikdy přesně odhadnout. (s  úsměvem) Na druhé straně, nechci to zakřiknout, ale z moderátorství počasí se stala v mém životě  stabilní věc, protože už jsem tam takových patnáct let a jsem již podoben   inventáři. Uvidíme, jak to bude dál.

foto: Novoměstský hrnec smíchu

Zkuste pojmy z meteorologie popsat váš momentální život. Tlaková výše, níže, jasno, polojasno, teplota, tlak, rosný bod…

Pokud bych chtěl popsat svůj momentální stav tady na festivalu Novoměstský hrnec smíchu, tak bych řekl, že obloha je bez mráčků. Viděl bych to na takových 26 stupňů Celsia, slabý  západní vítr, spíše jen vánek ovívající čela… Z mého pohledu zkrátka ideál počasí. A výhled? Setrvalý stav. 

foto: Novoměstský hrnec smíchu

Ale přeci jen, i garantovaná předpověď se může dle okolností měnit…

Do budoucnosti pravděpodobně větší rodina nebude. Respektive, pokud by taková situace nastala, tak bychom se tomu zase tak nebránili. Ale v plánu to není. A co se týká profesní budoucnosti? V návaznosti na cykloprůvodce Na kole Šumavou a Na kole českou Kanadou jsem dodělal nový knižní kousek, a to je Vandr po Šumavě.

foto: Novoměstský hrnec smíchu

Jak se po Šumavě vandrovalo?

Bylo po místech tzv. Nouzových nocovišť a to byla bezvadná věc, protože jsem šel sám týden po horách. Nemělo to chybu. A plán na nového cykloprůvodce? Toho bych chtěl věnovat jižní Moravě. Má to logiku v tom, že mám rád kolo, mám rád i víno. A v této části Moravy se tyto dva fenomény harmonicky a zásadně spojují v nejoblíbenější destinaci pro cyklisty. Důvodem bude asi opravdu zdejší vynikající víno…

foto: Novoměstský hrnec smíchu

Z Moravy zpátky na Novoměstský hrnec smíchu… Jste na festivalu jako moderátor již po deváté.  Zprostředkováváte zde také při besedách interakci mezi filmařskými delegacemi a publikem.  Jak vnímáte diváky na straně jedné a lidi od filmu na straně druhé. Vyvíjejí se tyto dvě skupiny co do kvality i kvantity?

Co se týká té filmařské strany, tj. osobností od filmu, které festival navštěvují, je velmi potěšující, že se zase začalo na festival jezdit. Jsou tady hosté, jakým byl nedávno i herec Igor Bareš, který zde neměl momentálně v projekci nasazený žádný film. Přesto tito lidé na festival jezdí, zajímají se, co se tady děje. A to je jeden ze smyslů festivalu. Znám lidi z oboru, kteří sem rádi jezdí, protože se tady osobně potkávají, mohou všechno osobně prodebatovat. Registruji zvýšený zájem ze strany tvůrců. A co  se týká publika, trend směřuje k vytříbení a krystalizaci dvou táborů. První skupinu tvoří lidi, kteří se chtějí především bavit. Druhé skupině spíš vyhovuje, když film není pouze komedií, ale má i další přesahy, byť třeba i neveselé, stejně jako život. Lidi už si zkrátka vybírají a vědí, že jdou na film, který jim bude konvenovat. V takovém případě je pak beseda po filmu jedna radost.

Zdroj: Novoměstský hrnec smíchu

foto: Novoměstský hrnec smíchu

foto: Novoměstský hrnec smíchu

Komentáře