Vladislava Táčnerová – ředitelka Občanského sdružení Smíšek


Vladislava Táčnerová, foto: Lenka Hatašová
10.11.2013 21:12 | Michaela Lejsková

Už dle názvu by člověk soudil, že jde o veselé sdružení. Jistě mnohdy ano. Práce s nejmenšími má ovšem svá úskalí a vyžaduje mimořádnou pozornost. Dětství je pro každého jedince důležitý životní základ. Občanské sdružení Smíšek, které bylo založeno již v roce 2006, se sítí integračních školiček je připraveno pracovat s dětmi se zdravotním postižením, pro které připravuje individuální program sloužící k rozvoji jejich schopností a osobnosti. Přináší šanci na řešení pro mnoho rodin, které by bez jejich pomoci jen těžko zvládly náročnou a zvláštní péči, jakou takové děti vyžadují.

Vladislava Táčnerová, foto: Lenka Hatašová

Foto: Lenka Hatašová

 

Kdy jste se o práci v neziskové organizaci začala zajímat a proč?

To už je více než 20 let. V jedné své životní fázi jsem se dostala do situace, kdy jsem byla nucena přehodnotit žebříček svých hodnot. A tehdy jsem se setkala s prací neziskovek v reálu. Zjistila jsem, že život není jen bezstarostná hra, ale přináší i spousty problémů, které se musí řešit. A že jsou tu lidé a organizace, které nabízí svou pomoc bez toho, že by na vás profitovaly. To byl zlom, a když jsem si své vyřešila, začala jsem studovat sociální práci a postupně přešla ze ziskového sektoru k neziskovému.

 

Co si můžeme představit pod pojmem integrační školičky?

Jedná se o školky, které pomáhají dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí a dětem s lehkým hendikepem, které nenavštěvují žádné jiné předškolní zařízení, začlenit se mezi děti z běžných funkčních rodin. Naše školičky zřizujeme úmyslně malé jen pro deset až patnáct dětí, aby byla reálná možnost individuálního přístupu k jednotlivým dětem. V každé školičce jsou dvě třetiny dětí pocházejících ze znevýhodněného prostředí a třetina dětí z běžných rodin.

Vladislava Táčnerová, foto: Lenka Hatašová

Foto: Lenka Hatašová

 

Pro jaké děti jsou školičky určeny?

Jedná se o děti matek z azylů, ubytoven, rodičů, kteří nezvládají své rodičovské kompetence, mají problémy se závislostmi, jsou v tíživé životní situaci a tak dále. Tito rodiče přicházejí do školičky na doporučení daných sociálních odborů městských částí Prahy. Doplněny jsou, jak už bylo řečeno, dětmi z běžných rodin. Musíme si uvědomit, že se jedná o děti ve věku od tří do šesti let, které neřeší žádné sociální rozdíly. V tomto věku všechny děti objevují svět a vstřebávají podněty a vzory, které jim okolní svět nabízí. Je důležité dětem z nefunkčních rodin ukázat, že existuje i jiný vzor než nefungující rodina. Dále je pro tyto děti důležité dohnat vědomostní hendikepy, aby měly stejné šance při vstupu do prvého ročníku jako děti z ostatních školek. U dětí, které jsou do pěti let izolovány v rodině, jsou tak velké vědomostní nedostatky, že je mnohdy zařazují do speciálních škol jen proto, že se jim nikdo nevěnoval. Tyto děti nejsou nevzdělatelné, jen potřebují pomoc.

 

Kolik dětí už prošlo školičkami?

Pilotní školička ve Vysočanech má kapacitu 10 dětí. Otevřena je od září 2012 a celkem jí prošlo 21 dětí. Ve školním roce 2012/2013 to bylo 14 dětí, v letošním školním roce 11 dětí, z toho tři děti pokračují v návaznosti z loňska. Ostatní děti z loňského ročníku přešly do přípravného ročníku nebo do státní školky.

 

Nemáte obavy, že být odkázáni na příspěvky může činnost školiček nějak ohrozit?

V žádném případě nespoléháme na státní příspěvky. Státní dotace se stále snižují a nemyslím, že to bude v budoucnu jinak. Podpora sociálních služeb je nenároková, přestože sociální službu ze zákona musíme poskytovat zdarma. A ne každá činnost na podporu a pomoc dětem a rodinám je brána jako sociální služba. Je nám jasné, že podporu na naši činnost musíme hledat jinde než u státu.

Vladislava Táčnerová, foto: Lenka Hatašová

Foto: Lenka Hatašová

 

Jak jste pochodili se státními příspěvky?

Zatím spíše se zamítavým výsledkem. Základem naší činnosti je propojení několika služeb pro rodiny s dětmi. To jsou jednak Smíškoviny, volnočasové aktivity, kde je možnost se blíže seznámit s rodinou a navázat bližší kontakt a důvěru důležitou k další návazné práci. Za druhé je to integrační školička Smíšek, kde s dětmi pracuje speciální pedagog, a do třetice sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Tam sociální či terénní pracovník pomáhá řešit problémy rodiny jako takové. Všechny tyto aktivity jsou neoddělitelné, svou činností se prolínají a práce všech odborných pracovníků se proplétá a to je problém. Přesto se grantové žádosti ke státním orgánům snažíme podávat, ale je to vždy jen na některou z našich činností dle výzev. Nikdy na ucelený projekt jako takový.

 

Jak probíhá standardní výuka dětí? 

Výuka dětí probíhá dle předškolních vzdělávacích plánů ministerstva školství, jako u všech registrovaných školek, přestože registraci ještě nemáme. S rozdílem, že ve státních školkách je na 28 dětí jedna, maximálně dvě vychovatelky. U nás ve školičce je na deset až patnáct dětí jedna vychovatelka a speciální pedagog. Čímž je dostatek času se dětem věnovat individuálně. Speciální pedagog pro jednotlivé děti vytváří individuální plány na tři měsíce, které konzultuje i s rodiči, a následná práce s konkrétním dítětem je cílená a uzpůsobená jeho potřebám a možnostem. Dále k výuce patří pravidelné vedlejší aktivity, jako je canisterapie, keramika, ale také logopedická péče a vyšetření zraku dětí. 

 

Jaké jsou jiné aktivity sdružení kromě výuky?

Mezi další aktivity sdružení, mimo zmiňované integrační školičky, Smíškoviny a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, patří ozdravné pobyty u moře pro rodiče s dětmi ze znevýhodněného prostředí a s dětmi se zdravotním postižením, letní tábory pro děti a mládež se zdravotním postižením a benefiční akce na podporu našeho sdružení.

Vladislava Táčnerová, foto: Lenka Hatašová

Foto: Lenka Hatašová

 

Mohou rodiče využívat i nějakých jednorázových služeb?

Ano. Všichni rodiče s dětmi bez rozdílu mohou využít sobotních akcí v rámci Smíškovin pořádaných dvakrát měsíčně. Jedná se o výlety za poznáním nebo tvořivé dílničky. Upřesnění akcí najdou na našich stránkách www.os-smisek.cz nebo na Facebooku: SMÍŠEK.

 

Jak se mohou zapojit samotní rodiče?

Spolupráce s rodiči je vždy vítána. Mohou se zapojit dle svých možností a schopností na jednotlivých akcích. Ať se jedná o pomoc při benefičních a prezentačních akcích našeho sdružení, nebo na brigádách při rekonstrukcích nových školiček. Určitě by se vždy nějaká spolupráce našla.

 

Jaká je úspěšnost komunikace s rodiči v rámci spolupráce mimo školičky?

Díky volnočasovým aktivitám Smíškovin a malé skupině dětí ve školičkách máme více možností se s rodiči blíže seznámit než pracovníci sociálního odboru nebo v běžných školkách. To je naše velká výhoda, kterou můžeme využít v další spolupráci s rodiči. I přes tuto výhodu je to stále mravenčí práce všech našich odborných pracovníků. Ale úspěchy se dostavují. Máme maminku, která nám první měsíc předala dítě pomalu ve dveřích a její veškerá komunikace byla odpověď holou větou. Po tři čtvrtě roce intenzivní práce maminka přišla na besídku, zůstala, a dokonce si s námi dala kávu a povídala si. Pro nás to byl velký úspěch. Stejně jako maminka, která pracovnicím sociálního odboru neodpovídá a ani neotevře dveře, jelikož jí už jedno dítko odebrali z péče. S námi spolupracuje na sto procent, omlouvá vzorně dceru, do bytu nás pustí, má vše vždy v pořádku a o dítko se vzorně stará. V tomto případě fungujeme jako kontrolní článek pro místní sociální odbor.

Vladislava Táčnerová, foto: Lenka Hatašová

Foto: Lenka Hatašová

 

Patronkou Smíšku je Marcela Březinová. Jak k tomu došlo?

Marcelka učí na konzervatoři, se kterou naše ekonomka Jana Karásková také spolupracuje. Při pořádání jednoho z našich benefičních koncertů ji oslovila, zda by nám nevystoupila. Marcelka souhlasila, a když se přišla podívat do školičky, aby se seznámila s naší prací, bylo rozhodnuto. A od té doby se nám snaží v rámci svých možností pomáhat. Je to prostě naše sluníčko.

 

Co jste si vy sama odnesla ze spolupráce s Marcelou Březinovou?

Marcela Březinová je úžasný člověk. Je to silná a pozitivní osobnost, přes všechno, co jí život přinesl, ji stále vidíte usměvavou a plnou energie. A i když je zle, tak si umí najít cestu, jak jít dál. To je asi nejvíce, co jsem si z naší spolupráce odnesla – že vždy je nějaká cesta, jak jít dál, jen ji musíme hledat a ne se zastavit a koukat.

Vladislava Táčnerová, foto: Lenka Hatašová

Foto: Lenka Hatašová

 

Po zkušenostech, které máte, co podle vás této generaci dětí chybí, co postrádají – ačkoliv to vypadá, že snad všechno mají?

Nejvíce jim chybí pozornost a péče rodičů, ale opravdová pozornost a péče. A to i u rodičů, kteří jsou finančně velmi dobře situováni. Když koupím dítku, co chce, a vodím ho pětkrát týdně na nějaký kroužek, to není pozornost, ale alibizmus. Pro každé dítě, a to už od nejútlejšího věku, je důležité se mu věnovat, povídat si s ním, číst mu pohádky (ne mu je pustit z DVD), stavět kostky, chodit na procházky, prostě sdílet s ním čas. V dnešní uspěchané době se málokterý rodič svému dítěti opravdu věnuje.

Vladislava Táčnerová, foto: Lenka Hatašová

Foto: Lenka Hatašová

 

Jaká metoda na děti nejlépe platí, chcete-li je motivovat, vzbudit v nich zájem?

Na každé dítě platí něco jiného, ale všeobecně namotivovat děti můžeme povídáním o jednotlivých věcech a činnostech dříve, než je děti samy poznají. A pokud jde o činnosti, tak se aktivně zapojit. Když dítě uvidí, že určitou činnost děláte taky, a ještě když mu půjde lépe než vám, bude ho to určitě bavit. (úsměv)

 

Jaký je ideální a nejefektivnější trest pro dítě, který nemá vedlejší dopad?

Každý trest má nějaký dopad. Když už dítě něco udělá a musí být potrestáno, je důležité mu vysvětlit, co dělá špatně a proč je potrestáno. Dítě ve věku od dvou do šesti let hledá hranice, kam může dojít. Neví, co je špatné a co dobré. Je na nás dospělých vymezit mu správné meze. A pokud už dítě musíme potrestat, tak ne fyzicky, ale raději mu vzít oblíbenou hračku nebo ho posadit stranou od ostatních, ale vždy mu říct, co udělalo špatně a proč se to nesmí. A uvědomme si, že argument matky k neposlušnému dítěti „nebudeš to dělat, protože jsem to řekla“ je hloupost a dítě to udělá znova, protože neví, proč to nemá dělat.

 

Co je pro vás na této práci největším trestem? Je něco takového?

Největší trest. Když musím spolupracovat s člověkem, který nerozumí své práci, nebo hledá způsoby, jak nám naši práci znepříjemnit.

Vladislava Táčnerová, foto: Lenka Hatašová

Foto: Lenka Hatašová

 

Kam obvykle s dětmi vyrážíte na ozdravné pobyty a proč právě tam?

S dětmi ze školičky vyrážíme pravidelně do Podkrkonoší na týdenní pobyty. Naše sdružení navázalo dlouhodobou spolupráci s vedením Mezinárodní konzervatoře Praha, která nám umožňuje využití jejich rekreačního střediska v Hájemství v Podkrkonoší. V krásném prostředí uprostřed lesů, a to zcela zdarma včetně stravy pro všechny děti bez rozdílu. Pro některé z dětí je to vzhledem k finanční situaci rodiny jediná možnost, jak se dostat někam mimo Prahu.

Další z ozdravných pobytů jsou prázdninové pobyty u moře. Ty jsou určeny pro rodiče s dětmi, ale čím dál častěji jezdí děti bez rodičů s našimi vychovateli. Jelikož ani při velkých slevách na pobyt u moře pro dva členy rodiny nedají finance dohromady. Pro některé děti je to první a mnohdy i na několik let poslední pobyt u moře.

 

Co se vám v rámci pobytů rozhodně osvědčilo dělat? Je to zcela zdarma pro všechny děti bez rozdílu?

Co se osvědčilo? Nechat dětem prostor k jejich vlastním nápadům a objevování přírody kolem. Umožnit jim poznávat nové věci kolem sebe, mít možnost si les prozkoumat. Za týden se naučí více, než by poznaly za celý měsíc z knížek. A to nejen o přírodě a počasí. Na pobyty jezdí zdarma všechny děti bez rozdílu sociálního zázemí.

 

Co podle vás činí život krásným v pravém smyslu slova?

Bezstarostný dětský úsměv. To je dar, který dodává sílu i ve chvílích, kdy si myslíte, že jste na konci a dál už to nelze. A pak opravdové přátelství, kterého je v dnešní době méně než šafránu.

 

Děkuji za rozhovor.

 

 

 

Text: Michaela Lejsková

Foto: Lenka Hatašová www.lenkahatasova.com

Make-up, vlasy a styling: Pavel Filandr www.pavelfilandr.cz

Šaty: Atelier Filandr

Vytvořeno ve spolupráci s www.os-smisek.cz

Vytvořeno ve spolupráci s Českým muzeem hudby www.nm.cz

Korektura textu: Alžběta Strnadová

Produkce: Michaela Lejsková

Publisher: magazín Best of www.ibestof.cz

Vladislava Táčnerová, foto: Lenka Hatašová

Foto: Lenka Hatašová

Vladislava Táčnerová, foto: Lenka Hatašová
Vladislava Táčnerová, foto: Lenka Hatašová
Vladislava Táčnerová, foto: Lenka Hatašová
Vladislava Táčnerová, foto: Lenka Hatašová
Vladislava Táčnerová, foto: Lenka Hatašová
Vladislava Táčnerová, foto: Lenka Hatašová
Vladislava Táčnerová, foto: Lenka Hatašová
Vladislava Táčnerová, foto: Lenka Hatašová

Partneři

České muzeum hudby
Pavel Filandr Dress and Shoes


Přidej komentář





Komentáře

michal 30.10.2014 19:31:38
úžasný fotky !!!! p.s. jen dej pozor s kým spolupracuješ


Kategorie
Příbuzné články
RNDr. Kamila Neplechová, Ph.D. - předsedkyně výkonné rady Unie Roska Brno
RNDr. Kamila Neplechová, Ph.D. - předsedkyně výkonné rady Unie Roska Brno

30.05.2016 | Paní Kamila se narodila ve Zlíně v roce 1970. Vystudovala biochemii na Přírodovědecké fakultě ...


Martina Vojtíšková - předsedkyně Asociace pracovníků intervenčních center
Martina Vojtíšková - předsedkyně Asociace pracovníků intervenčních center

17.10.2015 | Martina Vojtíšková je spoluzakladatelkou spolku Spirála a Centra krizové intervence pro osoby v akutní ...


Mgr. Radka Koutová – manažerka zapsaného spolku HESTIA
Mgr. Radka Koutová – manažerka zapsaného spolku HESTIA

18.09.2015 | Hestia je jméno antické bohyně rodinného krbu a mezilidských vztahů. Stejně se jmenuje i společnost, ...


Prof. MUDr. Eva Syková, DrSc. FCMA – předsedkyně spolku Buněčná terapie
Prof. MUDr. Eva Syková, DrSc. FCMA – předsedkyně spolku Buněčná terapie

26.05.2015 | Prof. MUDr. Eva Syková, DrSc., lékařka, vědkyně a politička, je ředitelkou Ústavu experimentální ...


Liběna Hlinková – ředitelka Nadačního fondu Ivana Hlinky
Liběna Hlinková – ředitelka Nadačního fondu Ivana Hlinky

10.05.2015 | Po smrti svého manžela se paní Liběna Hlinková rozhodla nerezignovat a věnovat své úsilí na pomoc ...











Komentáře na Facebooku