Bc. Roman Onderka, MBA - primátor statutárního města Brna

05.12.2011 10:05 | Michaela Lejsková

 

 

 

"Každý pracovní den primátora je trošku odlišný, takže nelze v tomto ohledu úplně paušalizovat. Každopádně většinou nepracuji méně než dvanáct hodin denně." Bc. Roman Onderka, MBA

 

 

 

 

Dle historických záznamů býval primátor nazýván purkmistrem a staral se především o hospodářské záležitosti města. Dnešní primátor, v tomto případě brněnský, má svých úkolů mnohem více. Ze svého úřadu spravuje nejen hospodaření města, ale zaštiťuje mnoho formálních aktivit a na jeho bedra padá také politická odpovědnost. Jak se mu po pěti letech v úřadu dnes daří? O jakých pokrocích může pohovořit? A jak si vůbec stojí statutární město Brno, město v srdci Evropy, v čele s primátorem Romanem Onderkou?

 

Pane primátore, do své funkce jste byl zvolen již podruhé. Myslíte si, že jsou čtyři roky funkčního období pro práci primátora optimální?

Já bych přirovnal práci primátora k takovému pomyslnému architektovi městského rozvoje a rozkvětu. A tady je třeba vzít v úvahu, že všechny rozvojové projekty jsou vždycky během na dlouhou trať: zahrnují fázi přípravnou, projektovou, je nutné zajistit financování, potřebná povolení od úřadů a teprve poté následuje fáze realizační. V tomto smyslu není čtyřleté období pro primátora příliš dlouhou dobou k naplnění strategií, vizí a plánů – může za sebou jistě nechat „kus“ práce, ne vždy ale časově zvládne dotáhnout do zdárného konce vše podle svých představ.

 

Kolikrát může být ten stejný primátor do své funkce zvolen znovu?

Funkční období primátora je čtyřleté a ptáte-li se, kolikrát může být jednotlivec do této funkce zvolen, pak neomezeně.

 

Kdo primátora volí a jaké podmínky musí kandidát splňovat?

Primátor je volen zpravidla po komunálních volbách na ustavujícím zasedání zastupitelstva města. Jedinou podmínkou je, aby sám kandidát byl členem zastupitelstva. Většinou to bývá lídr vítězné politické strany, nebo strany, která je schopna vytvořit s ostatními politickými subjekty v zastupitelstvu většinovou, životaschopnou koalici.

 

Je podmínkou, aby byl primátor politicky aktivní, nebo může být i politicky neangažovaný?

Kandidát na primátora nemusí být samozřejmě v žádné politické straně, nemusí být politicky činný, ale solitérní postavení znamená vždy těžší pozici. Nicméně takový člověk musí být přinejmenším veřejně aktivní, aby se dostal do povědomí lidí a získal jejich podporu.

 

Jak velký okruh lidí, potřebný k vaší činnosti, máte okolo sebe?

V tomto případě je nutné odlišit spolupracovníky na úrovni politické a organizační. Co se týče každodenního chodu mé kanceláře na Magistrátu města Brna, pak k mým nejbližším spolupracovníkům patří určitě nejvyšší vedení magistrátu, tedy tajemník, náměstci primátora a dále můj sekretariát. Včetně řidičů se jedná řádově o patnáct lidí.

 

Kolik tak hodin denně pracujete vzhledem k aktivitám, kterým jste přítomen, úřadu a činnostem ve městě Brně?

Každý pracovní den primátora je trošku odlišný, takže nelze v tomto ohledu úplně paušalizovat. Každopádně většinou nepracuji méně než dvanáct hodin denně. V průběhu pracovního dne a někdy až do večerních hodin absolvuji různá jednání, schůzky a oficiální reprezentativní program primátora. Teprve ve večerních či nočních hodinách mám poté čas věnovat se administrativě a studiu potřebných dokumentů.

 

O kterých věcech může primátor rozhodovat ze své pozice sám a která rozhodnutí jsou vázána na členy městské rady?

Výčet mých práv a povinností by byl poměrně dlouhý, proto uvedu jen některé. Například svolávám a řídím schůze Rady města Brna a zasedání Zastupitelstva města Brna, spolu s prvním náměstkem nebo jiným radním podepisuji obecně závazné vyhlášky města, nařízení města a usnesení Zastupitelstva města Brna a Rady města Brna, mohu pozastavit výkon usnesení Rady města Brna, mám-li za to, že je nesprávné – věc pak předložím k rozhodnutí nejbližšímu zasedání Zastupitelstva města Brna, jmenuji a odvolávám se souhlasem ředitele Krajského úřadu tajemníka Magistrátu města Brna, řídím Městskou policii Brno apod.

 

Jak je tomu se získáním vaší záštity? 

Jednou z mých výsad jako nejvyššího představitele města je například také poskytování záštity zvláště důležitým společenským, kulturním, vzdělávacím, sportovním a dalším všeobecně prospěšným akcím, které výrazně přispívají k šíření dobrého jména města i ke spokojenosti jeho obyvatel a návštěvníků. Sám ale pečlivě a přísně posuzuji, kdy, čemu a komu záštitu udělím. Vždy jsou to však akce, jež považuji za přínosné pro společnost i pro město a jeho obyvatele a jejichž organizátorů si vážím.

 

Existuje nějaký projekt, který jste toužil ve své funkci prosadit, ale byl jste přehlasován a projekt se neuskutečnil?

Za pět let mého fungování v křesle primátora  existuje jedna taková záležitost, jednalo se o zvýšení daně z nemovitosti. Rád bych ale znovu zdůraznil, že být primátorem města neznamená vnucovat ostatním svou vlastní vůli, ale pracovat s nimi pokud možno v co největší shodě ve prospěch města a jeho obyvatel. Jinými slovy – jako Brňák tělem i duší mohu snít o spoustě krásných projektů, které by našemu městu prospěly, jako člen vedení města však musím být realista.

 

O kterých projektech, které se realizovaly vaším přičiněním, byste se mohl zmínit jako o absolutně klíčových?

Za pět let, kdy jsem primátorem, se toho v Brně – a samozřejmě nejenom mým přičiněním, neboť vždy jde o kolektivní rozhodnutí – vybudovalo poměrně dost. Stačí zmínit projekty v poslední době dokončené a dokončované. Úspěšně se nám podařilo opravit historické centrum města – s pomocí evropských fondů jsme opravili Husovu ulici, Běhounskou, Moravské náměstí a ve dvou etapách také Joštovu ulici. Ulice a náměstí Brna ozdobilo několik nových uměleckých děl, z nichž největší ohlas nepochybně vzbudil časostroj na náměstí Svobody. Zpřístupnili jsme brněnské podzemí, podpořili výstavbu bohunického univerzitního kampusu, brněnskou hvězdárnu jsme přestavěli na nejmodernější přírodovědné exploratorium ve střední Evropě, finišuje rekonstrukce světoznámé vily Tugendhat. Obzvláště hrdý jsem pak na to, že Evropská komise přiřkla Brnu dotaci ve výši 5,2 miliardy korun na vybudování Středoevropského technologického institutu CEITEC, který je prvním finálně schváleným projektem centra vědecké excelence v České republice. A tak bych mohl pokračovat ještě dlouho.

 

O jaké kulturní akce je Brno v posledních letech bohatší?

Kulturní scénu ve městě obohatily nové festivaly jako Mezinárodní festival Janáček Brno, Divadelní svět Brno či Sochy v ulicích a přilákaly do moravské metropole stovky nadšených diváků.

 

Na primátora se lidé obracejí s mnoha žádostmi nejrůznějšího charakteru. S jakými se setkáváte?

Mám neustále na paměti, že konám velmi prestižní a současně i velmi zavazující veřejnou službu. Proto se snažím všechny, kdo se na mě obrátí, vyslechnout, a pokud je to v mých silách a možnostech a samozřejmě v souladu se zájmy města, také jim vyhovět. Smutné jsou například případy, kdy mě občané, kteří se ocitli v hmotné nouzi, žádají o práci či o peníze. Zde mi nezbývá, než je odkázat na příslušný sociální odbor. Výše jsem již zmiňoval žádosti o záštitu primátora, žádán jsem také o to, abych občany oddal. Děti si píší o mou fotografii s podpisem, což je milé. Velmi příjemné jsou dopisy, kde mi Brňané vyjadřují podporu, píší, že mají město rádi, posílají básně o Brně, fotografie či umělecká díla inspirovaná Brnem.

 

A jsou i takové, které vám připadají absurdní a komické?

Najdou se i tací, kteří vymyslí pro Brno nějaký „zlepšovák“ a pošlou mi jej k posouzení. A zde se dostáváme k oné komické stránce věci. Nedávno mi jeden brněnský vynálezce zaslal prototyp svého „sběrače na psí exkrementy“. Poděkoval jsem mu a jeho nabídku jsem postoupil starostům všech brněnských městských částí, aby ji zvážili a rozhodli se, zda ji využijí. Dodávám, že Brňané, kteří vědí, že i drobný čin ve prospěch města je víc než pouhé plané řečnění, mi byli vždy sympatičtí.

 

Při jaké příležitosti jste naposledy použil primátorské insignie?

Jako staronový primátor města Brna jsem primátorský řetěz znovu přijal z rukou tajemníka Magistrátu města Brna Ing. Pavla Loutockého na ustavujícím zasedání Zastupitelstva města Brna 11. listopadu 2010, kdy jsem byl do této funkce zvolen podruhé. Poté jsem primátorský řetěz použil 25. ledna 2011, když jsem třinácti výjimečným osobnostem, které se svou prací zasloužily o povznesení města Brna, při slavnostním ceremoniálu na Nové radnici uděloval Ceny města Brna pro rok 2010. Počínaje rokem 1993 se tyto ceny udělují každoročně .

 

V jakém směru se město Brno nejsilněji rozvíjí v aktuální době?

Aktuálně se ve městě Brně děje spousta aktivit do mnoha směrů a proto nelze zmínit pouze jednu. Například již za pár měsíců se v Brně podaří otevřít severozápadní část Velkého městského okruhu spolu s Královopolskými/Dobrovského tunely, které významně ulehčí centru města od automobilů. Velmi významné projekty v Brně jsou ICRC – Mezinárodní centrum klinického výzkumu (International Clinical Research Center) a CEITEC – Středoevropský technologický institut (Central European Institute of Technology). Centrum ICRC, které vyrůstá v areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny, mimo jiné spolupracuje s americkou prestižní klinikou Mayo Clinic. Stavební práce započaly v říjnu 2007 a vyžádají si téměř tři miliardy korun. Projekt CEITEC vznikl především proto, aby vhodnými mechanismy napomohl současnému základnímu a aplikačnímu výzkumu lokalizovanému v Jihomoravském kraji dosáhnout špičkové úrovně. Přispěje ke koncentraci vědecko-výzkumných kapacit v České republice a současně upevní vazbu české vědy na zahraniční instituce a podniky.

 

Pohlédneme-li na Brno z hlediska možností vysokoškolských studií, jež široce nabízí, jakou poslední realizací v rámci rozvoje v tomto směru se může Brno pochlubit?

Brno je dnes také významné univerzitní město, které se od října 2010 pyšní moderním univerzitním kampusem v Bohunicích. Jedná se o rozlehlý komplex moderních budov určený studentům a pracovníkům lékařských a přírodovědeckých oborů Masarykovy univerzity pro účely vzdělávání a výzkumu. Město Brno si je vědomo velkého potenciálu téměř 90 tisíc vysokoškolských studentů, kteří zde v průběhu školního roku studují a žijí.

 

Kde obecně vidíte, že jsou v rozvoji stále ještě velké rezervy?

Velkou rezervou pro město Brno v rozvoji je především neustálé oddalování zásadního projektu Europoint Brno. Moravská metropole je důležitou dopravní křižovatkou a odsun vlakového nádraží by výrazně pomohl městu Brnu v dopravní dostupnosti. Ovšem za rezervami v rozvoji čehokoli stojí zpravidla kromě jiného nedostatek finančních prostředků.

 

Jak si aktuálně stojí projekt stavby fotbalového stadionu za Lužánkami?

Projekt je již hotov, pravda chybějí také peníze, ale v současné chvíli je největším problémem spor, který vede statutární město Brno se společností Czech City a. s. o dopravní komunikace v této lokalitě. Oba dva subjekty proti sobě podaly žalobu ohledně vlastnictví těchto komunikací a do doby soudního rozhodnutí není možné jakoukoli stavbu či rekonstrukci na pozemcích zahájit. Ale věřte mi, že jsem na brněnský fotbal nezanevřel ani nezapomněl. Jsem stále přesvědčen o tom, že se fotbal jednou za Lužánky vrátí a doufám, že rovněž i legendární výsledky.

 

Vím, že jste velký sportovní fanoušek! Brněnská hokejová Kometa je velmi úspěšná, ale FC Zbrojovka Brno, fotbalový klub, který měl také vaši velkou podporu, spadl do druhé ligy. Jaký je váš pohled na tuto statistiku? Kde myslíte, že jsou příčiny těchto následků?

FC Zbrojovka Brno se v posledních letech bohužel opravdu potýká s horší formou. Já jsem fotbalista-nadšenec a mohu se jen domnívat, kde je jádro problému. Nejsem trenér, abych řekl: vy tři málo běháte, vy dva se dejte psychicky do pořádku a zbytek na sobě musí pořádně „zamakat“. Může být mnoho důvodů k výsledkům, jaké tento tým podává, ale rozhodně nechci spekulovat. Přeji si ale, stejně jako každý Brňan, aby se konečně brněnský fotbal důstojně pozvedl.

 

Fotbalový a hokejový klub nejsou jedinými výraznými sportovními kluby v Brně. Bezpochyby se můžete pochlubit i skvělými výkony basketbalistek. Existují v Brně ještě nějaké další dominantní sportovní aktivity?

Brněnské basketbalistky jsou jedním z nejlepších týmů, které v Brně máme a jsme na ně náležitě hrdí. V našem městě je ale spousta vynikajících sportovních celků i sportovních jednotlivců z mnoha odvětví. Přes baseball, volejbal, plavání, motocyklový sport, cyklistiku, gymnastiku, atletiku a další. Nerad bych někoho vyzdvihl, či někoho opomněl oproti ostatním, proto nechme výčet beze jmen jednotlivců i jednotlivých týmů. Město Brno se snaží podporovat všechny své sportovce, bohužel městský rozpočet není tak naditý jak bychom si přáli.

 

Vzpomenete si na některé vzácné hosty, o které jste ve své funkci v Brně pečoval?

Setkání bylo mnoho a většina byla příjemných. Vyberu jen ty, které mi nejvíce utkvěly v paměti. V květnu 2007, hned v prvním roce svého působení v roli primátora druhého největšího města České republiky, jsem měl tu čest uvítat v Brně prezidenty zemí střední a jihovýchodní Evropy. Na tomto summitu jsem měl možnost potřást si poprvé – a bohužel naposledy – rukou s tehdejším polským prezidentem Lechem Kaczyńským, který loni na jaře zahynul při leteckém neštěstí. Velkou radost jsem měl také z návštěvy kosmonautů a astronautů z mnoha zemí světa. Poprvé k nám zavítali na podzim 2009, aby v Brně propagovali kosmonautiku a oficiálně zahájili přestavbu zdejší hvězdárny. Pak se kosmonauti do Brna „slétli“ i v roce 2010 a letos jsem k nám osobně pozval astronauta Andrewa Feustela, který dětem předal plyšového Krtka – postavičku, vyrobenou v Brně, kterou si vzal s sebou do vesmíru při historicky poslední misi raketoplánu Endeavour. Ovšem nejvíce si vážím setkání s papežem Benediktem XVI., který zavítal do Brna v září 2009.

 

Jaký zvláštní zážitek jste si ze zahraničních cest přivezl vy sám?

Hluboký zážitek jsem si přivezl například z Paříže. V souvislosti s udílením čestného občanství města Brna pro rok 2009 jsem dostal šanci potkat se se světově proslulým spisovatelem Milanem Kunderou, se kterým mě pojí od té doby velké přátelství.

 

Jaká zvláštní opatření patří k zajištění bezpečnosti významných hostů?

Město Brno při významných akcích, jakou byla například návštěva papeže Benedikta XVI. v září 2009, spolupracuje na zajištění bezpečnosti hostů a veřejnosti s Městskou policií Brno a Policií ČR. Osobnosti pak většinou ještě doprovází jejich vlastní ochranka.

 

Kam nejčastěji zvete své hosty na jídlo?

Ne vždy je to v mé režii, ale pokud si mohu vybrat, volím restaurace s reprezentativním interiérem a kvalitním menu. To jsou nezbytné atributy, které host mnohdy mezinárodního významu a zkušeností očekává. Kromě toho rád přidávám něco navíc – například možnost ochutnat českou kuchyni, což řada zahraničních návštěvníků ocení.

 

Slyšela jsem, že dárky, které dostávají státní představitelé, zůstávají majetkem státu. Jak je tomu u primátora?

Záleží na povaze dárku – knihy si se zájmem prohlédnu nebo pročtu a mám je k dispozici v knihovně ve své kanceláři. Psací potřeby také využívám. Pokud se nejedná o dary osobního charakteru, slouží k výzdobě Nové radnice – ve vitrínách si mohou návštěvníci prohlédnout ozdobné talíře, plakety, poháry či pamětní mince, které městu Brnu věnovala jeho partnerská města.

 

Jaké dárky volíte nejraději vy sám?

Záleží samozřejmě na příležitosti a konkrétním člověku. Pro své hosty nejraději vybírám knihy a umělecká (především sochařská) díla, oboje považuji za trvalou hodnotu. V soukromí mnohdy volím láhev dobrého vína, které pak často s obdarovaným i vypijeme, ale jako primátor rád daruji něco, co přetrvá. Možná si obdarovaný po čase už nevzpomene, kdo mu ono dílo věnoval, ale hlavní je, že jej i po delší době tento dar ponouká k přemýšlení nebo jej jednoduše těší.

 

Jaké zahraniční cesty ve své profesi musíte absolvovat?

Přijímám kupříkladu pozvání primátorů měst ze sousedních zemí či z partnerských měst. Při jednáních s protějšky třeba z Vídně či Bratislavy probíráme možnosti další spolupráce měst, rozvoj středoevropského regionu CENTROPE, zkušenosti s velkými dopravními projekty a podobně. Jezdím do ciziny také představovat turistické a kulturní atrakce města Brna na veletrhy a tiskové konference o cestovním ruchu. A každoročně se účastním světového veletrhu nemovitostí a investičních příležitostí MIPIM, který je pro Brno v mezinárodním kontextu opravdu zásadní. Na tomto veletrhu je možné představit město Brno jak globálním investorům a developerům, tak i zástupcům jiných měst jako moderní město, středoevropské centrum vědy, vzdělávání a inovací, které nabízí obyvatelům i podnikatelům mnoho příležitostí.

 

Máte v zahraničí také nějaké netradiční povinnosti spojené s vaší funkcí primátora?

Zatímco na veletrhu MIPIM jde o budoucnost města, v Bruselu, kam jezdím od roku 2009 na jednu speciální akci, jde o budoucnost konkrétních lidí. Tou speciální akcí je vítání občánků narozených v zahraničí. Tyto děti jsou zapsány ve zvláštní matrice vedené městem Brnem, proto se příležitost popřát jim vše dobré do dalšího života naskytla mně. A já ji každým rokem s radostí využívám.

 

Setkáváte se někdy s vašimi předchůdci? Jak hodnotíte či srovnáváte jejich práci?

Vždy se snažím dívat spíše dopředu. Se svými předchůdci, tedy exprimátory, se ale setkávám poměrně často, a to jak u příležitosti společenských akcí, tak i v rámci pracovních povinností. Řada z nich totiž i nadále působí ve veřejných funkcích.

 

Mohou se s vámi lidé sejít osobně? Máte pro setkávání s veřejností vyhrazený čas?

Setkávání s občany jsou při této funkci samozřejmostí. Vždyť zpětná vazba je důležitá pro další kroky a směrování města. Scházím se s občany u příležitosti různých událostí či akcí, výjimečné nejsou ani schůzky individuální. Speciálně vyhrazený čas pro tyto schůzky nemám a je pravda, že můj pracovní diář je zpravidla na týdny dopředu již obsazen, ale vždy je možné priority změnit dle potřeby.

 

Kde v Brně to máte nejvíce rád a proč právě tam?

Záleží vždy na události či okamžiku. Ve volném čase mám rád procházky historickým centrem města a možnost posedět na letní terase, s pejskem zase rád vyrážím třeba do Tyršova sadu nebo do Lužánek. Svou jedinečnou atmosférou mě vždy láká jak překrásné Mahenovo divadlo, tak Janáčkova opera či Městské divadlo Brno. A pokud mi čas jen trochu dovolí, snažím se být u každého domácího utkání hokejové Komety. Lákadlem jsou ale i další sportovní události. Brno, jako své rodné město, mám rád ve všech jeho podobách a možnostech života.

 

Jakou radu byste dal svému následovníkovi, až na něj přijde řada?

Tak tuhle odpověď si nechám jen pro svého následovníka. Až přijde ten správný čas.

 

Děkuji za rozhovor.

 

 

 

Text: Michaela Lejsková

Foto: Zbyněk Maděryč www.maderyc.cz

Publisher: magazín Best of www.ibestof.cz

Komentáře