Šéfredaktorka Tanečního magazínu křtila svůj hudební debut

28. ledna  se uskutečnil v hotelu  Pyramida, konkrétně v prostorách kina Dlabačov, křest CD Evy S.  pod  názvem „Bouří, tmou“. Křtu se účastnili známé osobnosti Alena Klenot (vizážistka a stylistka světových celebrit  Celine Dion, Lady Gaga, Cher, Janet Jackson a dalších),  šéfredaktorka magazínu ‚Best of‘ Michaela Lejsková, zpěvák Martin France,  artista Ludvík Berousek, tanečník Martin Šimek a prezidentka mezinárodní sout ěže ml adých talentů „Talent Awards“ a současně ředitelka taneční a jazykové školy“ Muna Al Muchantafová.

foto: Felix Pašek

Eva S. je na hudební scéně nováčkem. Hudební konzervatoř sice nevystudovala a nepochází z muzikantské rodiny, i když většina rodinných příslušníků se uměním zabývá (krasobruslení, malování, veršování).  Její velkou vášní byl odjakživa tanec, nějakou dobu působila jako lektorka tance  a vystupovala, ale brzy se vrátily urputné bolesti páteře a hlavy, způsobené dřívějším těžkým úrazem, kdy jí hrozilo úplné ochrnutí. Musela tedy svou taneční dráhu ukončit, přesto ne docela a více než deset let je šéfredaktorkou Tanečního magazínu.

Náhoda způsobila, že se Eva setkala s hudebním skladatelem a textařem Eduardem Parmou, který si vyslechl její CD (pouze převzaté skladby) a složil pro ni originální hudbu.   O texty se postarala Eva sama, protože psaní jí není cizí. Eva vycházela především ze svých pestrých  životních zkušeností.  Žila  vždy dosti dobrodružný život (nějakou dobu pobývala také v Sýrii, kde její otec pracoval coby špion v AČR).

Skladba „Bouří, tmou“  byla znalci hudby přijata velmi dobře, je označena jako zajímavá a nová,  ať už jde o hudbu  nebo text,  je  „jaksi trojrozměrná“, ať už si za slovy písně představíte pouze dobrodružnou plavbu psance, či  životní útrapy  jako takové nebo lásku a vztah, všechno odpovídá.

foto: Mirek Malec

Ve zkratce – dobrodruh na moři se pere s nepřízní osudu - bouře, vzpoura, zrada, střelba…. to všechno překonává,  pluje vítězně dál, ale uvědomuje si, že totéž může  každým okamžikem  zasáhnout  znovu. A co dál?? „Bouří, tmou“  vypráví o věčném souboji člověka s živlem či s vlastním osudem.  A my všichni se pokoušíme přežít.

Oproti tomu  ‚Úspěch‘ je velmi jednoduchá skladba, dá se říci  snad i na úrovni dětského popěvku ‚Prší, prší‘. Je humorná, vypráví o úsilí člověka dosáhnout svého pomyslného vrcholu, jenže poté přichází rozčarování. Ačkoliv mu bylo jeho okolím vždy vštěpováno „pracuj a přetrhni se, abys něčeho  v životě    dosáhl“, když se to konečně povede, výsledek není takový, jak si dotyčný myslí. Ve &n bsp;společnosti existuje závist, nepřejícnost, zlomyslnost. Co teď?? Můžeme mluvit o skutečném  úspěchu?  Skladba byla znalci hudby  značně kritizována, jako velmi jednoduchá a hloupá. Jenže mezi běžnými posluchači si našla své stoupence a zase naopak „Bouří, tmou“ nebyla přijata příliš pozitivně.  ‚Úspěch‘ je  radostná skladba, plná humoru a roztomilých  životních kotrmelců, kterou si  neodborník   r&aac ute;d notuje, coby prostinký popěvek z pouhopouhé touhy zazpívat si.  ‚Bouří, tmou‘ je  mnohem komplikovanější, temnější  a ne každý rád slyší o životních útrapách.  Člověk by stokrát raději utekl. Eduard Parma a Eva S. předkládají posluchačům jak humorný popěvek, tak i  zamyšlení nad hlubinami života.

foto: Mirek Malec

Komentáře