Magda Fusková - manažerka, agentka, produkční od Hollywoodu až po Evropu


Magda Fusková
02.11.2020 09:00 | René Kekely

Je mladá, sportovně založená, velmi pracovitá. Působí v Česku a také v USA. Před časem založila unikátní talentovou agenturu GAT Management s pobočkou v Evropě, ale také v Los Angeles, jejímž posláním je zastoupení i hledání nových či zajímavých talentů z filmového světa i sociálních sítí. Denně má desítky telefonátů hlavně z USA, kde žije část jejích klientů, několik schůzek a řeší další záležitosti spojené s managerováním osobností, primárně z oblasti filmu, včetně těch, které lze označit jako „hollywoodské star“.

Foto: Archiv M. Fuskové

Co vše to obnáší, jaká je komunikace s umělci a jak složité je v tomto byznysu prorazit? Na webu její agentury je následující informace (přeloženo z angličtiny): GAT je agentura pro správu talentů. Představujeme velké talenty, které mají dovednosti, motivaci a myšlení, a jsou k dispozici na mezinárodní úrovni. Ať už hledáte kohokoli, GAT Management je tu pro vás! Znamená to, že se snažíte hledat a pečovat o zahraniční i české talenty tak, aby se dokázali (ještě) více prosadit primárně ve světě filmu a televize nejenom u nás, v Evropě, ale třeba právě v USA?

V podstatě ano. Samozřejmě že v mém portfoliu GAT Management jsou i ostřílení, zkušení umělci. Věnuji se primárně hercům, pak autorům – spisovatelům, scénáristům, influencerům, ale také moderátorům, dabérům… Mým cílem je portfólio jejich projektů rozšířit. Hledat a dát jim nové možnosti, šance, díky kterým budou ještě úspěšnější a známější. Podobní je to s těmi českými, kterým bych ráda pomohla prosadit se jak v USA, tak i jinde ve světě. Někteří už třeba tu zkušenost mají, jiní jsou v tomto nováčky.

Co bylo impulzem k založení vlastní talent management agentury zastupující světové i české umělce?

Dovolím si neskromně říct, že jsem vždy byla dobrá a bavilo mě managovat, organizovat, dělat producentskou práci, propojovat lidi a příležitosti. V Hollywoodu jsem si vytvořila kontakty, které moc lidí asi nemá. Zprvu to snad ani nebylo s myšlenkou zakládat nějakou agenturu. Ale jakmile jsem začala působit v oblasti filmu, dařilo se mi propojovat herce s tvůrci filmů a pomoci jim k jejich snu. Pak mě napadlo, že bych mohla vyžít toho, že mám hodně kontaktů a vybudovat společnost. Popravdě, dělá mi velkou radost, že těm, kteří pracují a snaží se uspět, mohu prostě pomoci.

Lze říct, že váš projekt, agentura, vaše profese je něčím výjimečná?

Bezesporu. Buduji zcela unikátní záležitost, která tady třeba nemá moc obdoby. Agenturu, která nemá za sebou nějaké miliardáře a nejsou tam mocenské vazby ani tlaky. Ale chci vybudovat agenturu „rodinného“ typu, kde k sobě lidé mají blíž. Kde to není anonymní, kde klient s agentem a manažerem mluví napřímo. Ráda bych, aby se to portfolio mých klientů rozšiřovalo, ale zase ne za každou cenu. Proto si vybírám a těší mě, že se mi to daří, a že už nyní mám velmi zajímavá jména.

Vy ale nepocházíte z rodiny s uměleckými základy a geny. Čím jsou vaši rodiče?

Máte pravdu, maminka je zubařka a tatínek profesor v biochemii. Trošku jsem odbočila. Nicméně mám zase díky tomu takový ten střízlivý pohled na věci, na svět a dovolím si říct, že díky tomu, že nejsem profesně umělec, stojím nohama na zemi. Víte dobře, že málokterý umělec umí být sám sobě manažerem. Že oni řeší hlavně to své umění, talent, ale praktické věci jsou jim často vzdáleny. (smích).

Co jste původně vystudovala?

Studovala jsem sportovní gymnázium – basketbal. Poté jsem dělala FTVS fyzioterapii a chvíli ještě ekonomku. Takže zcela něco odlišného, než kam mě pak cesty zavedly. Sport mám ale ráda, hodně aktivně a díky němu si dokážu vyčistit hlavu a držet se ve fyzické i psychické kondici. On si každý myslí, že managovat umělce je pohodička, velká legrace a může to dělat každý. Ale tak to není, a navíc musíte být stále ve střehu, stále naslouchat, vnímat a občas i číst mezi řádky.

Co vás na profesi týkající se showbyznysu lákalo a baví?

Asi ten životní styl. Líbí se mi být mezi lidmi, kteří tvrdě pracovali a poté dokázali být jedineční. Toho bych také chtěla dosáhnout. Nebudu pokrytecká a přiznávám, že částečně i jistý luxus mi vyhovuje. Ale zároveň mám ráda takový ten pracovní stres. Pořád se něco děje. Nemohla bych mít stereotypní práci. Zkrátka je to tak, že potřebuji něco, co je tvárné, má nějaký vývoj.

Magda Fusková s Arnoldem Schwarzenegerem

Magda Fusková se svým kamarádem, hercem Arnoldem Schwarzeneggerem

Foto: Archiv M. Fuskové

Prožila jste v USA, primárně v L. A. a Hollywoodu nějakou dobu. Když srovnáte fungování podobných procesů - komunikace s umělci, castingy, produkce filmů a projektů s námi či jen s Evropou, je tam zásadní rozdíl?

To je věc, která mě hodně překvapila. V L.A. jsou jasná pravidla a rozdělené úlohy. Agent řeší hlavně smlouvy a dobrý deal, manager každodenní záležitosti herce. Pak je casting director a casting agentura. Nikdo si neleze do zelí a funguje to. V Evropě se kolikrát stává, že všichni dělají všechno a bohužel to odnášejí herci. V Česku manažer občas taková „holka pro všechno" a to si myslím není dobře. Navíc, pokud má umělec tu možnost a může mít zvlášť člověka, který řeší smlouvy, finance a tyhle věci, a pak někoho, kdo se stará o termíny, jednání a věci na místě natáčení nebo vystoupení, má výhodu.

Překvapilo vás něco pozitivně či negativně tam oproti ČR a naopak?

Tak asi právě rozdělení těch rolí a kompetencí. Také to, že to vesměs dělají lidé, kteří rozumí jak tomu byznysu, tak mají všeobecný přehled, mají kontakty. Samozřejmě, že i ty honoráře jsou tam jiné, nicméně kdo víc vydělává, také víc dává, respektive platí. U nás se stává, že někteří umělci, aby ušetřili, managují se sami a občas jim to přerůstá přes hlavu. Pak jsou ale tací, kterým to vyhovuje, a i funguje a před těmi hluboce smekám, protože dobře vím, jak složité to může být.

Byl někdo, kdo vám v začátcích v USA atd pomohl, poradil, nasměroval vás?

V L. A. a obecně v Americe si lidé pomáhají navzájem. I když by se mohlo zdát, že by si mohli konkurovat, umějí si pomoct, poradit. To je jedna z věcí, která mi dělá dobře. Hodně mi pomohli kamarádi, i některá velká jména, jako například Arnold Schwarzenegger, jeho synovec, který je právník, Bryan Buckley apod. Z těch českých jmen režisérka a producentka Pavlína Moskalyková, jak tím, že mi pomohla s bydlením, tak i dobrými radami a některými kontakty. Velice si toho vážím a vždy budu. Vždy si budu vážit každého, kdo umí pomoct, aniž čeká, že za to nutně musí něco dostat zpět. I já to mám takhle. Mělo by se to stát jakýmsi standardem dobrých vztahů a jakýchsi „nepsaných mravů“. A samozřejmě nemohu zapomenout na své rodiče, kteří mi byli vždy velkou oporou!

Někteří čeští umělci poté, co si zahrají v celovečerním filmu, jehož sláva však nepřekročí české hranice, se cítí být světoví. I se podle toho chovají. Jaká je vaše zkušenost s opravdu světovými hvězdami, např A. Schwarzeneggerem a dalšími

Zkušenost je úplně opačná. Ty největší hvězdy se chovají jako úplně normální lidé a jsou rádi, když je tak ostatní i berou. Když po nich nic nechcete, jako jsou fotky, podpisy a podobně, tak si vás váží. Samozřejmě že někdy se děje i to, ale občas to prostě chce „vypnout ten svět showbyznysu“ a žít civilně.

Mezi vámi a Arnoldem Schwarzeneggerem vzniklo jakési velmi přátelské pouto. Jak se to stalo a čím si vás tento Pan herec získal?

Ha! Spíš jak si mě vůbec všimnul. (smích) No, přátelství vzniklo po určité době. Má rád lidi, kteří dřou a chtějí něco dokázat. Máme podobné názory na život, a tak nějak jsme oba z Evropy – on je rodilý Rakušan, což lidi v jinak americkém kolektivu vždy spojuje. Arnold je úžasný člověk! Dělá strašně moc pro ostatní a má obrovské charisma. Moc si toho vztahu vážím. Je to velmi vtipný, zábavný, chytrý a také pozorný člověk, který umí pomoct a poradit. Přitom má sám taky své věci, starosti, povinnosti. Nicméně o tom to přátelství je. A hlavně, i když má za sebou světově proslulé role, na nic si nehraje.

Hovoří se o tom, že zrovna on má velké srdce a kromě toho, že je opravdu vlastenec, ač jak jsme zmínili rodilý Rakušan,  má velmi vřelý vztah k charitě, rád a skutečně pomáhá. Co dalšího o něm my nevíme a čím by mohl být třeba českým hercům vzorem?

Ano, Arnold pořád jede nonstop. Učí se role, proslovy, má sportovní celosvětové soutěže, charitu, charitativní akce, organizaci na podporu planety. V kanceláři je dvakrát týdně a jinak pracuje doma. Trénink má každý den, občas i dva. Já sama spolupracuji s jeho nadací Afterschool all Stars jako dobrovolník, a také na jeho charitativních akcích. Je to zajímavá práce a hlavně zážitek.

U nás kdekdo může být manažerem a agentem umělce, jak je to v Kalifornii – Hollywoodu?

V Kalifornii musí mít agent licenci. Manažer nemusí, ale je pod dohledem, aby byla ochrana herců, zpěváků, umělců...

U nás je manažer spíš „zaměstnancem“ umělce a mnozí herci, zpěváci mají pocit, že budou dělat to, co oni řeknou. Jak je to v USA? Nemá tam to zásadní slovo právě agent či manažer?

Herec v USA si váží práce manažera či agenta. Přebírá za něj obrovský kus práce, což mu dává možnost se soustředit na umění. Nemohu říci, že by jedna strana byla zaměstnancem a druhá ne, je to prostě souhra dvou lidí, musí tam být důvěra a hlavně musí to zkrátka fungovat na sto procent.

Archiv M. Fuskové

Magda Fusková s hercem Gabrielem Lunou, představitelem nového Terminátora

Foto: Archiv M. Fuskové

Jak moc Hollywood zasáhla koronavirová krize?

Upřímně? Hodně! Vše se tam pozastavilo nebo odložilo. Pokud se dá projekt přesunout do Evropy, tak oni jezdí sem. Je tam obrovský problém už v samotném pojištění na natáčení. Hodně mých známých čeká, až se bude něco dít. Zároveň nikdo nevíme, kdy bude situace lepší. Mnozí chápou, že to není jen oblastní, nýbrž celosvětová záležitost.

Naříkají tamní umělci nějak zásadně nebo se snaží situaci nějak pochopit a využít? Účastní se případně nějakých protestů?

Nemohou nic moc dělat. Spíše se nyní snaží přimět lidi, aby šli k volbám. Podporují různé protesty, ale ty se vlastně jejich profese přímo netýkají. Nicméně se snaží hledat i příležitosti, aby využili ten čas i jinak, kdy netočí, nehrají…

Jaké osobnosti můžeme najít ve vašem portfoliu?

Mám široký rejstřík. Jsou tam zkušení herci a umělci, ale i začínající a vycházející hvězdy. Ráda bych se stala součástí toho, jak se dostanou na vrchol. Mým cílem je jim hlavně dát šanci, aby dokázali něco většího, zkrátka jim pomoci. Měla jsem štěstí, že jsem si vybudovala velké kontakty a chtěla bych tím pomoci ostatním. Dostat je ještě více do světa, i když jsou tam mnozí, kteří už světově známí jsou.

Kde vaší herci především točí, kromě USA případně ČR?

Točí se všude. Německo, Londýn, dokonce teď mám herečku na Islandu. V této době se hodně projektů z USA přesouvá právě sem do Evropy.

Jak moc důležitá pro české umělce, které zastupujete, je dobrá angličtina, případně alespoň ta základní?

Velice duležitá, tedy pokud chtějí do světa. Je to většinou podmínka. Velice špatně se angličtina učí jen na jednu roli. Zároveň akcent je důležitý, pokud nechtějí být limitováni jen jedním druhem rolí.

Chodí třeba oni sami s nápady, jsou kreativní, invenční nebo vše nechávají spíš na vás a Vašem týmu?

Jak kdo, někdo se spíše nechává vést, někdo je aktivní, záleží na povaze a i zaměření. Tak je to ale asi ve všech profesích. U umělců je výhoda, že jsou většinou kreativní.

Hodláte nabalovat další osobnosti a nejenom české, americké, kanadské ale i další – evropské?

Ano, pracuji na několika větších jménech, ale to si zatím nechám pro sebe. Ovšem palce mi držet můžete (smích).

Vy jste nedávno prohlásila, že ač rodilá Češka, nehodláte primárně působit v ČR. Proč?

Já jsem strávila hodně času v Americe už jako malá, a vždy jsem se ve Státech cítila lépe, řekla bych ve vší úctě k Česku, jako doma. V Los Angeles mám skvělé kamarády a celkově karma L.A. je prostě úžasná. Možná to zní jako klišé, ale USA jsou skutečně zemí neomezených možností. Dají se tam plnit sny a já si ten svůj plním. Pomalu, ale jistě.

Je vám americká mentalita, přístup, profesionalita něčím bližší?

Ano, líbí se mi, jak se k sobě lidé chovají, jak přistupují k životu, k druhým. Že nejsou primárně naštvaní, negativní a v opozici. A nejsou nedůvěřiví, spíš naopak. Co se týče businessu okolo managementu a herců, má to přesná pravidla a prostě to funguje to.

Co vás osobně profesně baví nejvíce?

Baví mě něco produkovat, organizovat, managovat, vymýšlet strategie, ať už v životě, nebo profesně. Chci dosáhnout něčeho většího, než je standard. Baví mě pomáhat lidem a také podporovat různé nadace svou aktivitou.

Jaký vy sama jste divák filmu, jaký máte ráda žánr?

Mám ráda kvalitní filmy s kvalitními herci. Žánr asi vyhraněný úplně nemám, jedině snad psychologické thrillery moc nemusím.

Archiv M. Fuskové

Foto: Archiv M. Fuskové

Chtěla byste si vy sama například zahrát v nějakém akčním filmu nebo naopak komedii či romantickém snímku? Případně s kým?

No, nemyslím si, že mám nějaký herecký talent, ale zahrát si třeba s Arnoldem v nějakém akčním filmu by nemuselo být špatné (úsměv).

Jste žena, proto se snad neurazíte, když se zeptám - co vy a muži, jací vám imponují?

Určitě ne a trochu jsem to čekala (smích). Muž, aby mě zaujal, musí mít charisma. Musí být aktivní a musím mít pocit, že se dokáže postarat o mě i další věci. Nemyslím to tak, že budu jen sedět a čekat, jako takové ty „profesionální partnerky a manželky". To ne. Vždy jsem se o sebe uměla postarat sama, ale od schopného a úspěšného muže by asi žena měla čekat, že on bude ten tahoun. Jako manažerka a celoživotní podnikatelka bych občas ráda ve vztahu vypla mozek… (smích)

Co podle vás dělá muže mužem a chovají se - bez ohledu na vše co o USA slyšíme – američtí muži a zvláště z branže k ženám jinak, než řekněme ti čeští?

Musím říci, že tam berou vůdčí roli ve vztahu muži jako samozřejmost daleko více, než tady. Což je i příjemné. Samozřejmě to nesmí překročit nějakou mez. Ale je vidět, že tam si žen smnoho úspěšných mužů, a lhostejno jaké profese, váží.

Dokážete si představit prožít život s člověkem z branže, případně hercem či velkou hvězdou?

Dokážu, dokonce jsem si to chvíli už vyzkoušela, ale více si nechám pro sebe. (úsměv).

Máte třeba nějakou hlášku z filmu, motto, kterým se řídíte, nebo si jej často připomínáte?

Nejsou žádné limity, jediné, co člověka limituje, je jeho vlastní mozek. Co tě nezabije, to tě posílí. Samozřejmě také "I’ll be back".

Děkuji za rozhovor.

Text: René Kekely

Foto: Archiv M. Fuskové

Publisher: Profesní magazín Best of www.ibestof.cz

Magda Fusková
Magda Fusková
Magda Fusková manažerka
Magda Fusková
Magda Fusková


Tagy: dabing, divadlo, film, umění

Komentáře



Kategorie
Příbuzné články
Zdeňka Žádníková-Volencová – herečka, zakladatelka Nadačního fondu Zdeňky Žádníkové
Zdeňka Žádníková-Volencová – herečka, zakladatelka Nadačního fondu Zdeňky Žádníkové

30.11.2020 | Talentovanou herečku si můžeme nověji pamatovat například z několika epizod seriálu Zkáza Dejvického ...


Frank Jícha – herec, tanečník, hudebník
Frank Jícha – herec, tanečník, hudebník

15.11.2020 | Je tak trochu přírodním úkazem. Pochází z česko-americké umělecké rodiny. Jeho profesní směr ...


MgA. Petra Kosková – herečka, muzikálová zpěvačka a tanečnice
MgA. Petra Kosková – herečka, muzikálová zpěvačka a tanečnice

03.09.2020 | Petra Kosková je v současné době jednou z nadějných posil české hudebně dramatické scény. ...


Ludvík K. Bohadlo – mistr zvuku a producent ve společnosti SLEEPWALKER
Ludvík K. Bohadlo – mistr zvuku a producent ve společnosti SLEEPWALKER

26.05.2020 | Ludvík K. Bohadlo má na starost kompletní zvukový servis pro filmovou a televizní výrobu. V oboru ...


Anna Kotlíková – herečka, zpěvačka a hudebnice
Anna Kotlíková – herečka, zpěvačka a hudebnice

05.05.2020 | Známá seriálová a divadelní herečka Anna Kotlíková má za sebou ve svých dvaceti pěti letech ...