Jana Berg - módní návrhářka


Jana Berg, foto: Robert Vano
Jana Berg, foto: Robert Vano
27.11.2012 00:25 | Michaela Lejsková

 

 

 

 

"Domnívám se, že módní tvorba je dnes rovnocenná s jinými druhy umění, se vším, co umění přináší." Jana Berg

 

 

 

 

 

S módním tvůrcem, jako je Jana Berg, můžete projít světem módy s pocitem, že jste prošli ročními obdobími, poznali sílu elementů a energie různých prvků. A ten pocit vás přivede k faktu, že to tak je. Že právě tyto prvky návrhářka z jistého opodstatnění vkládá do své tvorby. Jsou to určité doteky, způsob, jakým se snaží návrhář komunikovat se svým klientem. Právě toto opodstatnění jsme se rozhodli odhalit v našem rozhovoru. Smysl tvůrčí práce a vše, co patří do profesní cesty, kterou si zvolila Jana Berg. Cesta ji přivedla na skvostná mola a okázalé přehlídky, ale neváhala dělat i projekty bez vidiny výdělku. Profesní život jí přinesl různé příchutě. Co si v každém případě zachovala, je její styl a způsob práce. Je přísná, ale spravedlivá. Nenajdete jediný kousek oblečení, který by opustil její dílnu a neprošel jí rukama.

Jana Berg, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

Držíte se coby návrhářka nějakých vlastních mantinelů, abyste si udržela svůj rukopis? Limitujete nějak sama sebe?

Nejsem si jista, jestli je v mém případě úplně nejpřesnější a nejvýstižnější označení návrhářka. Pracuji výhradně „na zakázku“ a je jedno, jestli je u ní zadavatelem klient, nebo třeba téma, každopádně to je to, co je na jednu stranu inspirací, na druhou limitující a já mezi určené mantinely vnáším svůj rukopis.

 

Co se týká samotné výroby oblečení, zajišťuje ji dílna v Brně, nebo šijete ještě někde jinde?

Základnu tvoří brněnská dílna, která existuje v téměř stejné sestavě již třináctým rokem. Její tým tvoří plus minus patnáct lidiček, kterých si nesmírně vážím, a vím, že bez nich bych nedokázala tak skvěle naplňovat přání a očekávání zákazníků. Také máme další externí spolupracovníky na záležitosti, které mají jiný princip technologie zpracovaní, jako jsou kůže, kožešiny, šití pánských košil, pleteniny, a to různě po celé České republice. Díky tomu umíme splnit klientovi téměř každé přání, co se oblečení týče, a to přesně na míru.

 

Chodí to vždy tak, že návrháři si projdou úplně vším, co se nastříhání a ušití šatů týká? Setkala jste se někdy s nějakým návrhářem, který obrazně řečeno, nikdy nedržel v ruce jehlu a nit?

Ano, setkala… Myslím, že to není úplně neobvyklé, takovýto tvůrce je handicapován tím, že musí akceptovat to, co mu výrobce řekne. Někdy se stává, že výrobce hledá tu nejjednodušší cestu a nerad mění zaběhlé postupy, takže návrhář na to buď přistoupí a sleví ze svých představ, protože „to nejde“, nebo se hrozivě nadře. Každopádněse musí spoléhat na svůj tým a maximálně mu důvěřovat. Najít takové lidi chce mít, mimo jiné, ranec štěstí, ale znám takové návrháře a vážím si jejich práce.

Jana Berg, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

Kdo jsou podle vás lidé, kteří dokáží autorskou tvorbu návrháře nejvíce ocenit a kdo ji naopak nejvíce kritizuje?

Domnívám se, že módní tvorba je dnes rovnocenná s jinými druhy umění, se vším, co umění přináší. Je to pocitová záležitost, tudíž neexistuje objektivní názor, může se líbit, nelíbit, být jedno… Je to také věc dobrého marketingu, štěstí, peněz a zázemí – tedy potřeby mecenášů, velikosti trhu a kupní síly, konkurence… Vy asi nejste ekonomický plátek, tak nebudeme vaše čtenáře tímto zatěžovat. Každopádně, já osobně považuji za největší čest a potěšení, když se klient vrací, protože je spokojený a má naše „hadry“ rád, cítí se v nich. A protože nepodléhají módním trendům, jsou zhotoveny z vysoce kvalitních materiálů a dobře ušity na míru, těžko se s nimi loučí. Je nádherné potkat na ulici zákaznici, která má kostýmek z před x let. Já bych si na něj těžko vzpomínala, i když poznám své věci, každá bez výjimky mi projde rukama. Bez ohledu na to, že je to náš výrobek, smekám.

 

Necítíte se být návrhářkou, jak byste tedy charakterizovala svou profesi?

S oblibou svoji roli definuji jako lepší švadlena a horší psycholog, vysvětlím: ať je to, jak chce, základ toho, co dělám, je perfektní znalost řemesla a nesmírná úcta, kterou k němu mám. To, co je navíc dar od Boha, je schopnost vidět hotovu věc dříve než ostatní a vcítit se do potřeb klienta. A to by v tom byl čert, abych po dvaceti letech dennodenního kontaktu s lidmi neuměla sem tam něco z lidské povahy odkoukat.

 

Co z vaší kolekce byste zahrnula do „klasiky od Jany Berg“?

Asi klasický kostým, ale vždy malinko jinak. Sázím na kvalitní materiál, dokonalé vypracování, perfektně padnoucí střih, ale dohromady je to moc dokonalé a dokonalost je nudná. Tak tomu vždycky malinko ublížím, abych vzbudila zájem a neklid u těch, co se dívají. (smích)

Jana Berg, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

Odráží se ve vývoji nové kolekce nadšení pro něco konkrétního, životní filozofie, něco,, co ve vás zaplane a dostane vaši kolekci až na přehlídkové molo?

Vzhledem k tomu, že nejsem klasický návrhář, který má obchod a je podřízen sezónám a potřebám veřejnosti, nemusím ze sebe „vyplivnout“ každého půl roku ucelenou kolekci. V tom jsem svobodnější, takže na začátku je otázka, jestli vůbec a proč udělat módní přehlídku. Ve chvíli, kdy uzraje rozhodnutí, že je vhodná chvíle a také prostor pro financování takového projektu (finance jsou v tomto případě až na prvním místě), pak začne teprve hon na inspiraci. Hledám prostě téma, které kolekci propojí. Nejtěžší je pak udělat první model. Kolikrát končí na štendru a nikdy světla ramp nezahlédne, ale vyprovokuje tvorbu těch dalších modelů, které dopadnou rozhodně lépe. Jedinou podmínkou, která provází všechny mé přehlídky je, že se divák, ať už žena, či muž, musí bavit a přes všechny ulítlé doplňky a divoké kombinace na mole musí být kolekce z osmdesáti procent prodejná. Jinak je to pouze divadlo, a to je už jiný příběh.

 

Co se přehlídek týká, máte s nimi bohaté zkušenosti. Pro jak velké množství diváků se vám ideálně osvědčilo přehlídku připravovat?

Nevím, jestli je to správně položená otázka, záleží na tom, kde ji pořádáte. V Praze naplním sál pro pět set lidí, viz Jízdárna Pražského hradu nebo klub SaSaZu, v Brně nebo Košicích tři sta. Asi to závisí na destinaci. Také se dělají přehlídky pro uzavřenou společnost, třeba i pro třicet až padesát diváků.

 

S čím nejvíce zápolíte v zázemí během přehlídky samotné, co bývá kamenem úrazu?

Mám ráda spolupráci s profesionály a také vím, že už v den přehlídky nic moc „nenahoníme“, proto se snažím vytvořit vždy co nejpříjemnější atmosféru, aby byl stres co nejvíce eliminován. Představa vztekajících se, vynervovaných návrhářů není úplně mimo, také jsem asi taková bývala, ale věk a nadhled hrají v tuto chvíli ve váš prospěch. Kámen úrazu je čas, jedete na „první dobrou“, kdy máte omezený prostor pro to, jak nejlépe odprezentovat práci mnoha šikovných lidí a nezkazit to.

 

Mám pocit, že patříte k těm příliš skromným lidem a po přehlídce se na mole zdržíte opravdu jen nezbytně dlouhou dobu. Jak to máte s přijímáním ocenění a pochval za svoji práci a jaký způsob je pro vás nejpříjemnější ?

Patřím do generace těch dětí, u kterých se s dobrým výkonem počítalo automaticky a řešil se jen ten špatný. Možná proto lépe strávím kritiku, i když někdy mi dá to trávení hodně zabrat. Ale opravdu – moc ty pochvaly přijímat neumím, proto své dítě chválím, chválím, chválím, aby pro něj byla pochvala a ocenění za dobrý výkon normální a příjemná. Nejpříjemnější způsob pochvaly? Když lidé mají „moje hadry“ rádi a nosí je s láskou a pýchou a dlouho.

Jana Berg, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

Prožila jste ve své kariéře něco jako mezníky? Které to byly situace?

Určitě, několik, ty situace jsou velmi osobní, ale přesto je mohu popsat obecně: znám situaci, kdy dělám svoji práci, abych nevymýšlela blbosti a nenudila se. Vím, jaké to je dělat svoji práci a být na ní absolutně závislá finančně nejen já, ale i dalších skoro dvacet lidí. A teď prožívám aktuálně další zlom, kdy mám pocit marnosti, honění se za chimérou – a proč? Jsem zvyklá podávat výkony a hnát se za „buřtem na konci tyče“, ale mám pocit, že jsem už unavený pes. Ať se honí jiní, chci se teď chvilku dívat a pak se uvidí, co dál, já už nikam nespěchám.

 

Jak hodnotíte zájem veřejnosti držet krok s módou? Řekla byste, že české ženy se dobře orientují v trendech?

Myslím, že díky dostatečnému přísunu informací v tištěných módních a lifestylových periodikách a také internetu a televizi nemá dnes žena v Čechách problém orientovat se v módních trendech. Horší je, že se v nich možná orientuje lépe než sama v sobě, což někdy vede k tomu, že se stává obětí módních trendů, než aby je využila ve vlastní prospěch, ale vše chce čas…

Jana Berg, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

To, co se nosí, nemusí být vždy tím, co všem sluší. Jistě i vy sama hledáte pro své zákaznice kompromis, je to tak?

Stejná otázka tisíckrát jinak… Moje zákaznice nejsou ani módní oběti, ale ani „moje oběti“. Jak jsem už řekla: nejsem návrhář, jsem člověk, který pracuje na míru, na míru tělu i osobnosti klienta.

 

V jakých ohledech se svým zákaznicím musíte nejvíce přizpůsobovat a v čem jste neovlivnitelná?

Zákazník je pán, on platí a on v tom bude chodit, musí se cítit, já mohu pouze, radit, diskutovat a usměrňovat. V čem jsem neovlivnitelná? Neošidím řemeslo.

 

Patříte k tvůrcům, kteří mají rádi doplňky, jak jsem si všimla. Odkud pochází ty, které nosíte vy?

Různě, nakupuji na cestách, co se mi líbí nebo mne zaujme, něco vytváříme sami, některé si půjčuji k přehlídkám u jiných výrobců. Je třeba mít přehled, co se kde nabízí, a také odvahu použít to.

 

Návrhář se svými klienty navazuje při práci celkem blízký vztah. Inspirují vás osobně vaši  klienti a odráží se to ve vašem pracovním a možná i osobním životě?

Můj vztah s klientem je především o komunikaci. Když se mnou nebude, nechci říct mluvit, protože za komunikaci považuji i gesta, pohyby, různé mimoverbální projevy, to vše vnímám, abych mohla s klientem pracovat a naladila se na něj, inspirací je on sám. Samozřejmě, že tak jako já ovlivňuji své zákazníky, tak oni působí na mne, je to zpětná vazba a já jsem houba, která nasává. Nejde, aby to nepoznamenalo jak můj pracovní, tak osobní život.

 

Děkuji za rozhovor.

 

 


Text: Michaela Lejsková

Foto: Robert Vano www.robertvano.cz

Nadační fonf Femina www.nadacefemina.cz

Make up: Pavel Bauer, Estée Lauder www.esteelauder.cz

Vlasová úprava: Veronika Soukupová, Kadeřnictví Honza Hlaváček and friendswww.honzahlavacek.cz

Vytvořeno ve spolupráci s restaurací Campanulla www.campanulla.cz

Korektura textu: Květa Strnadová

Produkce: Michaela Lejsková

Backstage: http://www.ibestof.cz/zajimavosti/backstage-7-2012-4.html

Jana Berg - módní návrhářka: wwww.ibestof.cz/moda-a-styl/jana-berg---modni-navrharka.html

Publisher: magazín Best of www.ibestof.cz

 

Jana Berg, foto: Robert Vano.

Jana Berg, foto: Robert Vano
Jana Berg, foto: Robert Vano
Jana Berg, foto: Robert Vano
Jana Berg, foto: Robert Vano
Jana Berg, foto: Robert Vano
Jana Berg, foto: Robert Vano.
Jana Berg, foto: Robert Vano

Partneři

 Campanulla - restaurace a kavárna
Estée Lauder
Honza Hlaváček and frends


Přidej komentář





Komentáře



Kategorie
Příbuzné články
Adéla Navrátilová – vizážistka
Adéla Navrátilová – vizážistka

20.08.2017 | Pracovat podle instinktů si nemůže dovolit každý. Vizážistka Adéla Navrátilová to vlastně ...


Eliška Bučková - modelka
Eliška Bučková - modelka

15.09.2016 | Procházela se po přehlídkových molech i prknech, která znamenají svět. Teď modelka a muzikálová ...


Nikol Ponerová a Jakub Poner - módní tvůrci
Nikol Ponerová a Jakub Poner - módní tvůrci

22.06.2016 | Sourozenecké duo, které stojí za současnou módní značkou Poner, vzniklo z iniciativy mladší ...


Kamila Vodochodská – textilní a oděvní specialistka, návrhářka a fashion koučka
Kamila Vodochodská – textilní a oděvní specialistka, návrhářka a fashion koučka

12.08.2015 | Srší energií, nápady, a přestože jsou dny, kdy je na nohou dvacet hodin denně, svou práci považuje ...


Klára Nademlýnská - módní návrhářka
Klára Nademlýnská - módní návrhářka

20.04.2015 | Někteří lidé doposud tápou, jaké je jejich povolání snů. Klára Nademlýnská měla však od ...











Komentáře na Facebooku