Zdeněk Vermouzek - ornitolog


Zdeněk Vermouzek, foto archiv
Zdeněk Vermouzek, foto archiv
18.08.2012 11:59 | Kateřina Poulová

 

 

 

„Výstavba budek a krmítek ptákům nijak zásadně neprospívá, mnohdy má mnohem větší význam pro člověka, který si tak ptáky přitáhne a může je pozorovat.“ Zdeněk Vermouzek

 

 

 

 

Ornitologie je věda zabývající se studiem ptáků a jejich životem. Pokud si však myslíte, že ornitolog v dnešní době tráví většinu času se zakloněnou hlavou při pozorování oblohy, není tomu tak. Rozhovor s ornitologem Zdeňkem Vermouzkem vám ukáže, že dnes mají tito lidé větší část své pracovní doby hlavu spíše skloněnou k obrazovce počítače. Přesto však do jejich povolání i volných chvil samotné pozorování ptáků samozřejmě patří, ale je pro ně jakousi odměnou za intenzivní kancelářskou práci.

Zdeněk Vermouzek, foto archiv
Foto: archiv


Pokud se člověk setká s povoláním ornitologa, vyvstane mu na mysli člověk, který pozoruje ptáky. Co všechno ale kromě pozorování vaše práce obnáší?
Práce to může být skutečně různorodá, protože ornitologii lze chápat jako úzkou vědní disciplínu, anebo naopak širokou, zahrnující i ochranu ptáků nebo pořádání akcí pro veřejnost. Například i ornitologický výzkum může mít různou podobu. Sběr dat v terénu je často velmi náročný, můžeme pracovat v noci, časně ráno a na odlehlých místech. A pak přichází zpracování dat, čili odborná práce u počítače. Často se také zpracovávají data dodaná dobrovolníky a právě na to se zaměřuje a to propaguje Česká společnost ornitologická. Na našem území jsme průkopníci takzvané „citizen science“, neboli občanské vědy. V rámci toho je pak hlavní prací odborníka zpracování dat a zajištění toho, aby celá síť fungovala. Na vlastní terénní práci pak skoro nezbývá čas a člověk se jí musí věnovat jen ve svých volných chvilkách, kterých ale není příliš. 

Z jakého důvodu jste si vůbec zvolil obor ornitologie?
Od útlého mládí jsem měl zájem o přírodu a zejména o ptáky. A studium na škole s tímto zaměřením bylo jen vyústěním mého zájmu.

 

Kolik druhů ptáků jste schopen pohledem či poslechem vy sám rozeznat?Pohledem prakticky všechny evropské druhy ptáků, tedy nějakých 300 druhů. U složitějších druhů to vyžaduje vzít na pomoc literaturu, což vůbec není nic špatného, protože často se jedná o druhy, které se liší jen velmi detailně, nebo se ve vývojových stádiích různě proměňují či mění zbarvení peří v průběhu roku atd.


Kolik času vy sám strávíte schovaný v křoví s dalekohledem?
Když se mi to povede, tak alespoň dva dny měsíčně. Ale právě zcela mimo pracovní náplň. Moje role je ve vedení organizace.

 

Jaké vybavení, kromě již zmíněného dalekohledu, vůbec obecně ornitolog používá?
Já osobně při své práci používám zejména počítač. V terénu je základem právě ten dalekohled. Lidé, kteří studují hlasy ptáků, potřebují ještě nahrávací zařízení. Často se dnes využívají i automatizované systémy sběru dat, tedy různé kamery, datalogry či satelitní vysílačky. Zkrátka podle toho, co člověk studuje.

Kulík říční
Kulík říční



Jste ředitelem České společnosti ornitologické, co vedlo ke zřízení této společnosti?
Tuto společnost zřídili naši předchůdci v roce 1926. Jedná se o nevládní členskou organizaci založenou původně čistě z důvodu společného zájmu několika lidí. Organizace od svého založení funguje nepřetržitě, tedy s jedinou vynucenou přestávkou v době II. světové války. Dnes už sdružuje více než 2 100 členů a má svou placenou profesionální kancelář.

Česká společnost ornitologická je členem mezinárodní organizace BirdLife International, v jakém smyslu je pro vás toto členství prospěšné?
BirdLife je zastřešující organizace sdružující společnosti tohoto typu z celého světa. Zabývá se ochranou, výzkumem a propagací ptáků na mezinárodní úrovni. Je to nesmírná podpora v otázkách, na které my nemáme své vlastní odborníky.

V rámci organizace pořádáte také spoustu akcí pro veřejnost. Jaký je o tyto akce zájem?
Rostoucí. Je to velmi potěšující. Obecně mohu říct, že roste zájem o přírodu. Například naše hlavní akce – Vítání ptačího zpěvu – se dnes koná na 120 různých místech. A je nutné podotknout, že ty akce organizují dobrovolní spolupracovníci, členové, protože sami chtějí.

Veřejnost se na vás může obracet také s různými dotazy týkajícími se oblasti ornitologie. S jakými otázkami se setkáváte nejčastěji?
To záleží na ročním období. Například na jaře je to nejčastěji otázka zacházení s ptačími mláďaty. Většinou se jedná o mláďata, která opustí hnízdo v době, když ještě nejsou vzletná, ale to je přirozený stav. Pokud mládě není nijak zraněné, tak ho necháme tam, kde jsme ho nalezli, maximálně pokud je to třeba uprostřed rušné silnice, tak ho přemístíme do bezpečí. Můžeme na něj klidně sáhnout, u ptačích mláďat to nevadí a rodiče si ho bez problémů najdou a postarají se o něj i mimo hnízdo. V případě zraněného ptáka je nutné se obrátit na záchrannou stanici.

Racek chechtavý
Racek chechtavý



Účastníte přípravy či novelizace různých zákonů. Nakolik je v České republice těžké prosazovat zájmy spojené s ochranou přírody?
Naše účast není přímá, ale máme možnost, stejně jako každý občan této republiky, se k věcem vyjadřovat. Pak už je otázkou, zda nám bude nasloucháno. Nicméně současná politická scéna rozhodně není nakloněna ochraně přírody.

Co považujete za zatím největší úspěch, kterého vaše společnost dosáhla?
Toho je spousta, například to, že společnost se z úzce vědecky zaměřené organizace dovedla sama vnitřně přerodit v členskou organizaci, která hájí ochranu přírody a která má nějaké slovo. Během deseti let se ze společnosti, která neměla žádné zaměstnance, stala společnost, která má svou kancelář s profesionálně pracujícími lidmi.

Můžeme ve spojitosti s ornitologií pozorovat v současné době na našem území nějaký fenomén?
Teď zcela aktuálně se jedná o parazitární onemocnění zvonků. Je to věc čistě přírodního původu. Šíří se po Evropě a působí i změny v populacích ptáků. Je to výjimečný biologický úkaz, se kterým se můžete setkat i na krmítkách. Pokud zaznamenáte nějaký úhyn, měli byste přestat přikrmovat, aby se ptáci přestali sdružovat a nákaza se dále nešířila. Podrobnosti jsou na našich webových stránkách.

Rybák obecný
Rybák obecný


Co na našem území je pro ptáky obecně největší hrozbou?
Pokud bych měl vybrat jednu skupinu ptáků, která je nejvíc ohrožená, tak jsou to ptáci zemědělské krajiny. Jelikož zemědělství je velmi intenzivní a to obecně v celé Evropě. Ptáci tak v podstatě nemají kam uniknout a kde v klidu zahnízdit a populace na základě toho klesají. My tvrdíme, že je možné nastavit parametry dotačních programů tak, aby na nich nebyli tratní zemědělci a současně aby příroda zemědělské krajiny zůstala v rozumném, solidním stavu. Bohužel se nám tento trend zatím nedaří prosadit.

Co může člověk udělat pro to, aby pomohl ptákům ve své lokalitě?
Na našich webových stránkách najdete spoustu doporučení. Ale mohu říct například jeden mýtus. Výstavba budek a krmítek ptákům nijak zásadně neprospívá, mnohdy má mnohem větší význam pro člověka, který si tak ptáky přitáhne a může je pozorovat. Ptáci však potřebují celkově kvalitní prostředí k životu, a proto se dá za základní, nejsnazší pomoc označit snaha o to, aby přírodní prostředí u nás bylo co nejzachovalejší.

Jak vypadá proces sčítání ptáků a s jakou přesností lze vůbec ptačí populaci sečíst?
Záleží to na tom, o jaký druh se jedná, jak skrytě žije. U vzácnějších druhů můžeme říci, že známe tu populaci velice přesně. Počet jsme schopni určit s přesností na několik párů. U široce rozšířených druhů je to složitější, ale zase nás v jejich případě spíše, než přesné číslo, zajímá trend vývoje početnosti, zda jich přibývá, nebo ubývá. To základní sčítání pak vypadá tak, že dobrovolníci dvakrát do roka sčítají ptáky na své linii. Mají dvacet sčítacích bodů, na každém bodě stráví přesně pět minut, během kterých zapisují všechny slyšené a viděné ptáky. Je to jednoduché, jediný předpoklad je, aby člověk ptáky znal, uměl je určit vizuálně i podle hlasu.

Zabýváte se i kroužkování ptáků? Jaký je vlastně smysl této činnosti?
Kroužkování ptáků přímo Česká společnost ornitologická neorganizuje. Tuto činnost koordinuje Kroužkovací stanice Národního muzea. Nicméně původním smyslem bylo poznat pohyby ptáků. Protože se vědělo, že ptáci na půl roku někam odlétají a lidi zajímalo, kam. Postupem času ale přibývaly další otázky – délka života ptáků, jejich vazba k místům či partnerům a další… K tomu všemu je nutné mít ptáky označené jako jednotlivce. Dnes už existuje i další řada metod značení ptáků, například vysílačky.

Vaše společnost každý rok také volí Ptáka roku. Podle jakých měřítek ta volba probíhá?
Ptáka roku vybírá výbor České společnosti ornitologické a celá kampaň má jediný cíl – přiblížit ptáky a ptačí svět lidem a zároveň poukázat na problém v ochraně přírody, který prostřednictvím ptáka roku předvádíme. V loňském roce to byl strnad obecný, tam šlo právě o ptáky zemědělské krajiny, letos tetřev hlušec, který má poukázat na dění na Šumavě.

Volavka popelavá
Volavka popelavá

 

 Je pro tento obor důležité nějaké vzdělání, nebo se v něm může dobře realizovat i nadšený amatér?

Oboje je pravda. Pro to, aby člověk dělal vědu na solidní úrovni, je dnes už vzdělání nutné. Současně ale ornitologie nabízí mnoho možností, ve kterých se lze realizovat. Amatéři tak mají mnoho možností uplatnit se, už třeba proto, že mají více volného času na pohyb v terénu.

V jakém vztahu vůbec profesionální ornitologie s tou amatérskou je?
Amatérští ornitologové v tomto oboru mají velký zájem a chuť věnovat svůj čas i sílu. Mnohdy ji investují velmi efektivně a ptáky umějí určovat mnohem lépe, než profesionálové. Mají obrovské množství znalostí a využitelných údajů, díky čemuž je spojení takovýchto amatérů s profesionálními ornitology velmi přínosné.

Jak je těžké shánět pro tuto oblast sponzory?
Je to stejně těžké jako kdekoli jinde. Pokud člověk dělá něco, co má význam, smysl a výsledky, vždycky se potřebné prostředky najdou.

Stále populárnějším koníčkem mezi lidmi po celém světě je takzvaný birdwatching. Jak se tento trend projevuje v České republice?
Projevuje se třeba tím, že nám narůstá počet členů. Nedávno také vznikl Klub 300, tedy nezávislá organizace lidí, které baví soutěžit v tom, kdo kolik druhů viděl. Zájem vzrůstá i s velkou dostupností fotografické techniky.

Hodně se v poslední době setkáváme s pojmem ptačí kriminalita. V jakém smyslu s ní přicházíte do kontaktu nejčastěji?
Ptačí kriminalitou označujeme veškeré činnosti, které jsou v rozporu se zákonem a škodí ptákům. Například jakékoli zabíjení ptáků, protože všichni ptáci na našem území i v celé Evropě jsou chránění. Nejvíce se ale setkáváme s ptačí kriminalitou ve smyslu pokládání otrávených návnad.  

Děkuji za rozhovor.

 

 


Text: Kateřina Poulová

Foto: archiv Zdeňka Vermouzka

Produkce: Michaela Lejsková

Publisher: magazín Best of www.ibestof.cz

Kulík říční
Racek chechtavý
Rybák obecný
Volavka popelavá


Tagy: ornitologie

Přidej komentář





Komentáře

Jiřina Marková 01.10.2013 09:21:19
Dobrý den, můžete nám, prosím, poradit jaký pták je na videu ? Děkujeme Jiřina Marková, ZŠ a MŠ Dobrá Voda
Lenka 19.10.2013 22:31:18
Dobrý den.Dnes,právě před chvílí přes nás přeletěly nějaké husy,nebo co to bylo.Byly jich stovky...uspořádané do V ,směrem od východu na západ...nemáte představu co to mohlo být a kam to letělo? Díky za odpověd.Lenka z Šumavy.
julie janakova 16.07.2014 08:50:57
Dobry den cetla jsem v -metru vás clanek jedno ..krásné čapí hnizdo je v DOBRÉ okr FRYDEK -MISTEK...na obchode je stary veliky komin a oni tu maji kazdy rok slet....nádhera...nevim kolik jich je ?? ale kazdy rok tu prilétají..p.janakova ..
Růžičková Zuzana 17.04.2015 13:43:21
Dobrý den,dnes jsem zpozorovala u nás ptáčka,kterého jsem tu ještě nikdy neviděla.Chtěla bych vám zaslat fotografii a optat se,zda tento druh ptáka znáte,mě by to velice zajímalo.Předem moc děkuji Růžičková Zuzana
Pavlína 26.06.2016 19:40:20
Dobrý den.Chtěla bych se zeptat,jak dlouho se dožívá vrabec ?
Eva Svobodová 19.12.2016 14:11:11
Dobrý den, ve Vašem článku píšete : Výstavba budek a krmítek ptákům nijak zásadně neprospívá, mnohdy má mnohem větší význam pro člověka, který si tak ptáky přitáhne a může je pozorovat. Takže nemáme ptáčky přikrmovat? Krmím je již od dětství, nedovedu si představit, že bych neměla krmítko. Pravdou je, že přes zimu, (ale lítají celý rok)nepotřebuji televizi, protože se těch tvorečků nemůžu nabažit. Váš článek jsem četla, protože jsem hledala radu, jak přilákat ptáčky do 6.patra do krmítek, jsem teď z toho jaksi nesvá. Nevím co mám dělat, ale určitě chci, aby to bylo co nejlepší pro ptáčky a ne pro mě. Poraďte prosím.Děkuji
Jiří Fořt 12.08.2017 09:36:40
Dobrý den. Se zaujetím čtu článek "S ptáky na kus řeči" a prosím o vysvětlení záhady: asi 5 let sleduji útoky dravců (krahujce) na vlaštovky a jiřičky na venkově. Vždy to bylo spojeno s varovným pokřikem a odporem. Teď je scénář stejný, ale pronásledovaní ptáci nevydají ani hlásek. Nechápu. Dále: u domku mám 3 budníky, vždy úspěšně obsazené špačky, ale již několik let hnízdí pouze jednou, přestože je potravy dostatek. Po vyvedení se ještě na několik dnů vrátí, zpívají, ale již nezahnízdí a odletí. Proč asi? Ve stejném prostředí hnízdí 3 páry vrabců, 2 páry modřinek a párek rehků, vždy opakovaně a s úspěchem vícekrát. Dá se to vysvětlit? Děkuji Fořt (Blatensko)


Kategorie
Příbuzné články
Ing. Marcel Bělík – ředitel Hvězdárny v Úpici
Ing. Marcel Bělík – ředitel Hvězdárny v Úpici

09.11.2016 | Pohled na hvězdnou oblohu člověka fascinoval již od nepaměti. Vesmír se stal výzvou pro vědce ...


MUDr. Michael Syka - farmakovigilanční manažer
MUDr. Michael Syka - farmakovigilanční manažer

02.11.2015 | Farmakovigilančního manažera pacienti v lékařské ordinaci či zdravotnickém zařízení běžně ...


prof. MUDr. Josef Syka, DrSc., dr. h. c. - neurovědec
prof. MUDr. Josef Syka, DrSc., dr. h. c. - neurovědec

25.01.2015 | Josef Syka se narodil v Praze v roce 1940. Jeho život je nerozlučně spojen s Akademií věd České ...


Miroslav Doležal - fyziognomik
Miroslav Doležal - fyziognomik

02.01.2015 | Jsou obory, ve kterých je dobré se orientovat už proto, že nám přehled o nich může přinést ...


Monika Divišová - poradkyně pro výživu
Monika Divišová - poradkyně pro výživu

11.12.2014 | Monika Divišová je poradkyně pro výživu, wellness koučka a spoluzakladatelka centra Wellnessia. ...











Komentáře na Facebooku