Proč by Rozmarná léta Jiřího Menzela neměla chybět ve vaší knihovně

Memoáry, které jsou dovedeny do roku 1988 doslova zaplavily regály knihkupectví. Dlouho očekávaná kniha si našla mnoho svých čtenářů. Jiří Menzel, oscarový režisér, který se zasadil o neochvějnou filmovou podobu mnoha literárních děl spisovatele Bohumila Hrabal, dává čtenářům nahlédnout do zákoutí části svého lidského života. 

K pokračování této knihy vede příslib z posledních stránek, tak snad se budeme moci těšit na pokračování autorského díla. Kniha vede k mnohým zamyšlením, mnohé vysvětluje a poukazuje na příčiny rozvoje režisérovi osobnosti a jeho postojů.

Jiří Menzel v knize popisuje své dětství a formující kulturní zázemí pražské měšťanské rodiny; studium na FAMU a okolnosti svého rozhodnutí pro film navzdory tomu, že jeho původní láskou bylo divadlo; realizaci svých nejslavnějších snímků, jako byly Ostře sledované vlaky a Rozmarné léto v době filmové „nové vlny". Za první z nich získal Jiří Menzel Oscara a stal se jedním z „mužů roku 1968", a proto je popis následujícího období, dusných sedmdesátých let, bizarním příběhem o boji proti tuposti a neschopnosti nadřízených a stranicko-úřednického aparátu, o handlech a kompromisech.

Foto: Lenka Hatašová

Díky propojení autorova osobního a profesního života s historicko-společenskou realitou dostává čtenář s knihou Rozmarná léta do ruky také část historie české společnosti v poválečném období. Osobněji laděné vzpomínky jsou obsahem monografických podkapitol, v nichž Menzel píše o učitelích (především Otakaru Vávrovi), kameramanech, hercích, filmových kriticích, postavách „filmové diplomacie". Nejde tu (jen) o příslovečné veselé příhody z natáčení; Jiří Menzel poskytuje zejména vhled do geneze a utváření své tvůrčí metody, svých názorů na film a přesvědčení o tom, jak se má dělat. Jako červená nit se pak celým textem táhne jednoduchá maxima: Chci dělat filmy tak, aby se líbily lidem a aby na ně lidé rádi chodili.

Foto: Lenka Hatašová

Pětasedmdesátiletý Jiří Menzel patří k nejznámějším českým filmovým a divadelním režisérům, ve filmu i v divadle si také zahrál. Filmovou režii na pražské FAMU absolvoval v letech 1958-1962, patří ke generaci tvůrců tzv. nové české vlny. Za filmový přepis Hrabalovy novely Ostře sledované vlaky získal v roce 1967 Oscara. Velký ohlas vzbudily také další Menzelovy hrabalovské filmy Skřivánci na niti, Postřižiny a Slavnosti sněženek, stejně jako komediální filmy ze 70. a 80. let Na samotě u lesa, Báječní muži s klikou či Vesničko má středisková nebo poetické Rozmarné léto. Zatím posledním Menzelovým filmem jsou Donšajni z roku 2013.

 Vydává Slovart, 365 stran, doporučená cena 499 Kč (na www.slovart.cz 424 Kč) 

Komentáře